Téma – Husákova zatáčka (2013)

Přidal: Přemek |

Leden 19, 2013

Připravil Lubomír Smatana. O prezidentovi, který u sebe nenosil peněženku a na cigarety si půjčoval. Dokument ke 100.výročí narození generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta Československa.

Vyrobila tvůrčí skupina publicistiky a dokumentu v roce 2013. Premiéra 13. 1. 2013 (ČRo 6, 20:10 h.; 50 min.). Repríza 31. 1. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.); 9. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.); 3. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.).

Pozn.: V dokumentu s názvem Husákova zatáčka se vydáme po stopách posledního československého komunistického prezidenta. Autor dokumentu Ľubomír Smatana sbíral svědectví pamětníků, kteří tohoto politika osobně znali a vytvořili si na něj nějaký názor. (anotace 1/2018)

Lit.: Smatana, Lubomír: Husákova zatáčka. O prezidentovi, který u sebe nenosil peněženku a na cigarety si půjčoval. In web ČRo 6, leden 2012 (článek). – Cit.: Před sto lety 10. ledna 1913 se v Uherském království kousek od Prešpurku (dnešní Bratislavy) narodil Gustáv Husák. Tvrdý muž, který vydržel mučení v komunistickém vězení, kam ho uvrhli jeho soudruzi.

I po deseti letech za mřížemi zůstal přesvědčeným komunistou a trpělivá touha po moci ho vynesla až na nejvyšší stranické a politické funkce v socialistickém Československu. Po roce 1970 neměl nikdo v této zemi větší moc, přesto po listopadové revoluci zmizel z veřejného prostoru ze dne na den a jeho životní osudy zůstávají dodnes spíš záhadou.

Rozhlasový dokument Husákova zatáčka se nezabývá historií komunistické strany Československa ani složitými peripetiemi Husákova politického života. Je svědectvím pamětníků, kteří Husáka osobně znali a za dobu spolupráce si na něj vytvořili nějaký názor.

Husákovým životopisec a blízký spolupracovník Viliam Plevza o svém šéfovi například říká. „Já jsem Husáka nikdy neviděl s peněženkou. Byl silný kuřák a často mu došly cigarety. Tak si ode mě půjčil peníze, poslal šoféra pro cigarety a tím to skončilo. Nikdy mi ty peníze nevrátil.“

Na to, jaký měl Gustáv Husák vliv, se o jeho životě málo ví a historici mají velký dluh. Přitom podle reakcí posluchačů a čtenářů je zřejmé, že Husák je nadmíru zajímavá a historicky vděčná persóna. Možná právě kvůli tomu se bývalý prezident a generální tajemník ÚV KSČ stává součástí mýtů. Jeho jméno nese neoficiálně nejen zatáčka k vile, kterou si koupil po propuštění z vězení, ale třeba i hospoda v Dúbravce, která stojí ve stejné ulici jako Husákův rodný dům. A to přesto, že do této hospody podle pamětníků nikdy nechodil.

I v Praze existuje podobná legenda. Tešnovskému tunelu pod tehdejší budovou ÚV KSČ (dnes ministerstvo dopravy) se říká Husákovo ticho. Legenda praví, že ho prezident nechal postavit právě kvůli tomu, aby hluk projíždějících aut nerušil komunistická zasedání.

Gustáv Husák zemřel 18. listopadu 1991 a jeho smrt si dobový tisk připomněl jen okrajově. Kdyby nebylo sporu o poslední pomazání z rukou arcibiskupa Jána Sokola, mluvilo by se o něm ještě méně. Pochovaný je na malém hřbitově na okraji Bratislavy.

Radiodokument