Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Mise kapitána Gončarenka

Přemysl Hnilička

(napsáno pro Týdeník Rozhlas)

Oblíbeným rozhlasovým žánrem sedmdesátých a osmdesátých let minulého století bylo v Československém rozhlase špionážní drama. Posluchači dodnes s nostalgií vzpomínají na napínavé a komplikované příběhy tajných agentů, kteří v úchvatném oparu cizokrajných zemí a cigaret pronásledují nepřátele socialismu. Paměť je zkrátka selektivní – ideologický rámec je vytěsněn a zůstává jen romantika socialistických Bondů…

Jedním z nich je kapitán Grigorij Gončarenko, sovětský vyzvědač, působící za druhé světové válce jako vyzvědač hluboko v týlu nepřítele pod krycím jménem baron von Goldring. Ten se dostává po kapitulaci Německa do amerického zajetí jako důstojník německé výzvědné služby. Než se objasní jeho skutečná totožnost, je unesen a dopraven do Španělska. Dostane se do instituce, která má romantický název: Škola rytířů ušlechtilého ducha. Její patronkou je doňa Agnes Mendelsohnová, původem cikánka, do které se zamiloval a kterou si před lety vzal milionář, bankéř don Carlos Mendelsohn. Ten byl zabit při přestřelce a jejich společná dcera těžce zraněna. Zlomená žena se s fanatickou náruživostí upnula k Bohu a po vítězství generála Franka získala jako vdova zpátky majetek svého muže. Její zpovědník páter Antonio jí doporučil založit misionářskou školu, která je však ve skutečnosti škola pro výchovu špionů a záškodníků. Sem se Gončarenko / Goldring dostane s pomocí bývalého důstojníka SS Kroneho s krycím jménem Nunke, aby pokračoval ve své válečné činnosti. S novým krycím jménem Fred Schulz je vyslán do Madridu a později do Německa, kde má zamezit předání důstojníků Vlasovovy armády sovětským úřadům – tentokrát pod jménem Ignatij Somov…

Komplikovaný špionážní příběh Škola Rytířů ušlechtilého ducha aneb Velká hra pokračuje (1970) je vyprávěn v osmdesáti minutách. Dvoudílná rozhlasová dramatizace Jiřiny Pokorné vznikla podle románu ukrajinského spisovatele Jurije Petrovyče Dold-Mychajlyka Velká hra pokračuje. Dold-Mychajlyk o nezlomném sovětském agentovi napsal celkem tři knihy: Velká hra, Velká hra pokračuje a Baron Goldring v nových službách. První knihu načetl v brněnském studiu v roce 1977 Ladislav Lakomý, její dramatizované pokračování již o sedm let dříve nastudoval režisér Vladimír Týřl.

Inscenace vznikla ze spolupráce ostravského a olomouckého studia. Inscenačně není ničím zajímavá, režisér, který v šedesátých letech natáčel v krajských studiích onačejší tituly (Věra Podhorná: Zajatec, 1968; Zdeně Malinský: Mince v kanále, 1969; Karel Valter: Neřád, 1969), se při natáčení sovětského špionážního příběhu nehodlal přetrhnout iniciativou. V roli kapitána Gončarenka (vlastně Hončarenka, jde o ukrajinské jméno, v dramatizaci se však zásadně uvádí poruštělá verze) vystoupil Zdeněk Vráblík, dlouholetý člen olomouckého Divadla Oldřicha Stibora. Esesáka Nunkeho představoval Miroslav Kahoun, Agnes Mendelsohnovou Michaela Kubisová, generála Voronova Jiří Kroc a v menších rolích Hanedopha a neznámého muže začínající Petr Pelzer.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)