Jan Werich za oponou (2019)

Prvním byl loni vydaný padesátihodinový box Supraphonu se známými ale i dosud nevydanými nahrávkami Jana Wericha, mapující celé jeho tvůrčí období v podobě písniček, pohádek, povídek, předscén a úvah, od doby Osvobozeného divadla až po vystoupení v pražské Lucerně v roce 1977. Do werichovské audioknihovničky přispěla i Audiotéka, která ve spolupráci s vydavatelstvím Práh připravila zvukovou podobu knihy novináře Jiřího Janouška Jan Werich za oponou. Posluchač je v ní bohužel, ale zcela pochopitelně ochuzen o bohatou fotografickou část, kterou knižní publikace obsahuje, stejně jako o vzpomínky ostatních protagonistů na Jana Wericha. Přidanou hodnotou audioknižní verze je však jedenáctiminutový bonusový záznam autentické nahrávky Werichova hlasu.

Úvodní rozhovor Jiřího Janouška s Janem Werichem vyšel v roce 1977 v Mladém světě a tvoří jakýsi prolog celé knihy. Prostřednictvím následujících dvanácti rozhovorů z let 1979-1980 dává Janoušek možnost proniknout do nitra stárnoucího, ovšem bez sentimentu bilancujícího komika. Ve vzpomínkách a historkách poznáváme typicky bodrého Wericha-vypravěče, který se však v úvahách mění v možná až přemoudřelého všeználka chodu světa a všech jeho zákonitostí. Rozhovory jsou protkány vzpomínkami na Jiřího Voskovce, Jiřího Trnku, Jaroslava Ježka, velkou plochu v nich dostává i Werichovo oblíbené rybaření, dotýkají se i tématu smrti, což je snad nejsilnější okamžik knihy, zejména u vědomí toho, v jaké době vznikaly.

Jediným interpretem sedm a půlhodinové audioknihy Jan Werich za oponou je herec Dušan Sitek a vzhledem k faktu, že se nejedná o jeho první zkušenost s mluveným slovem, nepřekvapí, že si s četbou poradil se ctí. Jeho hlasový tembr mu dovoluje se Werichovi přiblížit i v intonaci. Iluze zpovídaného Wericha je velmi působivá, a hlas tazatele a tázaného je tím velmi dobře odlišen. Přesto by nahrávce víc slušeli interpreti dva – jeden představující Janouška, Dušan Sitek by přebral party odpovědí.

Hudební předěly celé audioknihy, celkově laděné do swingového hávu, jsou vybrány s citem. Zamrzí však, že hudební režie nepracovala s dobovými úryvky hudby Jaroslava Ježka. Ty by mozaiku Werichových úvah a vzpomínek doplnily přece jen lépe.

Audioknihu Jan Werich za oponou lze bez váhání doporučit příznivcům Jana Wericha, stejně jako jeho opravdovým znalcům. Pokud se smíří s absencí obrazové části, mohou svou werichovskou sbírku doplnit o další audioperličku.