BáSnění Štěpána Pácla 1/5 (2019)

Ze svých oblíbených poetických textů vybírá divadelní režisér Štěpán Pácl. S autorem připravily Renata Venclová a Marina Feltlová.

Natočeno v roce 2019. Premiéra 10. – 14. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. Fráňa Šrámek: Splav – 2. Alois Jirásek: Ejhle člověk! – 3. Vladimír Mikeš: Dráhy zahrávají si s osudem – 4. Vladimír Mikeš: Od těch dob, co číšník Janoušek – 5. Sofoklés: Antigona.

Lit.: Feltlová, Marina: BáSnění Štěpána Pácla. In web ČRo 3 Vltava, 11. červen 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Ze svých oblíbených poetických textů vybírá divadelní režisér Štěpán Pácl.

Štěpán Pácl (1982) roce 2007 absolvoval DAMU v oboru režie činoherního divadla inscenací hry Lenky Lagronové Království a jako režisér na volné noze začínal v divadlech v Praze, Ostravě, Kladně a Chebu.

Od roku 2010 byl ředitelem divadelní společnosti Masopust, se kterou mj. nastudoval tři výrazné inscenace: Konec Masopustu Josefa Topola, Brand-Oheň Henrika Ibsena a El Príncipe Constante (Vytrvalý princ) Pedra Calderóna de la Barca. Za první dvě zmíněné inscenace obdržel Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku.

V roce 2013 přešel na dvě sezony jako umělecký šéf do ostravského Divadla Petra Bezruče. Mezi jeho tamější významné inscenace patří Molièrova Scapinova šibalství, Beckettovo Čekání na Godota a Havlova Audience. Od sezony 2015/2016 do roku 2017 byl kmenovým režisérem souboru Činohry Národního divadla v Praze, kde své působení zahájil úspěšnou inscenací hry belgického symbolisty Maurice Maeterlincka Modrý pták a inscenací původní české hry Lenky Lagronové Jako břitva/Němcová.

Mezi jeho pozoruhodné pohostinské mimopražské režie patří Lettsův Zabiják Joe v Městském divadle Kladno, Tylovy Krvavé křtiny a Čechovův Ivanov v Národním divadle moravskoslezském, Langerova Periferie v Moravském divadle Olomouc a Sofoklova Antigona v plzeňském Divadle J. K. Tyla.

V sezoně 2017/2018 se – už opět jako režisér na volné noze – vrátil k dramatice Josefa Topola a se souborem divadla Spektákl nastudoval Topolovu Hodinu lásky. Ve stejné sezoně se také vrátil k amatérskému souboru Hrobeso, ve kterém působil během studia na gymnáziu. Zde inscenoval hru Ronalda Schimmelpfenniga Zlatý drak. Tato inscenace byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla, která oceňuje pozoruhodné inscenace současných českých a zahraničních textů.

Na podzim 2018 ve spolupráci s rodinou Kolowrat-Krakowskými a Velvyslanectvím Švédska produkoval festival Bergmanovský divadelní týden věnovaný divadelní tvorbě Ingmara Bergmana. V rámci festivalu měla premiéru v Divadle Kolowrat také inscenace podle Bergmanova scénáře Ze života loutek v Páclově režii.

Josef Topol a Ingmar Bergman jsou autoři, se kterými se potkal také při práci pro Český rozhlas, kde jako svůj rozhlasový debut natočil v roce 2015 Topolovu Kočku na kolejích a o tři roky později Bergmanovu Sarabandu.

Vyjma dvou let, kdy působil jako pedagog herectví na ostravské Janáčkově konzervatoři, je od roku 2009 téměř nepřetržitě externím pedagogem činoherního herectví a režie na pražské DAMU.

V současnosti působí jako režisér na volné noze a od sezony 2019/2020 nastupuje jako kmenový režisér Činohry Národního divadla Brno.

S autorem připravily Renata Venclová a Marina Feltlová.
Natočeno v roce 2019.

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

  • Fráňa Šrámek: Splav (in Splav, Praha: Odeon, 1977)
  • Alois Jirásek: Ejhle člověk! (in Básně Aloisa Jiráska, Praha: Miloslav Hýsek, nákladem J. Otty, 1930)
  • Vladimír Mikeš: Dráhy zahrávají si s osudem (in Poemy/Pozdní sběr, Kniha Zlín 2015)
  • Vladimír Mikeš: Od těch dob, co číšník Janoušek (in Poemy/Pozdní sběr, Kniha Zlín 2015)
  • Sofoklés: Antigona (Praha: Orbis, 1965. Překlad: Václav Renč)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)