Noční inspektor 1/12 (2020)

Přidal: Premek |

Leden 2, 2021

Frederick Busch. New York 19. století v temném příběhu o krásných maskách na děsivých tvářích. Překlad Jana Jebáčková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: Němec, Ludvík: Frederick Busch: Noční inspektor. Silný příběh lásky a zrady. In web ČRo 3 Vltava, 8. 1. 2021 (článek). – Cit.: Vzrušující román amerického spisovatele Fredericka Busche o muži, který v nočních doupatech New Yorku bojuje nejen o záchranu vlastní duše. (…)

Je to scéna jako z komiksu nebo béčkového hororu. Nejtemnější čtvrtí New Yorku kráčí temný muž v masce. Muž, kterého někteří mají za netvora, jiní za temného anděla. A aby té temnoty nebylo málo, má ji i v duši a v srdci. Pro znetvořeného veterána války Severu proti Jihu válka nikdy neskončila, teď ale chce místo zabíjení zachraňovat – hlavně děti v pedofilních nevěstincích. A jeho spolubojovníky v tomto příběhu lásky a zrady jsou tmavá prostitutka a spisovatel Herman Melville, který tentokrát bude harpunovat mnohem nebezpečnější zvíře, nežli je vražedná Bílá velryba…

Melville pil, polykal vlastní sliny a slýchal, že jeho bývalí přátelé jsou si jisti, že už dávno zemřel. Tak zemřel. A přesto dál chodil temnými ulicemi a na stránkách svých rukopisů, které nikdo nechtěl vydat, popisoval muže, který bodal do celého světa, jako by to byla maska, zřejmě aby se dostal k Bohu. Nebo k tomu Satanovi, který nám jako Bůh připadá.
Americký spisovatel Frederick Busch (1941–2006) je u nás stejně neznámý, jako byl Melville v Americe 19. století. Má i Melvillovy kvality: silné náměty, básnivý jazyk i při líčení naturalistických scén, sugestivní symbolismus. A humanismus bez iluzí o lidech. Vydal přes dvacet knih beletrie, za své romány získal řadu významných literárních cen. Nejčtenější a nejpřekládanější je právě Noční inspektor, v němž se láska a násilí proplétají ve škrtící uzel, který nikdo nechce – a přesto někdo musí – rozetnout.

Víte, často si představuji dvůr pro porážku dobytka – bučící, vyděšená zvířata, zápach, poletující prach, který před splašeným dobytkem zakrývá muže, zakrvácené z jatek. A podobně se zachází i se spisovateli. Jsou na prodej! Ty nejlepší řeznické výrobky! Hovězí na hácích! Spisovatelé na hácích! Spousty poraženého dobytka!

Četba na pokračování