První dámská detektivní kancelář 1/10 (2018)

Přidal: Premek |

Červenec 2, 2018

Cover Alexander McCall Smith. Zábavné, poučné i děsivé kriminální příběhy ze současné Botswany. Knihu zimbabwsko – britského spisovatele přeložila Pavla Kubaláková. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec. Režie Pet Mančal.

Čte Jana Stryková.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 2. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.), 10. dílu 13. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h) v cyklu Letní čtení a Africké léto.

Repríza 1. dílu 18. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:00 h) v cyklu Vražedné léto.

Vydal Radioservis, říjen 2018 (1 CD MP3).

Pozn.: Tisící nahrávka Radioservisu.

Lit.: Němec, Ludvík: Případy paní Ramotswe. In Týdeník Rozhlas 28/2018 (článek).

Lit.: Němec, Ludvík: Alexander McCall Smith: První dámská detektivní kancelář. In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2018 (článek). – Cit.: Zábavné i napínavé příběhy první soukromé detektivky v Botswaně, jihoafrické zemi, kde život je tak odlišný od našeho – a vášně a zločiny jsou často stejné. Knihu zimbabwsko-britského spisovatele čte Jana Stryková. (…)

Dobrá žena

Paní Ramotswe má detektivní kancelář v Africe na úpatí kopce Kgale. Je dobrým detektivem a dobrou ženou. Miluje svou vlast Botswanu, protože jen tady nachází klid. A také miluje Afriku s celým jejím utrpením.

Když před dvaceti lety poprvé vyšla kniha Alexandera McCall Smithe První dámská detektivní kancelář, asi nikdo netušil, s jak obrovským úspěchem se africká detektivka setká: detektivka jako kniha, i detektivka jako její hlavní postava. Kniha se dočkala vydání na všech kontinentech a podle vlastního scénáře ji zfilmoval oscarový Anthony Mighella. Režisér, který se do Afriky podíval už ve svém nejslavnějším filmu Anglický pacient, uvedl První dámskou detektivní kancelář jako celovečerní film i šestidílný televizní seriál BBC.

Dobrá žena v dobré zemi

Nestydím se za to, že jsem africká vlastenka. Miluji všechny lidi, které Bůh stvořil, ale nejvíce ty, kteří žijí v mé domovině. Je to můj lid, mí bratři a sestry. Proto je mou povinností pomáhat jim vyřešit záhady jejich životů.

A paní Ramotswe řeší případy opravdu africké: zmizení manžela, kterého při křesťanském křtu v řece sežral africký krokodýl, nevěru po africku i únos dítěte zlým šamanem. To vše za pomoci důvtipu i vtipu, ale i neokázalé odvahy. A na svých dlouhých cestách pouští Kalahari má dost času i na úvahy, které jsou jedním z koření této knihy:

Paní Ramotswe nechtěla, aby se její země příliš změnila. Nestála o to, aby její lidé žili jako všichni ostatní, bez duše, bez vědomí africké sounáležitosti. Kdyby za ní někdo přišel a řekl jí: „Tady máte nejnovější pilulku, vezmete ji a bude z vás opravdová Američanka,“ bez váhání by odmítla: „Nikdy. My máme vlastní kouzla.“

Dobrá kniha

Autor románu Alexander McCall Smith se narodil v Jižní Rhodesii, žil v řadě afrických států, dnes přednáší na Edinburské univerzitě lékařské právo a bioetiku. Mezi desítkami jeho knih jsou jak odborné právní, lékařské a filozofické publikace, tak i knihy pro děti a mnoho knih žánrové literatury. Žádná z nich ale asi nepřekoná úspěch První dámské detektivní kanceláře, k níž připsal ještě tucet pokračování.

Desetidílnou rozhlasovou adaptaci Ludvíka Němce, která vychází jen z první knihy, vysíláme v rámci Afrického léta na Vltavě, v cyklu Letní čtení, v němž se s africkou literaturou setkáme vícekrát: ve druhé polovině července to budou povídky afrikánského spisovatele Hermana Bosmana a koncem srpna román Alláh není povinen od Ahmeda Kouroumy, spisovatele z Pobřeží slonoviny.

Lit.: anonym: Africké léto na Vltavě: Velká kulturní oslava zapomenutého kontinentu. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2018 (článek). – Cit.: Už jste to slyšeli? V Českém rozhlase Vltava se v průběhu července a srpna chystáme vzdát hold pestrosti afrického kontinentu, jeho exotické a bezbřehé imaginaci. Necháme si vyprávět příběhy, ve kterých se najdeme i ztratíme, které nás okouzlí svou jinakostí, přitáhnou k sobě a nepustí, i příběhy, které v nás vzbudí soucit. Africké léto na Vltavě je velkou kulturní oslavou zapomenutého kontinentu. A připomínkou toho, že Afrika není klišé, ale živý a bohatý svět!

Nechoďte za neznámými krasavci!

Když je v životě vaší jedinou radostí pít palmové víno, ale váš vinař zemře, nezbývá než se vydat do podsvětí a přivést si ho zpět. Kouzelná kniha, která místy připomíná imaginaci českého surrealismu Piják palmového vína, vás mimo jiné upozorní na to, že krásné pány, kteří se jeví překvapivě kompletně, není radno následovat. Může se vám totiž stát, že hned za městem začnou vracet svoje ruce, nohy i další části těla skutečným majitelům a než se nadějete, ocitnete se v zajetí duté, ale děsuplné lebky. Novelu, která proslavila nigerijského spisovatele Amose Tutuolu, uvedeme v srpnu v řadě Pokračování za pět minut.

Víno teče proudem také v hrabalovsky laděné próze Prasklej sklenička asi nejslavnějšího afrického spisovatele současnosti Alaina Mabanckou. Její protagonista má sepsat kroniku zapadlého non-stop baru někde na rovníku a jeho štamgastů, životem pořádně zkoušených ztroskotanců. Spolu s ní jakoby mimochodem představoval kulturní bohatství subsaharské Afriky. Román uvedeme v řadě Pokračování za pět minut 11. července.

To charismatická a dobrosrdečná postava, kterou stvořil Alexander McCall Smith, Precious Ramotswe, popíjí ve své První dámské detektivní kanceláři kdesi na okraji pouště Kalahari Roiboos. Potřebuje se soustředit na běžné i pitoreskní případy, které začne rozplétat hned v prvním červencovém týdnu v řadě Letního čtení.

A když už člověk nemá na zemi nikoho, a je to kluk, mrňous ztracený v barbarské zemi, kde se všichni podřezávají, co udělá? Samozřejmě se stane dětským vojákem, aby se najedl a aby pro změnu taky on podřezával.

Asi nejbolestivější, ale přitom skvěle napsanou a čtenářsky přístupnou knihou Afrického léta je román Alláh není povinen od Ahmadou Kouroumy z Pobřeží slonoviny. Vyprávění dvanáctiletého Birahimy z kmene Malinké je sondou dovnitř problematiky dětských vojáků. Kourouma svým románem odpovídá na otázku, jak psát o hrůzách válek v Libérii a Sierra Leone – obrazy navozenými optikou dětských očí a místy až žertovným tónem. Četbu z románu nabídneme v druhé půlce srpna v Letním čtení s Alešem Procházkou.

Africké léto představí několik velkých prozaických děl, ale nezapomeneme ani na nejrůznější podoby poezie subsaharské Afriky. Napříč Afrikou se vydáme také s Pavlou Jazairiovou. A určitě potěší celá řada hudebních inspirací.

Příběhy africké literatury, proměny koloniálního myšlení

Jedním z nejvýznamnějších děl post koloniální doby v africké literatuře je román Svět se rozpadá od nigerijského spisovatele Chinui Achebeho (mimochodem autora, který se ostře vymezil vůči rasismu Conradova Srdce temnoty). Příběh, který roste ze střetu autochtonní africké kultury s evropskou, staví původní kmenové kulturní hodnoty na roveň těm evropským. Nesetkáváme se tu s masou divochů, ale s etnikem, jehož hodnotový systém rozvrátí až vpád evropských misionářů. O tématech africké literatury od Achebeho až ke Coetzeemu, od problematiky mnohoženství, přes emigraci až k literatuře dětských vojáků, se dozvíte v osmidílném cyklu slovenského rádia Devín Africké příběhy. Vysíláme v červenci a srpnu každou neděli od 13 hodin.

Ve všední dny pak příběh cesty od koloniální literatury do dneška – na příkladech z frankofonní Afriky – představí sedmidílný cyklus esejů afrikanisty Vojtěcha Šaršeho. V Reflexích se seznámíte i se současnou africkou filozofií. Průnik Československého roku a Afrického léta přinese dokument o československé misi v Kongu.

JAR, Nečekejte bubínky!

Kulturní a literární souvislosti Jihoafrické republiky představí ve Víkendové příloze 14.7. Jiří Kamen ve vybraných reprízách z vltavského celodenního vysílání o JAR. Od našeho dávného předchůdce Australopitheca až po Nadine Gordimerovou. V premiérových Kontextech muzikologa Víta Zdrálka vás seznámíme s cestami afrikánského rockového protestsongu nebo mladé elektronické hudby townshipu. Nejednou se v našem vysílání rozezpívá trubka jihoafrické jazzové legendy Hugha Masekely, potkáme se také s Miriam Makebou. A na narozeniny Nelsona Mandely, nás čeká všechna hudba světa, kterou písničkáři a muzikanti věnovali nejen Madibovi, ale také celé Africe a myšlence její svobody a svébytnosti.

18. července uplyne sto let od Mandelova narození. Celý svět si bude tohle výročí připomínat. Pro kulturní stanici Českého rozhlasu je to pozvání do pestré krajiny africké fantazie. Pošlete to dál!

Lit.: Macháček, Tomáš: Detektivky s vůní exotiky. In web Naposlech.cz, 3. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Jak byste naložili s nenadálým dědictvím, kdybyste žili uprostřed botswanské savany? Dle tradic byste si měli koupit stádo dobytka na chov. Energická třicátnice Precious Ramotswe se ale odmítla řídit konvencemi a odstěhovala se do hlavního města, kde založila První dámskou detektivní kancelář. S nulovými zkušenostmi, zato s velkým odhodláním, řeší své první případy. Za pomoci příručky pro začínající soukromé detektivy postupně odhaluje podvodníky, pátrá po nezvěstném muži a špehuje tajnůstkářskou dceru místního boháče. Když se ale nakonec pustí po stopě únosců malého chlapce, půjde jí možná o život.

Série odlehčených detektivek ze země rozpálené žhnoucím sluncem dnes čítá již téměř dvacet dílů a dočkala se i televizní adaptace. Úvodní knihu, nazvanou První dámská detektivní kancelář, napsal Alexander McCall Smith již před dvaceti lety. Nejdůležitější pasáže z ní byly v červenci vysílány na pokračování na rozhlasových vlnách v rámci cyklu Africké léto, posléze ji jakožto jubilejní titul s katalogovým číslem 1000 vydal Radioservis. V režii Petra Mančala se za mikrofon posadila Jana Stryková.A s příběhy si poradila nadmíru dobře, třebaže typově se od korpulentní hrdinky výrazně odlišuje. Její práce s hlasem však nenechá posluchače na pochybách, že se svého úkolu zhostila se ctí. Tempo příběhů je spíše klidné, vhodné jako odpočinkové čtení na dovolenou. Herečka si však dokáže udržet pozornost posluchačů, její projev je živý a energický. Dynamicky mění hlasové polohy, pracuje s rytmem textu, přitom nepřehrává. Spiklenecky šeptá, působí důstojně či škádlivě, bez mrknutí oka přechází k vážnému tónu. Projev Jany Strykové má na míle daleko k monotónnosti, naopak hraje pestrými barvami stejně jako šaty afrických žen. Detektivní pátrání doplňují vsuvky, zabývající se minulostí paní Ramotswe i jejími úvahami nad vlastním národem a milovanou zemí. Tyto dějové linky zvukově oddělují melodie hrané na domorodé nástroje.Spolu s pochvalami je však nutno zmínit i dvě slabší místa. Šest prvních kapitol tvoří jednotlivé uzavřené příběhy, do posledních čtyř bylo rozděleno závěrečné pátrání po zmizelém dítěti. Jednotlivé stopy bohužel nejsou pojmenovány, což trochu stěžuje orientaci při poslechu. Druhá výtka směřuje k výslovnosti hrdinčina jména Precious, které interpretka chybně čte tak, jak se píše.

První dámská detektivní kancelář je sbírkou nevšedních, občas humorných, občas napínavých detektivních příběhů, které typické jihoafrické rekvizity jako jsou hadi, lvi či pití rooibosu odlišují od všeho ostatního v tomto žánru. Vždyť kde jinde se detektivka dostane do křížku nejen s krokodýlem, ale i domorodým kouzelníkem? Čtivě vykreslené odlišnosti místní kultury a zvyklostí patří k hlavním přednostem knihy, stejně jako barvité charaktery botswanských obyvatel. Nejzajímavějším zážitkem z poslechu ale překvapivě není důvtip hlavní hrdinky při řešení problémů jejích klientů. Je to spíše její přemítání při putování pouští Kalahari nad dnešní Afrikou, stále magickou a čarokrásnou, ale drsnou a plnou problémů. Poselství, že existují lidé, s nimiž se život nemazlí, kteří si ale nestěžují a snaží se navíc pomáhat druhým, jsou nadčasová a snad i přenosná z vyprahlé savany do našeho prostředí.