BáSnění Ondřeje Fibicha 1/5 (2020)

Přidal: Premek |

Únor 24, 2020

Své oblíbené poetické texty vybírá a komentuje básník, textař, vydavatel a emeritní antikvář Ondřej Fibich. S autorem připravil Dominik Mačas.

Natočeno v roce 2020. Premiéra 24. – 28. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: 1. Vítězslav Nezval: Bez názvu – Dneska držím balon… – 2. František Hrubín: Bumbrlíček – 3. Ondřej Fibich: Bez názvu Čaroděj sedí na měsíci… – 4. Gary Snyder: Pokud jde o básníky – 5. Vladimír Holan: Bolest – Ondřej Fibich: Benátská elegie – závěr.

Lit.: Mačas, Dominik: BáSnění Ondřeje Fibicha. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2020 (článek). – Cit.: (…) Ondřej Fibich (*1954) se narodil v pražském Karlíně. Genius loci periferie se pevně otiskl do básníkových vzpomínek, stejně jako venkovský ráz jeho pozdějšího bydliště v Liboci. Zde už se probouzela básnická obrazotvornost, tříbená v pozdějších letech vizuální poetikou Josefa Sudka a lyrikou Jaroslava Seiferta.

Už v první polovině 70. let se Ondřej Fibich podílel na vydávání neoficiálních tiskovin. Nejprve to byl časopis DRU, který založili se spolužáky z gymnázia. Časopis byl určený mladým autorům, kteří nesměli oficiálně publikovat. A nezůstalo pouze u časopisu. Ondřej Fibich založil samizdatovou edici Cor cordium. Jeho aktivit si ale začala všímat také StB a pod jejím tlakem musel v roce 1979 odejít z Prahy.

Po krátkém pobytu v severních Čechách se přestěhoval na Prácheňsko, do obce Jemnice u Radomyšle. S vydáváním samizdatů ani zde nepřestal. K edici Cor cordium naopak připojil další s názvem Setba samot. Celkem se mu podařilo vydat kolem osmi desítek titulů. Dodnes ceněné jsou například antologie Konec obelisku, věnovaná tvorbě písničkářů a textařů, a Básníci a samotáři, antologie sta a jednoho zapomenutého básníka.

Oficiálně publikovat mohl Ondřej Fibich teprve na začátku devadesátých let. Pak postupně vychází jeho básnické sbírky Země Jana Křtitele, Podoby soumraku, Pasovské elegie, Topografie, Pohanský les, Kniha poutníků, Okřesáno tmou a prozatím poslední – Upoutat mračna, básnický obraz Sidonie Nádherné.

Ondřej Fibich je také autorem řady písňových textů například pro Martu Kubišovou nebo Petra Lutku. Napsal libreto ke kantátě Andělé Kratochvíle a text opery Dítě benátské noci Mikoláše Troupa, je autorem textů vánoční mše Václava Nováka Radost mysle, koled pro skupinu Fénix, ale například i textu punkové opery Vrakoviště pro skupinu Ausgerechnet.

V novém tisíciletí Ondřej Fibich založil vlastní nakladatelství Hrad Strakonice, které se zaměřuje na publikace věnované prácheňskému kraji a Šumavě. Z několika souborů regionálních pověstí připomeňme například Fibichovu trilogii Prácheňský poklad, dále jeho vyprávění o pověstných pramenech jihozápadních Čech Nebe studánek, Nejúplnější místopisný slovník staré Šumavy, Ze Šumavy špalíček pohádek a básniček nebo pozoruhodné dílo o krajině kolem Radomyšle a její duši – Rytíři svatého Jana.

V roce 2016 byl Ondřej Fibich nucen uzavřít svůj antikvariát v areálu strakonického hradu, který zde provozoval 25 let a odstěhoval se na Šumavu pod horu Antýgl. V současnosti žije v Prachaticích. (…)

ÚDAJE O VYDÁNÍ:

Vítězslav Nezval: Bez názvu – Dneska držím balon… (z knihy Ondřej Fibich: Za obzorem, Antýgl, 2019)
František Hrubín: Bumbrlíček (z knihy Špalíček veršů a pohádek, SNDK, 1960)
Ondřej Fibich: Bez názvu Čaroděj sedí na měsíci… (z knihy Za obzorem, Antýgl, 2019)
Gary Snyder: Pokud jde o básníky (ze sbírky Želví ostrov, samizdatová edice Cor cordium, 1982, překlad Ondřej Fibich)
Vladimír Holan: Bolest (ze sbírky Bolest, Československý spisovatel, 1965)
Ondřej Fibich: Benátská elegie – závěr (z knihy Za obzorem, Antýgl, 2019)

Literární pásma