Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Hlavně nezapálit chatu nad hlavou!

Přidal: Premek |

Únor 5, 2019

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas, prosinec 2017)

První doloženou nahrávkou, která v rozhlase vznikla a která nese jméno Jaroslava Foglara, je přednáška Zkušenosti skautského vůdce, kterou Foglar přednesl 8. února 1938. Tou dobou už lze hovořit o skutečně zkušeném vychovateli mládeže, který měl za sebou léta praxe a od roku 1935 spolupracoval s časopisem vydavatelství Melantrich Malý (později Mladý) hlasatel, v němž se mu podařilo založit a vést proslulé čtenářské kluby. V téže době se už dalo mluvit i o renomovaném spisovateli knih pro mládež; jeho úspěšný román Hoši od bobří řeky, vydaný v roce 1937, již 30. května 1938 vysílala v dramatizaci stanice Praha.

S velkými obtížemi přežil Foglar léta válečná, hrozila mu i úplná likvidace. Po válce to však také neměl jednoduché. Časopis Vpřed, v němž publikoval příběhy o Rychlých šípech a vedl čtenářské kluby, se stal brzy terčem útočné kampaně, která jeho práci označovala za brak a nadbíhání nízkému vkusu čtenářů. Foglar ve Vpředu skončil a ten po drobných pokusech o „pionýrizaci“ zanikl.

Jaroslav Foglar se ocitl na téměř celé desetiletí na indexu. Léta mlčení protrhává až rozhlas: v roce 1957 vzniká pro rozhlas pro školy hraná dramatická scénka Bratrstvo modrého trojúhelníku. Hlavními hrdiny jsou hoši Jirka, Ota a Véna (hráli je členové Dismanova souboru Pavel Novák, Jaroslav Mothejzlík a Tomáš Vlásek). S celou třídou a panem učitelem (Vladimír Čech starší) mají jet v neděli na výlet, povedený trojlístek se však rozhodne tajně vyrazit už o den dříve a přespat v chatě, která patří Jirkovým sousedům – určitě by jim dovolili přespat! Jirka tedy doma mamince zalže, vypůjčí si u sousedů klíče a hurá na chatu.

Jenže „bratrstvo modrého trojúhelníku“ – jak si chlapci pro své modré tepláky říkají – vrší chybu na chybu. Nejdříve při otevírání okenic rozbijí sklo v oknech (a shánějte v roce 1957 sklenáře!), potom Ota z nešikovnosti postřelí Jirku vzduchovkou, k tomu ještě bez povolení skácí soušku, která ani souškou není a Otíkovi se udělá špatně, když společně kouří kalumet – dýmku míru. Večer málem zapálí celou chatu a ráno je vzbudí hajný, rozzlobený kvůli zmařenému stromu. Bratrstvo musí kápnout božskou a nadiktovat svá jména a adresy. A tak je vedle velikých nepříjemností doma čeká i malý soud ve škole: jejich spolužáci naštěstí jejich prohřešky a absenci na nedělním výletě posoudí shovívavě a nevyloučí je ze svého kruhu.

Poučný dramatický příběh, jako vystouplý z komiksových okének Rychlých šípů, režíroval Josef Svátek. Vedle dismančat účinkoval ještě Josef Chvalina jako vypravěč či Erik Zámiš coby hajný. Premiéra proběhla v dopoledních hodinách 28. listopadu 1957.

K Foglarově předválečné a válečné tvorbě se vrátili rozhlasoví tvůrci v šedesátých letech. Ostravské studio natočilo v roce 1965 jak Deset úkolů plavčíka Jacka a Záhadu hlavolamu, tak (o rok později) i volné pokračování Stínadla se bouří. Tyto inscenace se však – podobně jako nahrávka Bratrstva modrého trojúhelníku – nedochovaly. Pokud si někdo z vás jako horlivý fanoušek Foglarových příběhů tyto hry natáčel, ozvěte se. Možná máte doma poklad.

V osmdesátých letech se občas také našel prostor pro Foglarův dobrodružný příběh. V druhé polovině osmé dekády tak dostal dramaturg Jiří Hromádko do vysílání povídky Boj na Čertovce a Vánoce Gordona Badocka (obě čte Alfréd Strejček). Do rozhlasu se Foglar vrátil ještě v roce 1989: už v prosinci si jej pozvali tvůrci pořadu A léta běží, vážení… Poté už se s rozhlasovými adaptacemi jeho slavných románů doslova roztrhl pytel. To už je však jiný příběh…

Historie rozhlasových her