Účinkují Cyril Drozda, Zuzana Kronerová, Simona Peková, Marie Ludvíková, Miloš Černoušek, Ivana Hloužková a další.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 19. 4, 25. 4. a 2. 5. 2010 (ČRo Olomouc, 15:05 – 15:30 h.; 3 x 26 min.).

Připravil ČRo Olomouc v roce 2012. Premiéra 20. 5. 2012 (ČRo Olomouc, 10:04 – 10:30 h.).

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno v roce 1992 (ČRo 3 Vltava, 14 x 29 min.).

Pozn.: V této próze se Vladimír Vokolek (* 1.1.1913, Pardubice – † 23.7.1988, Ústí nad Labem) s výraznou filozofickou náročností pokusil analyzovat prožitek absurdity (psáno 1959–60). Vytvořil tak jakýsi „švejkovský paramýtus“, sarkasticky se vysmívající různým způsobům smířlivé koexistence dobra a zla.

Natočeno 2009 (?).

Natočeno 2008. Premiéra 11. 2. 2008 (ČRo 3 Vltava, 16:00 hod.).

Účinkuje Josef Červinka.

Natočeno v roce 1978 (19 min.).

Účinkuje Jan Hušek (1), Jan Dvořák (2).

Natočil ČRo České Budějovice v roce 2012. (1 díl cca 22 min.)

Obsah: 1. Toníku! Poetický baladický příběh Antonína Kalivody. – 2. Práce pro chlapa.  – Bílá hora. -

Pozn.: Básník a prozaik Petr Cincibuch se narodil v červnu 1943 v Praze. Po maturitě na tzv. jedenáctiletce v Praze–Vršovicích (1960) absolvoval dvouleté odborné učiliště spojů v Praze (1962) a po skončení vojenské služby pracoval jako spojový technik Městské telekomunikační správy Praha.
Od počátku spolupracoval s časopisem Divoké víno, v letech 1969–1971 byl i jeho odpovědným redaktorem. Později prošel řadou zaměstnání: řidič sanitky, topič, tiskový referent Filmových studií Barrandov, manažer i jako kaskadér Autorodea. Působil jako tiskový redaktor nakladatelství Avicenum, později jako redaktor v Literárním měsíčníku a Literární revui. V letech 1995–1998 vedl časopis Dotyk a od roku 2000 byl šéfredaktorem časopisu Sanquis, v současnosti vede redakci časopisu Medicína a umění. Jako básník debutoval v Divokém vínu (1964) a v Repertoáru malé scény (1965). Publikoval i v řadě dalších periodik. Od roku 1979 pravidelně spolupracoval s Československým rozhlasem (Knihovnička Zrcadla kultury) a v 80. letech s Československou televizí (poezie). Významné místo v Cincibuchově životě zaujímá automobilismus a historické automobily.

V první květnové „rozhlasové povídce“ nás za okamžik čeká poetický – baladický příběh hlavního hrdiny Antonína Kalivody. Napsal jej současný český autor Petr Cincibuch, který jej také zařadil do své půvabné povídkové antologie s názvem : „Automobilové povídky“. A právě automobilovým povídkám Petra Cincibucha se budeme věnovat i v dalších květnových nedělních podvečerech. K jejich poslechu vás zve autor a režisér rozhlasových povídek Luboš Koníř. Ale vraťme se k dnešnímu příběhu; má prostý název: „Toníku“ a přečte nám jej mladý člen činohry Jihočeského divadla – herec Jan Hušek.

V pořadí druhé květnové „rozhlasové povídce“ nás čeká hned dvojice příběhů. Napsal je současný český autor Petr Cincibuch, který je také zařadil do své půvabné povídkové antologie s názvem : „Automobilové povídky“. A právě automobilovým povídkám Petra Cincibucha se věnujeme v letošních květnových nedělních podvečerech. K jejich poslechu vás zve autor a režisér rozhlasových povídek Luboš Koníř. Ale vraťme se k dnešním dvěma příběhům; první se jmenuje „Práce pro chlapa“, druhý pak „Bílá hora“; a oba uslyšíme v podání herce Jana Dvořáka.

Natočeno 19??. Obnovená premiéra 17. a 24. 7. 2012 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).

Pozn.: Prozaik Václav Řezáč, nebyl jen autorem tezových románů o poválečném osídlování pohraničí, kdysi v padesátých letech nadšeně oslavovaných, avšak dnes čtenářsky právem opomíjených. Do dějin české literatury se zapsal především třemi psychologickými romány, které v atmosféře protektorátu ve vší tiché hrůznosti sledovaly působení zla v lidských duších. Stěžejní dílo tohoto Řezáčova období představuje „román o románu“ Rozhraní (1944), vyprávění o spisovateli a jeho hrdinovi, dílo, jež klade mravní otázky a staví člověka do situace volby mezi dobrem a zlem.

Román Rozhraní je považován za vrcholné dílo jeho psychologické tvorby. Hlavními hrdiny jsou neúspěšný spisovatel Jindřich Aust, vyznačující se osamělostí, sociální vyvržeností a trapnou každodenností, a vynikající herec Vilém Haba, jenž dosahuje úspěchu lehce, až zázračnými skoky. Prolínáním obou linií však dochází k paradoxnímu vyznění. Osudový smolař a nešťastník Aust posléze nachází, díky trpělivé práci a zásluhou probuzeného milostného vztahu, cestu k úspěchu, zatímco herec Vilém, jenž se nikdy nesetkal s překážkami, podléhá na vrcholu své kariéry vnitřní krizi.

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 20/2012)

„Když začínám dělat nějakou hru, mám pocit, že ji mám již hotovou ve vnitřním uchu. A vlastně ji slyším, slyším ji ve spojích, švech -to je zvukový plán. Zvukový plán není něco, co bych měl vyspekulované, je to způsob, jak hra zní v člověku, vevnitř, jako celek. A to je právě ten šťastný moment, kdy člověk může jít do studia a může uskutečňovat svůj plán, který se sice v detailech ve studiu při konkrétní práci mění, ale nikoliv již ve své podstatě.“

To, že tuto část svého rozhovoru s Jiřím Horčičkou citoval rozhlasový dramatik, dramatizátor a teoretik Jan Czech ve své knize O rozhlasové hře právě v kapitole o hře Karla Copa Hodiny, není náhodou. Při jejím poslechu má totiž posluchač právě tento pocit – že přesně takto ji slyšel Jiří Horčička už při čtení scénáře.

Malá rozhlasová groteska Hodiny (1963, premiéra 15.12.1964)bývá ve většině rozhlasové literatury uváděna jako kabinetní ukázka rozhlasově vystavěného humoru. Rozhodně to můžeme podepsat – většina gagů,které v této inscenaci Jiřího Horčičky uslyšíte, je do jiných médií, jako jsou divadlo, film či televize, nepřenosná. Pracuje se tu s temporytmem, rozhlasovým střihem, hereckým hlasem, střídáním žánrů i s přenosem významů u jednoho uměleckého artefaktu, což je v tomto případě skladba Jaromíra Vejvody Škoda lásky. Cop i Horčička tu také parodicky využívají rozhlasové žánry – na přihlouple optimistické a nedovzdělané fejetony redaktorky Milči Pospíšilové, které navíc nápaditým způsobem posunují děj, lze těžko zapomenout…

Zápletka rozhlasové grotesky je v podstatě jednoduchá: typický malý český člověk, který „když může, tak si ďobne“, vrátný Mrázek, se – asi omylem – přichomýtne k  „mezinárodnímu obchodu“ – má přes polské hranice v rámci podnikového zájezdu propašovat zboží. Jeho naprostá neschopnost k takovému úkolu se vyjevuje už v úvodní scéně, v níž se ho organizátor akce snaží pomocí jednoduché mnemotechnické pomůcky naučit instrukce, zrýmované na slova Vejvodovy polky. Projev herců Josefa Kemra (Mrázek) a Oldřicha Musila (doktor) je vysoce stylizovaný, tempo jejich dialogů se zcela přizpůsobuje potřebám režiséra, a tak vzniká dokonalá rytmická, gagová a herecká miniatura. Totéž lze konstatovat i o nezapomenutelném dialogu Mrázka s polským překupníkem, panem Tadeuszem (Jaroslav Marvan). Herec nerudného překupníka charakterizuje cholericky chrlenými větami, do nichž velmi nevtíravě zapojuje slovní spojení naznačující polštinu (často užívané sousloví „nátura psí“).

U pana Tadeusze přebírá Mrázek zboží, které mu nedělá žádnou radost – dvě stě padesát kusů náramkových hodinek. Protože je však z práce zvyklý na řádně provedenou práci, nařídí panu Tadeuszovi všechny hodinky natáhnout („Když přebírám zboží, třeba pašovaný, musím zkontrolovat, je-li všecko v pořádku!“). Jeho vlastní zabedněnost mu však zabrání nahlédnout do nedaleké budoucnosti – jak lze propašovat několik stovek tikajících hodinek přes hranice?

A tady se otevírá pravý gejzír slovních,temporytmických i akčních gagů – Mrázek, alergický na jakýkoliv hluk, najednou nutí celý zájezd zpívat a hřmotit (jak snadné je uvěřit jeho zoufalství, když kolegové začnou zpívat Rožnovské hodiny), odvolává se na neznámou nemoc, modlí se ke svatému Tadeáškovi, je legračně podlézavý vůči polskému celníkovi, aby jej nakonec prozradilo rádio, které předtím krylo jeho malý zločin: po hřmotné „luxembourské“verzi Vejvodovy polky totiž zazní reklama – na hodinky…

Závěrečnou pointu je škoda prozrazovat, byť jste komedii Hodiny už asi slyšeli (bývá často reprízována, na rozdíl od jiných her ze šedesátých let, které by si reprízu také zasloužily). Pokud ne, nedejte si ji příště ujít. Patří k rozhlasovým klenotům.

Osoby a obsazení: Vilhelmiina (Niina Sillanpää), Jarmo-Kala (Kikko Kaukolampi). Dále účinkují Saara Pakkasvirta, Ismo Kallio a Tuomas Uusitalo.

Natočeno 2011 (?) (60 min.).

Pozn.: Kirsi Porkan kirjoittama uutuuskuunnelma reippaasta ja neuvokkaasta Vilhelmiinasta, joka kiipeilee mielellään puissa. Hänen ystävänsä Jarmo-kala asuu läheisessä metsälammessa. Yhdessä he joutuvat moneen erilaiseen seikkailuun. Niissä ystävykset viilettävät prinsessan häistä sirkukseen, lentävällä matolla yläilmoihin ja saippuakuplan sisällä peräti avaruuteen asti. Hauska, monivivahteinen ja valoisalla tavalla viisas draama, jonka humaani ja ekologinen aines ruokkivat myös aikuisen mieltä.

Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), Nelli / Kamilla / inspektorka (Eeva Soivio), Birgitta Puumalainen, rozhodčí (Milka Ahlroth), Pasi-Pekka Puumalainen (Tuomas Enbuske).

Natočeno 2011 (?) (45 min.).

Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjojen Risto Räppääjän seikkailu minikuunnelmana. Rauha-täti huomaa melkein tuntevansa julkkiksen, kun näkee TV:ssä koulukaverinsa tyttären, Kamillan. Hän tarjoaa perheelle apua ja julkkistytölle turvapaikkaa. Nelli ja Risto tuntevat kateuden piston sydämessään, kunnes Kamilla joutuu vaikeuksiin ja heidän apuansa kaivataan.

Osoby a obsazení: Risto Räppääjä (Joonas Saartamo), Rauha Räppääjä (Minttu Mustakallio), Herra Lindberg, řidič kamionu (Pekka Huotari), prodavačka v masně / letuška / vyšetřovatelka (Eeva Soivio), Buda Pörkölt, klavírista / manažer restaurace / Maďar (David Kozma), muž (Lasse Lehtonen), číšnice / babička (Tarja Jakunaho).

Natočeno 2011 (?) (45 min.).

Pozn.: Sinikka Nopolan ja Tiina Nopolan kirjoista tuttu ja lasten rakastama Risto Räppääjä seikkailee nyt minikuunnelmassa! Kauhea makkara vie Riston ja hyvän liikeidean saaneen Rauha-tädin Unkariin hyvin säilyvien makkaroiden kotimaahan. Musiikki on yhteinen kieli, joka pelastaa monien väärinkäsitysten solmuissa kamppailevan parivaljakon pinteestä.

Čte Esko Salervo.

Natočeno 2011 (?). Ke stažení zde.

Pozn.: Kai Donner matkusti Siperiaan tutkimaan suomensukuisten samojedikansojen kieliä ja tapoja. Ensimmäinen tutkimusmatka kohti sydäntalvista tundraa alkoi elokuussa 1911. Samojedien luottamuksen nuori tiedemies saavutti mukautumalla heidän elintapoihinsa. Matkapäiväkirjaan merkityistä muistiinpanoista syntyi teos Siperian samojedien keskuudessa vuosina 1911 – 1913 ja 1914 .  – Teos ilmestyi vuonna 1915.

Čte Libuše Šafránková.

Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 80 min.).

Obsah: Žalobajda, Léčení mlaskalky a srkavky, Léčení hromdopolice a Lenochod.

Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.

Čte Libuše Šafránková.

Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 76 min.).

Obsah: Léčení balamutindy, Léčení kašpařin a Kruťák.

Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.

Čte Libuše Šafránková.

Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 73 min.).

Obsah: Čáry paní Láryfáry, Léčení nimravky, Léčení ještěchvilkíny a Zápal švindlu.

Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.

Čte Libuše Šafránková.

Natočeno 2012. Vydaly Levné knihy v roce 2012 (1 CD, 73 min.).

Obsah: Kdo je paní Láryfáry, Léčení čurbesajdy, Léčení hubatidy a Léčení lakomice.

Pozn.: Lék pro děti zlobivé i nejzlobivější! Betty McDonaldová proslula především humoristickou prózou inspirovanou vlastním životem. Výjimkou není ani její tvorba pro malé, kterou sestavila z vyprávění na dobrou noc, jež milovaly její děti, synovci a neteře. Není divu! Kdo by odolal svérázné paní Láryfáry, která si dodnes získává srdce dalších a dalších malých i velkých čtenářů po celém světě. „Paní Láryfáry“ vyšla poprvé knižně v roce 1947. O dva roky později následovaly „Čáry paní Láryfáry“, na něž navázala „Farma paní Láryfáry“. V roce 1957 bylo vydáno pokračování „Haló, paní Láryfáry“. Nyní je najdete všechny na čtyřech CD v podání Libuše Šafránkové.

Natočeno 2012. Premiéra 3. 5. 2012 (ČRo 6, 19:30 h.). K poslechu zde.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2012. Premiéra 15. 5. 2012 (ČRo Olomouc, 13:30 h.).

Pozn.: Od dvacátých let minulého století až do současnosti je Anna Dostálová členkou Sokola. Zúčastnila se památných sletů v třicátém osmém i čtyřicátém osmém roce. Především si ale od dětství osvojila nevzdávat se. Anna Dostálová vedla léta tělesnou výchovu v mateřských školách, v roce devatenáct set devadesát byla i u obnovení činnosti České obce sokolské.

Účinkují Beáta Drotárova, Peter Himič, Peter Vilhalm, Igor Šebek, Jozef Úradník a další.

Nastudoval SRo Košice v roce 2006 (46 min.). Repríza 8. 5. 2012 (Rádio Regina).