V boji proti církvi se komunistům hodí i papež (2018)

Zdůvodňoval tím snahu sebrat církvím peníze. Ne formou vyvlastnění jako po únoru 1948, ale pokusem o zdanění náhrad, které jsou jim vypláceny.

Nedochází k tomu z nějakého rozmaru, ale na základě zákona. Byť se na něm neshodla drtivá většina, byl regulérně přijat. Posléze byl přezkoumán Ústavním soudem. Ten na něm neshledal nic závadného.

Na jeho základě se postupně začal vracet církvím majetek. Tam, kde to z nejrůznějších důvodů není možné, je církev odškodňována penězi. Ne nějakou jednorázovou částkou. Splátky jsou rozloženy na 30 let.

Vše probíhá podle předem daných pravidel. Ty se nyní někteří politici pokoušejí změnit. Finanční náhradu nepovažují za nějakou formu odškodnění za majetkové křivdy, ale za příjem. Ten je podle nich potřeba zdanit.

Papež, Bůh i Lenin

Je to pohled poněkud zvláštní. Státní pokladně žádnou závratnou sumu nepřinese. Historické křivdy nenapraví, spíše prohloubí. Spor o to, zda byla výše finanční náhrady stanovena správně, nerozhodne. Naopak velmi pravděpodobně zaměstná Ústavní soud. Bylo by překvapením, kdyby tento zásah do průběhu církevních restitucí schválil.

Zkrátka množství energie, kterou politici této věci věnují, neodpovídá očekávanému zisku. I když to není úplně přesné. V silně ateistické společnosti zpochybňovat fungování církví a jejich majetek se vyplácí. Slyší na to řada lidí a může aktivitu ocenit podporou u voleb.

Není proto divu, že například komunisté, nebo sociální demokraté opakovaně otevírají problém církevních restitucí. Pohled na výsledky průzkumů veřejného mínění naznačuje, že jim to zatím není příliš platné. Tím spíš, že se k tomuto tématu ochotně přidali představitelé hnutí ANO. Ti dokáží případné úspěchy lépe prodat voličům než jmenované strany.

Představitelé hnutí ANO se do boje za zdanění náhrad pustili spíše s vidinou zachovat si podporu KSČM pro svoji vládu. Komunisté nutně potřebují lidem ukázat, že si prosadí své. Vsadili na církevní restituce.

Svoji sílu ukázali svoláním mimořádné schůze. Přitom se konala pouze kvůli tzv. druhému čtení. Při něm jsou podávány pozměňovací návrhy. Paradoxně se týkají snahy zdanění zabránit. O definitivní podobě zákona se hlasuje až ve třetím čtení. To se však na této mimořádné schůzi uskutečnit nemohlo.

O církevních restitucích tak budou poslanci vášnivě diskutovat i v příštích týdnech a měsících. Uvidíme, nakolik jim v tom pomůže papež, Bůh či Lenin.