Nad Tatrou se blýská na lepší časy (2019)

Nakonec se může těch více než 40 procent získaných Čaputovou ukázat jako výhoda, protože voliči, kteří chtějí na Slovensku skutečnou změnu, budou motivováni přijít za dva týdny do volebních místností i podruhé. Pokud by například zůstala těsně pod absolutní většinou, mohli by si mylně myslet, že je vyhráno.

Soupeřem Čaputové ve druhém kole bude kandidát strany Smer Maroš Šefčovič. Pokud by byl jejím protikandidátem soudce Štefan Harabin, bylo by to pro ni možná jednodušší, protože by šlo daleko zřetelněji vyzdvihnout, že se jedná o dva názorové protipóly.

Se Šefčovičem pojí Čaputovou stejný pohled na některé otázky. Oba podporují členství v euroatlantických strukturách, což v dnešní době není samozřejmostí.

Vůbec to ale neznamená, že když se dostal do rozhodujícího kola umírněnější kandidát Šefčovič, jeho souboj s Čaputovou nyní bude kultivovanější. Právě naopak. Je třeba počítat s tím, že političtí stratégové Smeru povedou v zákulisí kampaň, která si v ničem nezadá s tím, co přicházelo v minulých měsících od dalších dvou kandidátů, mečiarovského soudce Štefana Harabina nebo extremisty Mariana Kotleby.

Podpora proevropské orientace

Ti se snažili vykreslit Čaputovou jako ultraliberální političku, jejíž zvolení údajně ohrozí základy státu a společnosti. Nejčastěji kritizovali, že v minulosti podpořila adopci dětí homosexuálními páry, že prý dostává peníze ze zahraničí, a tudíž nemůže dostatečně dobře hájit slovenské národní zájmy. A bohužel nelze počítat ani s tím, že by nyní ustaly útoky s antisemitským podtextem.

Sama Čaputová se dosud snažila na podobné útoky reagovat minimálně, teď bude muset k tomu či onomu zaujmout stanovisko. I v některých programových otázkách bude muset být o něco konkrétnější, než byla před prvním kolem.

To by se mohlo ukázat jako její slabé místo. Protože proti ní nebude stát pouze eurokomisař z Bruselu, ale i celý vládní aparát kontrolovaný nejsilnější vládní stranou na Slovensku.

Čaputová by měla včas sdělit slovenské veřejnosti, kdo bude patřit v případě zvolení k jejím nejbližším spolupracovníkům v prezidentském úřadu. I tím může vyslat dopředu signály směrem k voličům, kteří ji z různých důvodu váhají podpořit ve druhém kole.

Pokud se jí podaří znovu mobilizovat své voliče z prvního kola a k tomu přitáhnout ještě hlasy, které skončily například u šéfa slovensko-maďarské strany Most-Híd Bély Bugára nebo dalšího kandidáta Františka Mikloška, nemělo by jí za dva týdny vítězství uniknout.

Pokud je ještě něco, co by stálo v souvislosti s prvním kolem slovenských prezidentských voleb za připomenutí, tak je to skutečnost, že odevzdáním hlasu pro Šefčoviče a Čaputovou dalo necelých 60 procent voličů najevo, že podporují jasnou proevropskou orientaci země.

A to navzdory všem dezinformacím, které se objevily o údajně utajovaných migrantech na území Slovenska či o budoucích amerických vojenských základnách.

Prezidentské volby ukázaly, že nad Tatrou se blýská na lepší časy. Rok od vraždy Jána Kuciaka, která otřásla Slovenskem, to není vůbec špatná zpráva.