Mlátička a jiné poslanecké stroje (2018)

Ondřej Konrád. Komentář. Bagatelizovat, relativizovat minulost se stalo v posledních letech skoro populární. KSČM si kauzou Ondráček možná ověřovala, kam už si může troufnout zajít.

Natočeno 2018. Premiéra 17. 1. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Mlátička a jiné poslanecké stroje. In web ČRo Plus, 17. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tu a tam slyšíme hlasy hovořící o nadbytečném lpění na symbolech a připomínání totalitního útlaku. Ale jak obecnou atmosféru, tak konkrétní události zkrátka nevytěsňujeme z kolektivní paměti.

A naopak vysvětlujeme dorůstajícím generacím. Bagatelizovat, relativizovat minulost se ovšem stalo v posledních letech skoro populární. Objevily se dokonce výklady, podle nichž život v éře reálného socialismu byl docela únosný, a lidé mohli být do značné míry spokojeni.

K čemuž lze jen dodat, že to se ale mohlo týkat jen těch, kdo si skutečně svobodný svět a široký vějíř jeho možností vůbec neuměli představit.

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v minulém období zaujal návrhem zákona vracejícím mezi trestné činy takřečené ´hanobení prezidenta´, může jinak být kvalitním odborníkem v policejní specifice. A také jeho někdejší bezchybné plnění špatných rozkazů je věcí už dávnou.

Coby lakmusový papírek

Ale přece jen, instalace někdejšího příslušníka chmurně proslulého Pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti na post předsedy sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů by bylo zkrátka a dobře přinejmenším netaktní. Nejen vůči těm, které tehdy ani ne dvacetiletý Ondráček ochotně bil obuškem po hlavách během Palachova týdne. Právě před 29 roky.

A je málo pochopitelné, že jej na tuto funkci KSČM vůbec nominovala. A když už před Vánoci napoprvé Ondráček zvolen nebyl, odmítla jiné řešení. Tedy si například vyměnit předsednictví této komise za jiné, jak se nabízelo. A čemuž nakonec asi stejně dojde, protože tuto středu plán s bývalou „mlátičkou“, jak Ondráčkovi říká nejen Miroslav Kalousek, definitivně padl.

Ke zvolení mu v plénu chybělo devět hlasů. Což je ovšem jen malinko a 83 zákonodárců s jeho osobou buď nemělo žádný problém, anebo jen jako stroje podporovali dohody o rozdělení sněmovních funkcí. Do čehož třeba počítat patnáctičlennou komunistickou frakci.

Která si kauzou Ondráček možná ověřovala, kam už si může troufnout zajít a kam jí to veřejnost ještě pořád nedovolí. Což je ve chvíli, kdy se KSČM ocitá jen kousek od podílu na moci, třebaže ne přímého, vrcholně aktuální. A poučné i pro Andreje Babiše.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)