Zítra s Paroubkem znamená včera (2018)

A Jiří Paroubek se stane senátorem na kandidátce ČSSD. Jíž druhdy předsedal a vyšvihl se tak zároveň do premiérského křesla. Roku 2010 vyhrál s touž stranou předčasné volby, které si vyvzdoroval opakovanými pokusy o vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě, až to jednou shodou okolností klaplo.

Ale dát dohromady sněmovní většinu už Paroubek nezvládl. Zanedlouho od sociálních demokratů zhrzeně odešel založit na troskách národní socialistů projekt Levice 21. století (LEV 21), který zpočátku vyhlížel slušně zafinancovaně. Ale nevydržel v něm ani dvacetinu století.

A vytratil se po debaklu v evropských volbách. Načež se – opět po nějakém čase – začaly objevovat zvěsti o Paroubkově zájmu o návrat do ČSSD. Jejíž vedení se k tomu ovšem stavělo bez překvapení zamítavě.

Strýc Vik, pendreky a vejce

Nicméně muž, který se v premiérské funkci ocitl díky kauze s pověstným strýcem Vikem Stanislava Grosse, ihned se uvedl zmlácením účastníků techno party, vyvolal trvale arogantním dojmem deště vajíček při kampani k eurovolbám 2009 a jehož chlubivý výrok „kdo z vás to má?“, přešel do obecné lidové mluvy, se nenechal odradit a zkoušel to zas a znovu.

Vědom si, že pokud chce zpět do politiky, je pro něho ČSSD, kde nějaké podporovatele pořád má, jedinou možností. Vloni sice dosáhl přijetí základní organizací, schválil ho i pražský krajský výbor, ale neprošel ve své původní organizaci na Praze 5. A to je pro opětovný vstup do strany rozhodující.

Paroubek tento svůj neúspěch vysvětluje morálním rozkladem ČSSD po říjnových volbách, což ponechme bez komentáře. A jak řečeno, v úsilí nepolevil a nyní se ocitl takříkajíc „v naději“ na druhém konci republiky. Kde ho severomoravští přátelé míní delegovat do senátních voleb. A prý šlo čistě o jejich iniciativu. O čemž si také můžeme myslet své.

Nejsou lidi?

Stejně jako o tom, že strana Paroubka odmítla přijmout zpět, ale on přesto chce vší mocí na její kandidátku. A jestliže ho v tom míní podpořit i předseda Hamáček, pak se nejspíš ČSSD nachází v prudké „kádrové krizi“.

I když je Jiří Paroubek zdatný a bojovný řečník a samozřejmě ještě lidem také nesešel z mysli (některým tam ale zůstal se zcela negativním znaménkem), stejně by ve vyšších patrech sociální demokracie ještě jednou stanout neměl. Přinést jí může akorát snad nějaké přechodné procento preferencí. Ale nic podstatného. Zvlášť v její nelehké nynější pozici.

Jenže Paroubek má samozřejmě namířeno vzhůru. Ale jestli bude schválen na kandidátku a následně uspěje, rozjede se via Lidový dům jako buldozer. Jak se mu svého času říkalo. A jak se také snažil usilovně podmračeným vzhledem působit. Jenomže – na koho by to dnes dělalo dojem?