Jak dát věci do pořádku (2020)

Přidal: Premek |

Srpen 19, 2020

Normalizační léta přinesla televizním divákům seriály a televizní inscenace snad ze všech oblastní lidské činnosti. Nahlédli jsme pod pokličku našim inženýrům, zemědělcům, lékařům i celníkům. Tyto pořady se dodnes objevují na nejrůznějších televizních stanicích, ať veřejnoprávních nebo soukromých. Věnoval se však těmto tématům také rozhlas? O tom bude Archiv Plus, který připravil Přemysl Hnilička. Technická spolupráce Jitka Procházková. Dramaturgie a režie David Hertl.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 8. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 26 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 31. 8. 2020 (ČRo Plus, 10:10 h.); 20. 7. 2021 (ČRo Plus); 27. 7. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Pozn.: Použity ukázky z her Kamenné údolí (1983, Jiří Souček), Dynastie ze Záhoří (1978, Karel Vodák), Případ Avogadro (1981, Jiří Just), Delfy aneb Spotřební Oidipús (1989, Jan Vedral).

Lit.: Hanáčková, Andrea: Proč se bavit o normalizaci. In Týdeník Rozhlas 40/2020, s. 21 (recenze).

Lit.: Hertl, David: I rozhlasové hry zažily svoji „normalizaci“. In Týdeník Rozhlas 35/2020, s. 10 (článek).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Jak dát věci do pořádku. Rozhlasové hry z normalizace psali zakázaní autoři pod cizím jménem. In web ČRo Plus, 28. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Normalizační léta přinesla televizním divákům seriály a televizní inscenace snad ze všech oblastí lidské činnosti. Nahlédli jsme pod pokličku našim inženýrům, zemědělcům, lékařům i celníkům.

Tyto pořady se dodnes objevují na nejrůznějších stanicích, ať veřejnoprávních nebo soukromých. Věnoval se však těmto tématům také rozhlas? Má také své hrdiny z JZD, trafostanic nebo kanceláří?

Rozhlasové hry z normalizačního období se ve vysílání už neobjevují; dramaturgové je ale nenasazují do vysílání právě pro jejich poplatnost době neboa často lživým obrazům tehdejšího života.

Přesto bychom je neměli úplně ignorovat: některé hry z pracovního prostředí psali (kvůli obživě a pod cizím jménem) slavní, tehdy však zakázaní autoři a v inscenacích hráli vynikající herci té doby: Vlastimil Brodský, Dana Medřická, Vladimír Brabec, Jaroslav Moučka a další.

Dynastie ze Záhoří

Rozhlasové záznamové pásy mohly být využívány opakovaně, a tak mnohé inscenace z normalizačního 20letí navždy zmizely.

Není divu: mnoho z nich bylo napsáno a natočeno jen proto, aby si dramaturgie mohla „udělat čárku“ a splnit plán ohledně her k různým výročím. Takže po první repríze už nebyl důvod nahrávku dále uchovávat. Navzdory tomu se dochoval dostatek pozoruhodných i obskurních her a seriálů, které popisují „realitu“ doby.

Někdy vznikaly skutečně pozoruhodné dramatické tvary: přesně po vzoru budovatelských agitek 50. let vznikla například hra Kamenné údolí (1983). Autor Jiří Souček tady spojil milostný motiv, obtíže při plnění plánu, a k tomu ještě chyby na poli ekologicky šetrného vztahu k půdě. Hlavní dvojici, ve které se svářil odpovědný vztah k práci a pozvolna vznikající láska, ztvárnili Jaroslav Satoranský a Gabriela Vránová.

Pod vznešeně znějícím názvem Dynastie ze Záhoří (1978) se zase skrýval příběh několika generací zemědělců – budovatelů.

A jak pravil dobový popisek: „Hra líčí transformaci 300leté tradice jihočeského selského rodu v podmínkách moderní družstevní velkovýroby.“ Zakladatel rodu – v podání Vladimíra Hlavatého – je starý „poctivý“ komunista, který v 50. letech zakládal družstvo. Otec (František Vicena) je pak dílenským vedoucím a vnuk (Milan Stehlík) se v „dynastii“ teprve hledá.

Vedle těchto her však vznikaly i hry s výrazným kritickým ostnem. Jak se s pracovní tematikou vypořádávali autoři perestrojkového období? To vše se dozvíte v premiérovém pořadu Archiv Plus.

Radiodokument