Životice 1/10 (2022, 2023)

Přidal: Premek |

Listopad 13, 2022

Mluvené slovo Karin Lednická: Životice Karin Lednická. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila autorka. Zvukový mistr Marek Hoblík. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Zuzana Truplová a Norbert Lichý.

Natočeno 2022. Premiéra 13. – 22. 11. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydal Radioservis v roce 2023 (1 CD MP3, EAN 8590236118225; katalogové číslo CR1182-2; celková délka 6 hod. 49 min.).

Pozn.: Obraz (po)zapomenuté tragédie. Fenomén volkslisty, tedy Německého národního soupisu, je temná linka provázející průběh druhé světové války na Těšínsku. Jak se na Těšínsku žilo Polákům, Čechům a Židům? Není lepší podepsat a přihlásit se k německé národnosti? (anotace)

Lit.: Lenartová, Eva: Karin Lednická: Životice. Obraz (po)zapomenuté tragédie. In web ČRo Plus, 14. listopad 2022 (článek). – Cit.: (…) V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v životickém hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo 36 mužů ze Životic a okolí. Karin Lednická vytváří plastický obraz samotné tragédie, rekonstruuje události, které jí předcházely i ty, jež následovaly. Neboť 36 popravami nic neskončilo.

Čtyřicet lidí bylo odvlečeno do koncentračního tábora, zpět se vrátili pouze čtyři, a zbytky životických rodin se dodnes se srpnovým ránem nevyrovnaly. (…)

Těšínsko bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou už před válkou, národnostní otázka zde hrála stále větší roli. Počátkem října roku 1938 území obsadilo Polsko. V obavách před perzekucí ze záboru odešlo či bylo vysídleno přes 30 tisíc Čechů a asi pět tisíc Němců, naopak z vnitrozemí Polska sem přicházeli noví přistěhovalci. (…)

V září roku 1939, po napadení Polska, už bylo všechno jinak, Těšínsko se stalo součástí Německa a nacisté nakonec došli k závěru, že zdejší „smíšené obyvatelstvo“ je schopno poněmčení. Kdo se nepřihlásil k německé národnosti, tomu hrozil trest. Drakonické tresty dopadaly zejména na Poláky – vězení, deportace do koncentračního tábora, případně rovnou zastřelení.

Soužití odbojových skupin s místními obyvateli bylo v této atmosféře strachu velmi obtížné a často problematické. S událostmi v Životicích je úzce spojena odbojová činnost diverzní a sabotážní skupiny, kterou vedl důstojník polské armády Józef Kamiński „Strzała“. Právě její ozbrojené střetnutí s příslušníky gestapa se pro nacisty stalo záminkou ke krvavé odplatě, jež postihla nevinné obyvatele Životic a okolních obcí. (…)