Útěcha z filozofie? (2014)

Přidal: Premek |

Duben 18, 2014

Ivo Odehnal. Esej. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2014. Premiéra 15. 3. 2014 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Esej: Ivo Odehnal – Útěcha z filozofie? In web ČRo Brno, březen 2014 (anotace + úryvek textu). – Cit.: Básník Ivo Odehnal se narodil 4. dubna 1936 ve Valašských Kloboukách, roku 1962 absolvoval obory filozofie a dějepis na brněnské filozofické fakultě.

V letech 1962-69 působil na katedře filozofie Vysokého učení technického v Brně a v letech 1965-68 učil externě i na filozofické fakultě. Do roku 1970 pak pracoval jako vědecký pracovník při rektorátu Vysokého učení technického.

V letech 1970-79 učil na učňovské škole v Brně, v roce 1979 se stal ředitelem tehdejšího brněnského nakladatelství Blok, kde působil přes deset let. Pak se stal vedoucím brněnské pobočky vydavatelské společnosti FORTUNA PRINT.

Vydal řadu sbírek veršů a básnický výbor s názvem Babylon lásky. Jako zatím poslední mu vyšly knihy básní Ohořelec (2006,) Brněnská pasáž (Doplněk 2009) a Šaman z kančích hor pouští žílou motýlům paměti (2013).

ÚRYVEK
Na měšťance jsem měl kamaráda, který mne zásoboval filozofickou literaturou svého staršího bratra. Já mu na oplátku půjčoval detektivky, které jsem obhospodařoval po smrti svého otce. Tak se mi do rukou dostala kniha Emanuela Rádla Útěcha z filozofie, která vyšla v roce 1947, pět let po autorově úmrtí v roce heydrichiády.

Tyto skutečnosti mne nějaký čas vedly k mylné představě o Rádlově smrti. Filozof byl dlouho vážně nemocen, dobové okupační poměry se jistě podepsaly na jeho stavu, ale Němci jeho smrt přímo nezpůsobili. Jaký byl zdroj filozofické útěchy tohoto významného českého filozofa, jenž byl pro své pevné humanistické přesvědčení označován za donkichota české filozofie?

Rádl se věnoval vztahu Západu a Východu, hlavně ale nekompromisně (v předválečné situaci idealisticky naivně) zdůrazňoval nutnou existenci absolutního ideálního mravního řádu nad světem. Nedožil se ani konce zrůdné genocidní světové války… Já ji naštěstí přežil celou, ale brzy poté přišly války další, jiné, naštěstí nesvětové, jako byla válka korejská, pak vietnamská, nedávno irácká, nyní pokračují genocidy v Africe, masakry na Blízkém Východě atd.

Zdá se, že svět vybavovaný idejemi se nepoučil. Dnes jsem sám v situaci, kdy se pokouším najít útěchu ve filozofii, neboť se ocitám ve vězení vlastních let. A kladu si otázku: Na co se vlastně slavná filozofie zmohla za ty tisíce let své existence? Kam to dovedla věčným opakováním věčných pravd? Jakou sílu mají její moudré myšlenky?

Eseje, fejetony, přednášky