Anihilace (2018)

AnihilaceJeff VanderMeer. Kompletní audiokniha.  Z anglického originálu Annihilation přeložil Petr Kotrle.  Hudba Jakub König. Režie Zuzana Pitterová. Zvuk Jan Bláha. Cover art © 2014 by Pablo Delcan. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.  Režie Zuzana Pitterová.

Čte Pavla Beretová.

Natočeno ve studiu Wariete v roce 2018. Vydalo Tympanum, květen 2018 (1 CD MP3, cca 8 hod.).

Pozn.: Předloha strhujícího sci-fi s Natalií Portmanovou.

Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda. První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá… Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice.

Jeff VanderMeer (1968)

Americký autor žánru sci-fi, který je dnes pokládán za jednoho z nejvýraznějších žánrových spisovatelů. Prvním významnějším úspěchem se stala sbírka City of Saints and Madmen (Město svatých a šílených, 2001), která spadá do cyklu příběhů ze surrealistického města Ambry. Pozornost si získal rovněž románem Veniss Underground (2006, česky Veniss Underground). V poslední době sestavuje také antologie – spolu s manželkou Ann vytvořili kupříkladu soubory The New Weird (2008, česky New Weird) či monumentální The Weird: A Compendium of Strange and Dark Stories (2011). Jeho dosud nejúspěšnějším dílem je trilogie Jižní Zóna (Southern Reach), započatá románem Anihilace (2014), který se dočkal také filmového zpracování.

Pavla Beretová (1983)

Pochází z Ostravy, kde se v dětství objevila v několika pohádkách tamějšího studia ČT. Absolvovala herectví na DAMU v Praze a již během studia hostovala v Divadle v Celetné či na letní scéně v Pekařově. Od roku 2008 je členkou Činohry Národního divadla. Televizní a filmoví diváci ji mohou znát také z rolí v seriálech Ulice, Soukromé pasti, Nevinné lži, Terapie II či Život a doba soudce A. K. i ze snímků jako Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Jako nikdy nebo Teorie tygra.

Lit.: Tománková, Alena: Výprava do Oblasti X. In web Naposlech.cz, 30. 8. 2018 (recenze). – Cit.: Anihilaci amerického spisovatele Jeffa VanderMeera lze svým způsobem označit za legendární knihu. Dočkala se filmového zpracování, které nebylo jednoznačně přijato, její hodnocení u čtenářů kolísá mezi nadšením a rozčarováním a její česká audioknižní podoba jen těsně nestihla křest na Světu knihy. Autor v tomto prvním díle trilogie Jižní Zóna představuje Oblast X – tajemný kus pevniny, ve kterém se odehrává cosi, co se vymyká lidskému chápání. Posílá do ní čtveřici žen – bezejmennou výpravu tvořenou bioložkou, psycholožkou, kartografkou a antropoložkou.

Kniha je jakýmsi deníkem jedné ze členek výpravy – bioložky. Vydavatelství Tympanum proto při přípravě zvukové verze románu pochopitelně vsadilo na ženskou interpretku, konkrétně na herečku Pavlu Beretovou, která ani v audioknižním světě není úplným nováčkem (slyšet ji můžeme například v Praze Noir nebo Porodní bábě Katji Kettu).

Hned v úvodu knihy se spolu s expedicí posluchač ocitá přímo v Oblasti X a jen nepříliš dobře skryté náznaky typu: „Nevěřím, že některá z nás již v tu chvíli viděla hrozbu,“ jsou předzvěstí něčeho většího. A dějí se opravdu tajemné věci, mnohdy nepochopitelné. Obsah bioložčina vyprávění kolísá mezi sci-fi a lehkým hororem, kde nejsilněji působí psychologie jednotlivých postav a mezilidské vztahy.

Sama osoba vypravěčky je poněkud zvláštní. Stejně jako ostatní členky výpravy má svá tajemství, přitom na povrchu musí působit jako profesionálka. Hlasové pojetí Pavly Beretové z ní dělá důkladnou a systematickou ženu s minimálními náznaky emocí. Ty se i ve vypjatých situacích projevují jen velmi mírně, a ani v přímé řeči nevystupuje na povrch nic z odlišných nátur zbylých členek expedice.

Kniha není odvyprávěna, jako by byl posluchač přítomen aktuální situaci, ale odměřeně, jako by četl bioložčiny zápisky s notným časovým odstupem. Vzhledem k autorovu záměru nelze tento způsob vyprávění označit za chybu, v době seznamování se s Oblastí X ale mohou nezasvěcenému posluchači mnohé části připadat příliš zdlouhavé a víceméně monotónní přednes spíše ukolébá, než by vtahoval do děje. Toto pojetí souvisí s tím, co Oblast X s bioložkou dělá. Slyšíme výsledek dlouhodobého procesu, který možná začne dávat smysl teprve na konci celé trilogie. Možná – protože trojice knih z Jižní Zóny nabízí i ve svém závěru více otázek než odpovědí.

Způsob, kterým režisérka Zuzana Pitterová interpretku knihou provedla, je tak jen obrazem jedné z možností, jak lze příběh chápat. Bioložka má být odtažitá, není však bez emocí a v době psaní deníku ještě nejspíš není její proměna dokonána. Nic z uvedeného navíc nemá vliv na její intelekt a rychlost projevu, který byl zvolen nesmyslně pomalý, zbytečně kontemplativní. Několikrát jsem se také zarazila nad podivnou výslovností slova „habitat“, které vypravěčka z neznámého důvodu protahuje na „habitát“.

Co se velmi povedlo, je zvuková stránka audioknihy, zejména její hudební složka, pod níž je podepsán Jakub König. Elektronické zvuky spojené s hlasem, kytarou a notnou dávkou zkreslení vyvolávají přesně takovou atmosféru tajemna, o kterou se pokoušel Jeff VanderMeer. Nezajišťují pouze přechody mezi kapitolami, ale občas tvoří i podkres pod vyprávěním, kde podtrhují slova Beretové, jinde neočekávaně končí, aby tak ještě více vynikl dějový zvrat či moment překvapení.

K celkové spokojenosti mám však daleko. Audioknižní Anihilace mě bohužel o kvalitách VanderMeerova románu nepřesvědčila a svůj pohled na něj jsem upravila až po četbě klasické knihy. Pak už na mě bioložka nepůsobila jako sucharka stižená psychickou poruchou. Díky filmu vypadala snad i jako živá bytost, Pavla Beretová z ní v audioknize udělala stroj, navíc dosti zdlouhavě se vyjadřující.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)