Tři výročí Hanzelky a Zikmunda (2018)

Přidal: Premek |

Únor 16, 2018

Karel Hvížďala. Komentář. Přestože Miroslav Zikmund tvrdil, že už nikdy nic nenapíše, v plánu přece jen ještě něco má…

Natočeno 2018. Premiéra 15. 2. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Tři výročí Hanzelky a Zikmunda. In web ČRo Plus, 15. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koncem minulého roku uplynulo 70 let od doby, kdy vyrazili dva mladí absolventi Vysoké školy obchodní Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund na svou první cestu kolem světa.

Letos 14. února oslavil Miroslav Zikmund 99. narozeniny a o den později před 15 lety zemřel ve dvaaosmdesáti Jiří Hanzelka.

Připomeňme, že na cestu se připravovali od roku 1938, kdy se poprvé setkali. Startovali ale až v roce 1947 a jejich trasa vedla nejprve do Afriky, kde zřejmě jako první překonali s vzduchem chlazeným automobilem Tatra 87 celou Núbijskou poušť, vystoupali rovněž na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro.

Z Kapského města přepluli do Argentiny a vydali se na pouť po Jižní a Střední Americe. Jednou s Tatrou havarovali kvůli nefunkčním brzdám a museli pak čekat na nový vůz. V Habeši je přepadli lupiči atd.

Celkem za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 111 tisíc kilometrů, z toho 61 700 ve svém voze. Pořídili 10 tisíc fotografií a natočili jedenáct kilometrů filmu a pro tehdy Československý rozhlas seriál reportáží.

Druhou výpravu uskutečnili v letech 1959 až 1964 na vozech Tatra 805 a ta směřovala do Asie a Oceánie. Na této cestě si připsali další rekord: jako první projeli automobilem Sovětským svazem z východu na západ. Po návratu napsali několik knih: například v roce 1952 Afrika snů a skutečnosti, v roce 1958 Za lovci lebek nebo Světadíl pod Himálajem v roce 1969.

Zvláštní zpráva č. 4

Pak přišla normalizace a zákaz publikování. Několik jejich knih vyšlo v samizdatu a další až po roce 1989. Mimořádné výkony tehdejší režim trestal.

Ze své druhé výpravy cestovatelé vypracovali pro vládní činitele čtyři zprávy – o Západním Iránu, Indonésii, Japonsku a SSSR.

Nejožehavější z nich byla „Zvláštní zpráva č. 4“ o zkušenostech ze Sovětského svazu. Ta podávala nelichotivý obrázek o stavu sovětské společnosti a vyvolala značnou nelibost. Zpráva skončila v trezoru a oficiální veřejné prezentace se dočkala až v roce 1990.

Celkem vydali šestnáct knih a poslední napsal Miroslav Zikmund sám, vyšla loni a jmenuje se Století Miroslava Zikmunda.

„Upřímně řečeno, strávil jsem nad touto knihou mnoho dnů a týdnů a skoro jsem si při té práci zničil oči. Velmi se mi ulevilo a jsem rád, že nic dalšího psát nemusím,“ řekl na prezentaci knihy.

Když jsem se s Miroslavem Zikmundem setkal naposledy ve Zlíně před dvěma lety, svěřil se mi, že si píše od dětských let stále deníky a má je také všechny pečlivě schované.

Bohužel před pár dny si zlomil nohu a v těchto dnech je ještě v nemocnici. Přejeme mu brzké uzdravení, protože přestože nedávno tvrdil, že už nikdy nic nenapíše, v plánu přece jen ještě něco má.

Eseje, fejetony, přednášky