Ztracená dálnice Dana Ťoka (2019)

Za Dana Ťoka se postavil prezident Miloš Zeman, i když k tomu přidal podmínku, že ministr by měl vyměnit některého ze svých podřízených, odpovědných za stavbu dálnic.

Není nic překvapivého na tom, že veřejnost žádá hlavu nejdéle sloužícího ministra dopravy v dějinách, na kterého je možné svést především stálé odklady při stavbě dálnic. Přesto existují minimálně stejně dobré důvody k tvrzení, že Ťok by měl přežít.

Nejde ani tak o to, že pro premiéra by byla výměna nepříjemnou záležitostí. Fakticky by tím přiznal, že neuspělo jeho tažení na zrychlení silniční výstavby a vůbec manažerské řízení státu, se kterým vstupoval začátkem roku 2014 do vlády.

Za sníh Ťok nemůže

Jakkoli také není zvláštní důvod ministra Ťoka za dosavadní výkony chválit, stejně není v dohledu kandidát, který by ze dne na den všechno změnil k lepšímu. Neschopnost se přátelsky dohodnout se společností Kapsch na převzetí mýtného systému státem nesvědčí o mimořádných schopnostech vládce dopravy, s tak složitou zakázkou v řádu deseti miliard by si ale v Česku těžko poradil kdokoli jiný.

Přesto každý chápe, proč je třeba Ťoka okamžitě vyměnit. Dálnice se opravdu nestaví a uplynulých pět let bylo nejhorším obdobím jejich výstavby od roku 1970. Přitom Češi jezdí autem strašně rádi, nedostatek rovných čtyřpruhových silnic berou málem jako porušení svých lidských práv a viníka je tedy třeba dopadnout a potrestat.

Proto vznikla hysterie, se kterou se nepřiměřeně reaguje na každou komplikaci. Úředník Ředitelství silnic a dálnic zapomene vykoupit padesát metrů pozemků na jihočeskou dálnici D3, společnost Eurovia protestuje proti podmínkám, za jakých bylo předáno staveniště na D11, a hned je oheň na střeše.

Je pravda, že Ťokovi lidé udělali chybu, když povolili opravy dálnice D1 v zimním období, ovšem stejně není důvod vinit ministra kdykoli, když mrzne a padá sníh.

Dálniční zázrak

Ve skutečnosti se dá na obranu Ťoka použít řada argumentů. V časech ministra Řebíčka veřejnost protestovala, že výběrová řízení na dálnice nejsou transparentní a příprava staveb se zastavila.

Začaly platit nové evropské předpisy hodnocení vlivu staveb na životní prostředí a státní úředníci se je museli učit používat za provozu. Český stát nevyvlastňuje pozemky tak razantně jako Poláci či Maďaři, kteří jsou při výstavbě dálnic považováni za vzor. Ťok nemůže za to, že dotační podmínky Evropské unie zvýhodňují výstavbu silnic první třídy, musí však evropské peníze vyčerpat.

Za těchto okolností je vlastně zázrak, že se na přelomu roku začíná se stavbou čtyř významných dálničních úseků u Frýdku-Místku, Českých Budějovic, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Ať je Ťok jakkoli liknavý a jeho lidé mají po odborné stránce co dohánět, teď jde z pohledu automobilového národa o to, aby se opravdu začalo stavět. To se ukáže v pár měsících a výměna ministra v této době by všechno zkomplikovala.