Dvacet minut Radiožurnálu – Marie Benešová (2019)

Přidal: Premek |

Září 12, 2019

Hostem je ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Vládní sociální demokraté, opozice, nejvyšší státní zástupce i protikorupční organizace se ozývají proti vládní novele zákona o státním zastupitelství. Chce vláda dostat žalobce pod politickou kontrolu? Proč nepřistoupí na připomínky, které předkládá nejvyšší státní zástupce? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.; 22 min.).

Lit.: Bastlová, Marie – jgr – pak: Státní zástupci si nezávislost plíživě rozšiřují, říká Benešová. O novele chce jednat i s SPD a komunisty. In web IRozhlas, 12. 9. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO) připravilo novelu zákona o státním zastupitelství, kterou ve čtvrtek projednala Legislativní rada vlády. Proti návrhu se již postavila část státních zástupců, výhrady vyjádřil i předseda vládní ČSSD Jan Hamáček. Benešová v rozhovoru s Marií Bastlovou nevyloučila, že podporu bude hledat i u SPD a komunistů, pokud se k ní nepodaří přesvědčit ČSSD.

O plánované novele zákona o státním zastupitelství ve čtvrtek jednala Legislativní rada vlády sedm hodin. Část členů vyjádřila nad stávající podobou, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, pochybnosti. Šéf Unie státních zástupců Jan Lata, který se jednání účastnil, vyjádřil pochybnosti, zda návrh neposiluje možnosti vlády a resortu spravedlnosti zasahovat do činnosti státních zastupitelství.

Benešová tyto obavy odmítá. „Státní zástupci mají nezávislost. Plíživě si ji rozšiřovali v podstatě od roku 2002. Dnes (ve čtvrtek – pozn. red.) na jednání zazněl názor, že už to tak dál nejde, protože státní zastupitelství odpovídá za trestní politiku státu, za řešení kriminality, a kdyby si ještě více rozšířili nezávislost, co by z výkonné státní moci zbylo?“ uvedla v pořadu Radiožurnálu.

Jedním z vládních kritiků novely je ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), podle Benešové ale jeho názor nesdílí například jeho spolustraník a nový ministr kultury Lubomír Zaorálek. „Pan premiér podle mě svolá koaliční radu a bude se to tam řešit. Já tam ale žádný dramatický spor nevidím,“ říká k neshodám nad návrhem Benešová.

„Navíc Jan Hamáček má 15 poslanců, takže uvidíme, s kým novelu ve sněmovně prosadíme. Myslím, že podporu najdu,“ říká ministryně. Na přímou otázku, zda by podporu hledala u komunistů a SPD, odpověděla: „Budu jednat se všemi kluby, tak to chodí v Poslanecké sněmovně.“ ČSSD by ale podle svých slov obcházela nerada.

Odmítavý postoj státních zástupců Benešová zkritizovala. „Státní zástupci se rozhodli jít cestou všechno nebo nic. Tato cesta už se jim jednou bohužel nevyplatila, protože si napsali zákon, kde si vytvořili speciál (útvar vyšetřující nejzávažnější trestnou činnost v oblasti hospodářské kriminality, pozn. red.) bez dohledu, a samozřejmě s tím narazili. Za chvíli by se to rozjelo a začalo by se toho zneužívat,“ popisuje Benešová.

„Cesta, kterou jsme zvolili, je správná a Legislativní rada vlády nám ji posvětila. Když jsem odcházela, tak většinové názory zněly, že zákon není v rozporu s Ústavou,“ řekla Benešová.

Kdo má vybírat šéfy?

Problematickým bodem novely je výběr šéfů státních zastupitelství. Vybírá je pětičlenná komise. Ministryně Benešová nechce připustit, aby tři z pěti členů komise byli jmenováni nebo vybráni samými státními zástupci, jak ve svém původním návrhu zamýšlel bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

„Na svém názoru budu trvat, budu jej prosazovat, vím proč. Není možné, aby si státní zástupci vybírali své šéfy, protože za trestní politiku odpovídá ministr, čímž jsme zase u ústavního zakotvení dělení moci,“ vysvětluje ministryně.

Ministerstvo po debatách v justici ale přeci jen určitým způsobem ustoupilo a uvedlo, že jedním z pěti členů by mohl být soudce. „Soudce je garantem nezávislosti, takže bychom to měli vyvážené. Máme tam dva členy z ministerstva spravedlnosti, dva členy od státních zástupců a jednoho nezávislého soudce,“ vyjmenovává Benešová.

‚Boj o křeslo‘

Ministryně odmítá ustoupit v dalším sporném bodě – v délce funkčního období pro nejvyššího státního zástupce. Přišla s návrhem na jeho omezení na sedm let, zatímco nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oponuje s tím, že by mělo jít o deset let. Podle ní se ale na čtvrtečním jednání Legislativní rada vlády na zkrácení na sedm let shodla.

„Pan Zeman, který si jako nejvyšší státní zástupce odsloužil devět let, má ještě tři roky před sebou. Končit by podle návrhu měl 31. 12. 2023. Ukažte mi jinou funkci, která by měla tak dlouhé funkční období,“ ptá se Benešová.

Zeman již v minulosti uvedl, že za snahou o zkrácení funkčního období pro státní zástupce vidí snahu o odstranění jeho, Ivo Ištvána a Lenky Bradáčové. Benešová takovou motivaci popřela. „Kdybych je chtěla odstranit, mohu dnes klidně dát návrh na vládu a bude odstraněn, protože je to nejsnadnější způsob. Naopak tam dávám posílení jeho postavení. Jsou to paranoidní představy pana nejvyššího,“ uvedla. „Každý bojuje o své křeslo, to je v České republice běžné,“ dodala.

Benešová v rozhovoru s Marií Bastlovou odmítla názory, podle nichž by jednání o novele zákona mělo počkat na dobu, kdy bude vyřešeno trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO). „Kam přijdu, tak tam máme stíhaného premiéra. Mě už to ani nebaví na to odpovídat, je stíhán, ale není odsouzen, paní redaktorko. Takže uvidíme, v nedávné době jsme byli svědky tady toho, jak rozhodlo nebo nerozhodlo zatím městské státní zastupitelství, takže to je otevřená otázka, zda bude dál stíhán nebo nebude,“ reagovala na dotaz Benešová.

Celý rozhovor moderátorky Marie Bastlové s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou si můžete poslechnout v přiloženém audiu na začátku článku.

Radiodokument