Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Komisař ve smutném městě

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas)

Kdoví, kdy by se komisař Maigret zase vrátil do svého rodného městečka, kdyby na stůl pařížského policejního oddělení nepřistálo anonymní udání, že právě v Saint-Fiacre dojde k vraždě. Maigret tak přijíždí do míst svého mládí, aby zde vyřešil spletitý případ a melancholicky se ohlédl za svými vzpomínkami…

Vedle proslavené maigretovské série s Rudolfem Hrušínským vzniklo několik nastudování s jinými herci v roli komisaře z nábřeží Zlatníků; brněnský Zlatomír Vacek jej ztvárnil ve hře Štika pro zavražděnou (1968), Ota Sklenčka v Maigretových vánocích (1979), Josef Somr ve slibně započaté a bohužel dále nerozvinuté sérii z roku 1999 (Maigret a případ Cecilie, Maigret a přízrak). Ve hře Případ Saint-Fiacre (1995) hrál komisaře Maigreta Josef Vinklář.

Byť není jednoduché hrát role po slavných kolezích (vedle rozhlasového Hrušínského je nutno ještě připomenout legendárního Jeana Gabina ve filmových zpracováních Simenonových románů), rádi přiznáme Vinklářovi, že jeho pojetí dobře funguje. Jeho Maigret je unavený, zádumčivý praktik, který se na každém kroku setkává se svými jasně zářícími dětskými vzpomínkami, aby je konfrontoval se šedou a smutnou skutečností současnosti. Místa, která znal plná lidí, zejí prázdnotou, dveře jeho rodného domku někdo dávno vyměnil a jeho spolužačka, nyní majitelka malého hotýlku, mu vyká z úcty k jeho povolání a nepamatuje si, co jí kdysi jako děti s kamarády provedli… A mladá, krásná hraběnka, kterou v chlapeckém věku zbožňoval, se změnila v potřeštěnou starou ženu, jež si vydržuje mladé milence. A právě ta toho dne při ranní bohoslužbě zemře…

Z podivné vraždy jsou podezřelí téměř všichni: mladý hrabě Maurice de Sain-Fiacre (Michal Dlouhý), který si přijel k matce vypůjčit další peníze na dluhy z karet, správce zámeckého hospodářství Gautier (Antonín Hardt), spravující hraběnčin majetek především do vlastních kapes, Jean Métayer (Otakar Brousek ml.), sekretář, vydržovaný hraběnkou, Emil (Jiří Langmajer), Gautierův syn… nebo snad zavraždil hříšnou hraběnku místní farář (Jiří Holý), zamračený a hubený fanatik?

Zatímco v jiných případech je Maigret sice tichý a nenápadný, ale přesto intenzivně vyšetřující detektiv, v případu ze Saint-Fiacre se stává spíše nedobrovolným pozorovatelem dění. Sbírá sice svědectví a drobné důkazy, závěr – v lehce poirotovském stylu – však místo něj opatří mladý hrabě, jenž sezve celou „společnost podezřelých“ na večeři s odhalením. Ani usvědčení vraha, ani dryáčnická forma, kterou hrabě zvolí, jej nepotěší, spíše znechutí. Odjíždí domů s vybledlými vzpomínkami a melancholií.

Hra měla premiéru v listopadu 1995. Pod inscenací je překvapivě režijně podepsán Karel Weinlich, kterého si většinou spojujeme s realizacemi pohádek. Weinlich však měl širší záběr, v roce 1991 natočil seriál podle Orwellova románu 1984. Hudebně inscenaci podkreslil Petr Mandel, dramatizaci připravila Jaroslava Strejčková a dramaturgem byl Hynek Pekárek

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)