Historie rozhlasu
Ach, ta léta padesátá
Martin Čípek Když se před více než třemi lety objevil ve vysílání třetího programu Českého rozhlasu nový cyklus Hra pro pamětníky, zaměřený primárně na archivní dramatickou tvorbu, uvítali jej s neskrývaným potěšením jak laici, tak poučenější posluchači, kteří se historii rozhlasového vysílání věnují takřka na badatelské úrovni. V prvních letech bylo skutečně o co stát, objevily se […]
Za Rudolfem Matysem
Tomáš Bojda V sobotu 2. září 2023 ve 20 hodin zemřel básník, esejista, prozaik, dramatik, dlouholetý literární redaktor Českého rozhlasu Rudolf Matys. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici na Karlově náměstí ve věku 85 let. Měl jsem štěstí se s Rudolfem Matysem v posledních letech jeho života blízce stýkat, tento nekrolog proto píšu v osobním […]
Válka mit den Molchen aneb Der Krieg s Mloky: Znovuobjevená hamburská inscenace Jiřího Horčičky!
Přemysl Hnilička Po velkém úspěchu československé inscenace Válka s Mloky Karla Čapka z roku 1958 si kvalitního scénáře Jaroslavy Strejčkové a přesné režie Jiřího Horčičky všimli v zahraničí a pozvali jej k hostování (ne jedinému). Horčičkovi se navíc povedlo do některých rolí obsadit němčiny mocné české herce, například Rudolfa Pellara (ten převzal za Karla Högera […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Milan Kundera rozhlasový, neznámý
Přemysl Hnilička Týdeník Rozhlas (červenec 2020) Nekonečné a bouřlivé diskuse se vedou okolo knihy Jana Nováka Kundera: Český život a doba. Autor tohoto článku může konstatovat, že minimálně on je s knihou nadmíru spokojen, a to proto, že se autorovi podařilo vypátrat hned dvě rozhlasové hry, které pod cizím jménem napsal Milan Kundera. Dnes slavný […]
Návrat perzekuovaných autorů po roce 1989 /na příkladu Josefa Henkeho/
Stanislav Pecháč Text vznikl jako výstup předmětu Kapitoly z dějin televizních a rozhlasových institucí, který se v LS 2023 přednášel na Katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci; práci posoudil Dr. Tomáš Bojda. Konec jedné hry, začátek další Návrat perzekuovaných tvůrců do československého rozhlasu po roce 1989 představoval důležitý a symbolický […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – “Jdou po vás, Fučíku!”
Přemysl Hnilička (napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova) Zpracovává-li se literárně osud Julia Fučíka, bývá většinou v centru závěr jeho života, a to v podobě dramatizací motivů z jeho Reportáže psané na oprátce. Existují ale výjimky: vedle scénáře Jiřího Frieda, Milana Pavlíka a Oty Kovala k filmu Julek (1979) je to také hned […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Končí se apokalypsou
Přemysl Hnilička (vyšlo v Týdeníku Rozhlas 27/2022) Toto je poslední článek Průvodce rozhlasovou hrou, který vyšel v Týdeníku Rozhlas. Rozhodnutím Radioservisu byl tento kulturně publicistický časopis zaříznut v průběhu 99. ročníku, příští rok by oslavil sté výročí vycházení. Přežil nacisty, komunisty – nepřežil současnou ekonomickou situaci a Reného Zavorala. Vzhledem k tomu, jaký prostor dával […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kam se poděl občan Delescluze?
Přemysl Hnilička (vyšlo in Týdeník Rozhlas 21/2022) Dramatik a dramaturg Jaromír Ptáček byl významným tvůrcem Československého rozhlasu. Jeho hry z šedesátých let byly jak výrazně experimentální, tak tematicky průbojné; už v roce 1964 měla premiéru jeho hra Případ, v níž tehdy osmatřicetiletý Jiří Adamíra ztvárnil komisaře, který při vyšetřování vraždy odkrývá nepříjemné pravdy o padesátých […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Dalekým západem uhání Vinnetou
Přemysl Hnilička (Týdeník Rozhlas 19/2022) Když německý filmový producent Horst Wendlandt začátkem šedesátých let seznal, že již dostatečně exploatoval řadu kasovně úspěšných detektivek Edgara Wallace, napadlo ho převést na plátna kin jeden z románů Karla Maye – Poklad na Stříbrném jezeře. Zahájil tak další úspěšnou filmovou řadu, v níž v rolích Vinnetoua a Old Shatterhanda […]
Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Kolečkáři, rudě ozdobte kola!
Přemysl Hnilička (Týdeník Rozhlas 17/2022) Komunistická strana se v letech normalizace soustředila na mediální obraz své historie (či spíše hagiografie). Státní knižní trh, televize i rozhlas produkovali každým rokem několik děl věnovaných významným historickým událostem z dějin KSČ. Vedle známých a velkých dat (tzv. Vítězný Únor či Květen 1945) se objevovaly i drobnější motivy z […]
