Osudy – Listy o druhých a o sobě 1/5 (2012)

Přidal: Premek |

Únor 14, 2018

Josef Ludvík Fischer. Paměti českého filozofa sociologa. Připravila Ester Fischerová a Sylva Fischerová. Režie Aleš Vrzák.

Čte Petr Adler.

Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 5. 11. 2012 (ČRo 3 Vltava 11:30 h). Repríza 14. – 18. 2. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Fischer ve svých pamětech zachycuje léta 1894 až 1938 a jsou považované za jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer je psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru, ani publikovat.

Obsah: 1. V první části se autor vrací do Třeboně konce 19. století, kde prožil své dětství a mládí. – 2. Dnes nás paměti zavedou do období první světové války, kdy byl Josef Ludvík Fischer v říjnu 1914 odveden a zanedlouho poté odvelen na Podkarpatskou Rus.

Lit.: -tur- (= Turek, Petr): Josef Ludvík Fischer: Z Listů o druhých a o sobě. In web ČRo Plus, 14. 2. 2018 (článek). – Cit.: Český filozof a sociolog J. L. Fischer (6. 11. 1894 Praha – 17. 2. 1973 Olomouc) byl roku 1935 jmenován mimořádným profesorem sociologie a filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1939 – 1945 byl v exilu v Holandsku. Po návratu do vlasti se aktivně účastnil obnovy českých vysokých škol – byl děkanem filozofické fakulty v Brně (1945/46) i rektorem Palackého univerzity v Olomouci (1946/1949).

Spoluzakládal a redigoval časopisy Index a Sociologická revue. Působil v předních domácích i zahraničních vědeckých společnostech (Leibnizova společnost, Světový parlament pro světovou kulturu), publikoval řadu prací z oboru filozofie, sociologie, politologie, teorie kultury a literární vědy.

Záběr jeho odborného zájmu byl nesmírně široký: od studií o německé filozofii 19. století přes filozofii antickou, sociologii, až ke studiím pedagogickým. Nebyl ovšem zdaleka jen historikem filozofie, ale též skutečně původním myslitelem, jehož skladebná filosofie patří k nejoriginálnějším přínosům českého myšlení moderní evropské kultuře. Celý život se zabýval také otázkami společenskými a politickými.

Listy o druhých a o sobě jsou knihou jeho pamětí zachycující léta 1894 – 1938. Jde o jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer jej psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru ani publikovat. Rukopis se dochoval v několika verzích, částečně fragmentárně.

Ediční přípravy svazku ujal Jiří Opelík, jeden z nejlepších českých editorů. Z jeho rukou vyšla dokonale připravená a komentovaná edice knihy, která patří k základnímu fondu české vzdělanosti uplynulého století. Profesor Fischer ve svých pamětech zachytil své mládí, studia i filozofickou práci až do doby Mnichova 1938.

Opíral se o nesčetné množství dobových textů a dokumentů, kniha je tak nesmírně cenným a podrobným vhledem do vědeckého, filozofického a univerzitního prostředí celé první československé republiky.

Lit.: anonym (= Turek, Petr): Josef Ludvík Fischer: Z Listů o druhých a o sobě. In web ČRo 3 Vltava, 5. listopad 2012 (článek). – Cit.: Listy o druhých a o sobě českého filozofa a sociologa Josefa Ludvíka Fischera (6. 11. 1894 Praha – 17. 2. 1973 Olomouc) zachycují léta 1894–1938. Jde o jedno ze základních děl české memoárové literatury. Profesor Fischer je psal v padesátých letech, v době, kdy nemohl pracovat ve svém oboru, ani publikovat. V pamětech zachytil své mládí, studia i filozofickou práci. Pětidílné osudy připravily Ester a Sylva Fischerovy, poslouchejte Český rozhlas 3 – Vltava od 5. listopadu v 11.30.

Český filozof a sociolog J. L. Fischer (6. 11. 1894 Praha – 17. 2. 1973 Olomouc) byl r. 1935 jmenován mimořádným profesorem sociologie a filozofie na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1939-1945 byl v exilu v Holandsku. Po návratu do vlasti se aktivně účastnil obnovy českých vysokých škol – byl děkanem filozofické fakulty v Brně (1945/46), rektorem Palackého univerzity v Olomouci (1946/1949). Spoluzakládal a redigoval časopisy Index a Sociologická revue. Působil v předních domácích i zahraničních vědeckých společnostech (Leibnizova společnost, Světový parlament pro světovou kulturu), publikoval řadu prací z oboru filozofie, sociologie, politologie, teorie kultury a literární vědy.

Prudký vývoj společenských poměrů v Evropě (nástup fašismu a nacismu) orientoval Fischera v první půli 30. let 20. století k látce společenskopolitické (spisy Třetí říše. Úvodem do současného stavu politického, 1932; Zrcadlo doby. Abeceda skoro filosofická, 1932; a zejména Krise demokracie, 1933). Záběr jeho odborného zájmu byl nesmírně široký: od studií o německé filozofii devatenáctého století přes filozofii antickou, sociologii, až k studiím pedagogickým. Nebyl ovšem zdaleka jen historikem filozofie, ale též skutečně původním myslitelem, jehož skladebná filozofie patří k nejoriginálnějším přínosům českého myšlení moderní evropské kultuře. Celý život se zabýval též otázkami společenskými a politickými.

Listy o druhých a o sobě jsou knihou jeho pamětí, zachycující léta 1894–1938. Rukopis se dochoval v několika verzích, částečně fragmentárně. Ediční přípravy svazku ujal Jiří Opelík, jeden z nejlepších českých editorů. Z jeho rukou vyšla dokonale připravená a komentovaná edice knihy, která patří k základnímu fondu české vzdělanosti uplynulého století. Profesor Fischer ve svých pamětech zachytil své mládí, studia i filosofickou práci až do doby Mnichova 1938. Opíral se o nesčetné množství dobových textů a dokumentů, kniha je tak nesmírně cenným a podrobným vhledem do vědeckého, filosofického a univerzitního prostředí celé první československé republiky.

Četba na pokračování