Pan Brexit se hlásí o funkci. A myslí si tentokrát mnohem výš (2019)

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Nerad, Filip: Filip Nerad: Pan Brexit se hlásí o funkci. A myslí si tentokrát mnohem výš. In web ČRo Plus, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednání mezi Evropskou unií a Británií o brexitu už skončilo a sedmadvacítka ho znovu otevírat odmítá, i když nemalá část britských politiků hlasitě volá po úpravě dohody.

Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier je tak fakticky bez práce. Na začátku roku se proto neočekávaně přihlásil s vlastním manifestem o budoucnosti Evropy. Evidentně tak naznačil, že po dosažení dohody s Brity se mu do politického důchodu ještě nechce. A myslí si mnohem výš.

Nemělo by to vlastně překvapit. Bývalý několikanásobný francouzský ministr a eurokomisař měl políčeno na nejvyšší post v Evropské komisi už před pěti lety. Tehdy dali evropští lidovci přednost lucemburskému matadorovi Jeanu-Claudeu Junckerovi.

O Barnierových ambicích stát se volebním lídrem lidovců pro letošní evropské volby a kandidátem na Junckerova nástupce se mluvilo už měsíce před jeho výběrem. Francouz nakonec do souboje o tzv. spitzenkandidáta nešel, aby se mohl plně soustředit na dokončení rozhovorů s Londýnem.

Jejich úspěšné dotažení je i přes nejistou budoucnost brexitové dohody Barnierovým největším trumfem. Za způsob, jakým jednání vedl, pravidelně sklízel pochvalu od všech evropských lídrů a byl zván na nejdůležitější unijní akce. Jenže s koncem rozhovorů a přesunutím mediální pozornosti k problémům Britů s ratifikací zákonitě hrozí to známé: sejde z očí, sejde z mysli.

Kdyby byl Barnier žena

Zkušený francouzský politik proto po Novém roce zveřejnil na webu Project Syndicate článek, ve kterém překvapivě jen jedinkrát zmínil slovo brexit. Jeho obsah zato nelze vnímat jinak než jako politický program někoho, kdo chce do vysoké unijní funkce, a nechce, aby se na něj zapomnělo. Tento rok se ostatně uvolní prakticky všechny nejdůležitější posty v Bruselu.

V eseji nazvané „Budoucnost Evropy je na nás“ Barnier vytýčil čtyři priority, na které by se měla unie zaměřit. Jsou to přesně ty, které evropští politici vyslovují nejčastěji, a tudíž nikoho tento program nezklame. Zelená Evropa, ekonomika sloužící všem, kontrola evropských hranic a bezpečnost.

Odvolává se přitom na německou kancléřku Angelu Merkelovou nebo na lídra evropských liberálů Guy Verhofstadta, tedy na politiky, kteří budou mít rozhodování o obsazení nejvyšších unijních křesel v ruce.

Barnierovy šance nejsou v tomto ohledu malé. Na rozdíl od kandidáta evropských lidovců na předsedu komise a předpokládaného vítěze voleb Manfreda Webera má životopis plný exekutivních funkcí na národní i evropské úrovni. K tomu může přihodit i to, že úspěšně řídil olympiádu.

A navíc není Němec, jejichž dominance v unii je mnohým trnem v oku. Jak bez nadsázky poznamenal odborný server Eurointelligence, kdyby byl Barnier žena, mohl by si ukázat na nástupnictví po Junckerovi nebo Donaldu Tuskovi a dostal by ho.

Není pochyb o tom, že v křesle po jednom z těchto dvou politiků by se „Monsieur Brexit“ rád viděl. Rozhodovat o tom se bude po evropských volbách. Když loni na podzim Barnier mluvil na kongresu evropských lidovců v Helsinkách, skoro nikdo ho neposlouchal.

Ve stejný čas totiž za pozornosti celého sálu šla Angela Merkelová a další elita evropské politiky hodit hlas Weberovi. Nic by asi nebylo větším zadostiučiněním pro Francouzovu hrdost, než kdyby nakonec Němce přeskočil a Evropa ho musela přeci jenom poslouchat. Barnier se o to určitě ještě přihlásí.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)