Krátká paměť pana rady 1/5 (2010)

Přidal: Martin |

Srpen 14, 2010

Arto Paasilinna. Četba na pokračování. Scénář Vladimír Piskoř. Dramaturgie Petr Hladík. Režie Pavel Palouš.

Účinkují František Mitáš a Zdeněk Dryšl.

Připravil ČRo Region Vysočina v roce 2010. Premiéra 9. – 13. 8. 2010 (ČRo 2 Praha; 5 x 26 min.).

Lit.: Hladík, Petr: Od 9. srpna vysíláme novou četbu: Arto Paasilinna – Krátká paměť pana rady. In web ČRo 9. 8. 2010 (anotace). – Cit.: Pro vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha vznikla v jihlavském studiu Českého rozhlasu Region Vysočina premiérovou četbu finského autora Arto Paasilinna „Krátká paměť pana rady“. Hlavím hrdinou je starý sklerotický muž Taavetti Rytkönen, který se jednoho dne ocitne uprostřed helsinské křižovatky. Neví kdo je, jak se jmenuje, kde bydlí a kam jde. Naštěstí se ho ujme o generaci mladší taxikář Seppo Sorjonen a oba muži pak s balíkem staříkových peněz podniknou bláznivou pouť po celém Finsku.

Při ní se pan rada setká s bývalým spolubojovníkem z války, společně zničí jeho statek (protože starý sedlák už nedokáže obstát v konkurenci evropských zemědělských dotací). Román je plný bláznivého humoru, těžko uvěřitelných příhod a dobrodružství, gagů jako vystřižených z grotesky, ale přitom se nebojí vážných témat: práva starých lidí na důstojný život a také svobody člověka v soukolí eurobyrokracie.

Šéfredaktor Českého rozhlasu Region Vysočina Petr Hladík k četbě řekl: „Znovu jsme sáhli do dílny populárního finského autora Arto Paasiliny, který s oblibou ve svých románech pojednává o krizi středního věku, o mezigeneračních vztazích a touze po svobodě. Jeho příběhy jsou pak zasazeny do současnosti což může být pro řadu posluchačů velmi atraktivní.“

Arto Paasilinna (* 20. dubna 1942 Kittilä) je jeden z nejoblíbenějších finských spisovatelů, autor převážně humoristických románů. V současnosti je nejprodávanějším finským autorem. Jeho knihy se překládají do celé řady cizích jazyků.

V pětimilionovém Finsku vycházejí jeho knihy ve statisícových nákladech, na jeho autogramiádách stojí dlouhé fronty, na autorská čtení přicházejí stovky lidí. Jeho popularita ve Finsku se dá přirovnat k popularitě Michala Viewegha u nás, je však oblíbený i v západní Evropě, zejména ve Francii a v Itálii.

Populární jako Viewegh, ale ne stylem. Arto Paasilinna je typický „mužský“ spisovatel. Tím se vyděluje z ženského či přímo feministického hlavního proudu současné finské literatury, který je v poslední době tak markantní. Paasilinna píše pro muže a o mužích. Jeho typičtí hrdinové jsou unaveni životem ve městě a v civilizaci, velmi často jsou rovněž znechuceni svými neustále nespokojenými manželkami, nebaví je jejich práce, která nemá žádný smysl. Utíkají do drsné finské přírody, kde pak ve společnosti divokých zvířat, svérázných venkovských podivínů, mnohdy i mladých a vždy spokojených dívek a nikdy nevysychajícího alkoholu prožívají jen stěží uvěřitelná dobrodružství. Kdo ví, kde se všude autoři populárního ruského filmu Svéráz národního lovu inspirovali.

Arto Paasilinna se narodil 20. dubna 1942 v laponské obci Kittilá. Jeho rodina sem utekla před válkou, či přesněji řečeno přišla sem z Petsama na břehu Severního ledového oceánu, z oblasti, kde se těžil nikl a která už v roce 1939 „připadla“ Sovětskému svazu. Paasilinna pochází ze zajímavé rodiny – jeho jeden bratr Erno Paasilinna (1935-2000) byl rovněž spisovatel a publicista (jeho esej o Laponsku a ekologii vyšel česky ve Světové literatuře 4/1992) a druhý bratr Reino Paasilinna (nar. 1939) je politik, od roku 1996 poslanec Evropského parlamentu za finskou sociální demokracii.

Četba na pokračování