Jan Masaryk – Pravdivý příběh (2017)

Pavel Kosatík a Michal Kolář. Audiokniha. Ucelený životopis bývalého českého politika, diplomata a syna T. G. Masaryka.  Režie, zvuk a hudba Miloš Vrána.

Čte Jan Šťastný.

Natočeno 2017. Vydala Bookmedia – Mladá fronta a Audiotéka, březen 2017 (celková délka 16 hodin 42 minut).

O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři „pravdivého příběhu“, prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ještě jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty.

Pavel Kosatík (1962)
V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a po studiích začal pracovat u agentury DILIA jako právník specializovaný na autorské právo. Po dvou letech přešel do nakladatelství Československý spisovatel (1986–1990). Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakcích – Mladá fronta DNES (1992–95), Reflex (1995), Hospodářské noviny, Ikarie – 1990. Od roku 1996 je na „volné noze“. Začal jako spisovatel sci-fi, dnes je znám jako spisovatel faktu, literární historik.

Michal Kolář (1966)
Michal Kolář je český historik a publicista. Ve svých pracích se zabývá zejména novodobými československými dějinami a dějinami architektury v období 1. poloviny 20. století. Je autorem scénářů k TV dokumentům. Mezi jeho díla patří například: Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš v Sezimově Ústí nebo Vila Hany a Edvarda Benešových.

Jan Šťastný (1965)
Vystudoval herectví na pražské DAMU (1988) a po dokončení studia se stal členem činohry Národního divadla, kde působil až do roku 1992. Od tohoto roku je členem Divadla Na Vinohradech. Hrál v mnoha televizních inscenacích a seriálech a věnuje se také dabingu a načítání audioknih. Svůj hlas propůjčil několikrát Antoniu Banderasovi nebo Melu Gibsonovi.

Lit.: Gregor, Lukáš: Co by na to řekl tata? In web Naposlech.cz, 9. 3. 2017 (recenze). – Cit.: V době, kdy do kin podruhé, tentokrát však už opravdu v mezích běžné distribuce, vstupuje film Masaryk, vychází ve zvukové podobě jeho literární předloha od Pavla Kosatíka. A dost možná si zaslouží větší pozornost než „pohyblivé obrázky“.

Literární tvorba Pavla Kosatíka představuje pro zájemce o českou historii sázku na jistotu. Jeho texty se vyznačují pečlivou přípravou a bohatostí faktů, neobává se ale ani jisté dávky domýšlení, vyvozování, kladení nových otázek a také možností. Nikdy přitom nepopírá reálnou tvář probírané osobnosti, její charakter, vklad a začlenění do historických událostí. Jen se zkrátka snaží také odvyprávět příběh – a ten si v několika momentech vynucuje potlačení Kosatíka-historika a posílení Kosatíka-spisovatele. I když role vypravěče začne růst, nemusíme se obávat, že by snad Pavel Kosatík začal lovit senzace a vymýšlet si detaily, které by měly účelově napomoci atraktivitě textů. Na bulvár zkrátka nenarazíte. (Což dle ohlasů a ukázek se asi nebude dát říci i o filmové adaptaci.)

Vydavatelství Audiotéka si, zcela logicky, některé své vlastní kousky časuje v souladu s důležitou událostí, která může propagaci audioknihy výrazně vypomoct. Ať už to bylo horempádem probírané výročí Miloše Formana (a s ním vydání knihy Co já vím?) nebo právě řádně medializovaná premiéra Masaryka. S ní se rozhodla Audiotéka spojit vydání Kosatíkova textu Jan Masaryk – Pravdivý příběh. Knihu samu o sobě však dostatečně atraktivní, neboť Masaryka obestírá řada otázek, a dokonce i nevyjasněné úmrtí.

Očekávat, že při poslechu přibližně sedmnáctihodinové četby odkryjeme všechny záhady, by bylo bláhové. Autor sice osobnost Jana Masaryka vykresluje co možná nejpodrobněji, přesto nerozehrává spekulativní hru tam, kde by na ni vznikal kvůli nedostatečným podkladům a zdrojům prostor. I tak ale kniha nabízí celou řadu zajímavostí, kontroverze a stále bolavých míst, jde-li o českou historii, které se Jan Masaryk účastnil. Účastnil, byť jeho aktivní role byla v řadě ohledů velmi pochybná, nejistá a až úskočná. Jak se dovídáme, za mnohé mohla přílišná fixace na autoritu otce („taty“), neschopnost se řádně osamostatnit a nabýt sebevědomí, aby i logické a vpravdě silné argumenty mohl Jan Masaryk říkat nahlas a napřímo.

Ano, v porovnání se šňupajícím Masarykem-Rodenem patrně poslech nenabídne tolik senzachtivých obrázků, přesto je Jan Masaryk poutavý. Svůj díl na tom má pochopitelně interpret, Jan Šťastný. Jeho projev sice nedisponuje přílišnou pestrostí, práci s modulací hlasu a dynamikou, která by znatelněji od sebe oddělovala méně a více dramatické momenty, resp. méně či více důležitá fakta, přesto Šťastný dokáže svou artikulací a pomlkami napomoci k co nejlepšímu vstřebávání informací. I tentokrát se objeví čas od času hudební předěl, i tentokrát nevykazuje žádné nadměrné záchvěvy zajímavosti, má spíše charakter táhlého jinglu, než melodie.

Uvidíme, co na audioknihu řeknou posluchači, zda se jim nebude zdát v porovnání s očekáváním trochu nudná. Ale pokud se knize podaří předat alespoň několik „dat“ o důležité etapě našich dějin, mohla by být Audiotéka více než spokojená.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)