Předzvěsti rozkladu Putinovy moci a strašlivé budoucnosti (2019)

Alespoň pár čísel úvodem: podle známé agentury VCIOM poklesly Putinovy preference od loňského června po letošní leden ze 42 na necelých 33 %, podle ještě známějšího Levada-Centra pak za stejné období pak ze 79 % na 64. I když obě tyto instituce evidentně používají každá jinou metodiku, propad obliby dlouhá léta trvale nejpopulárnějšího politika země je vskutku propastný.

Podívejme se na to, jak jednotliví glosátoři tohoto vývoje Putinův opravdu střemhlavý sešup vysvětlují.

Komentátor Deutsche Welle Konstantin von Eggert se odráží od zatím nejnovějšího skandálu senátora Raufa Arašukova, který byl před pár dny zatčen přímo v horní sněmovně ruského parlamentu, Radě federace. Podle Eggerta je vzestup a pád celého rodinného klanu Arašukovů předzvěstí rychlého rozkladu celé Putinovy vertikály moci.

A proč? Protože stovky regionálních starostů, poslanců, šéfů silových struktur i dalších státních úředníků se skoro dvě desítky let tvářili, že o plynovém byznysu Arašukovů a jim podobných nemají tušení, zato teď se doslova přes noc tváří tak, že prozřeli a jsou rozhořčeni.

Škody se vyčíslují v desítkách miliard dolarů – a je málo pravděpodobné, že by o takovém rozkrádání v policejním státě ruského typu až dodnes nikdo nic nevěděl.

Chromá kachna

Již před půldruhým rokem tento vývoj konstatoval ruský politolog Sergej Belanovskij ve svých tzv. Srpnových tezích 2017 na facebooku. Tam se dočteme, a to ještě před vyhlášením penzijních reforem, že Putinova epocha končí, což je nezvratný fakt – bez ohledu na to, jak dlouho se současný prezident ještě udrží u moci.

Že boj o nástupce už začal. Že Putinova legitimita bude neúprosně klesat bez ohledu na to, kolik procent hlasů v prezidentských volbách získá. A že i kdyby zůstal v úřadě až do roku 2024, bude jen stále chromější kachna a jeho moc bude vytrvale slábnout.

Ruský analytik a publicista Dmitrij Milin dokonce tvrdí, že Putinovu zdánlivě nezničitelnou pyramidu moci začínají rozebírat hlavně ti, pro něž je na první pohled výhodná – Putinovi nejbližší. Každý z tzv. Putinova politbyra totiž už prý hodlá sledovat výhradně své vlastní cíle.

Milin je přesvědčen, že „moc se vypaří během tří dnů, stejně jako to bylo v únoru roku sedmnáctého či v srpnu jedenadevadesátého. Na Putinově režimu jako by stále zřetelněji vyvstával cejch: Vaše dny jsou sečteny.“

A ještě jednou Konstantin von Eggert: Všechny tyto symptomy jsou podle něj předzvěstí strašlivé budoucnosti, která nevyhnutelně přijde. Pevně doufejme, že tak strašlivá ta budoucnost přece jen nebude.