Stalker (1987, 2018)

Arkadij Strugackij a Boris Strugackij. Kompletní audiokniha. Z  ruského  originálu  Piknik  na  obočině  vydaného  v  časopise  Avrora  v Leningradě  roku  1972  přeložil  Vladimír  Blažek.    Remastering  Tympanum,  s.  r.  o.  Čte  Jiří  Zavřel.  Cover  art  ©  Mosfilm,  1979.  All  Rights  Reserved.  Design  obalu  pro  CD  Martin  Urbánek.  Odpovědná  redaktorka  Tereza  Melicharová.

Čte Jiří Zavřel.

Nahrávku  vytvořila  Knihovna  a  tiskárna  pro  nevidomé  Karla  Emanuela  Macana  v  roce  1987.  Vydalo Tympanum, červen 2018 (1 CD MP3; celková délka 7 hod. 50 min.) v edici  Načteno.

Pozn.: V nejmenované oblasti v Severní Americe byly nalezeny záhadné stopy po návštěvě z vesmíru. Roderick Shoehardt a s ním další stalkeři, slídíči, sem pronikají aby odtud vynesli zasažené předměty s nevídanými vlastnostmi. Nikdo však netuší, jakou cenu za ně budou muset zaplatit…

Pásmo,  to  je  nejmenovaná oblast  v  Severní  Americe,  kde  byly  nalezeny  tajemné  stopy  po návštěvě  z  vesmíru.  Není  jasné,  zda  zde  havarovalo  kosmické  plavidlo,  spadl  meteorit  se  zvláštními  vlastnostmi  a  nebo  zde  jen  tajemná  mimozemská  inteligence  udělala  krátkou  zastávku  na  cestě  a  zmizela  neznámo  kam.  Přísně  střežená  a  vojensky  izolovaná  zóna  přitahuje  jako  magnet  stalkery,  „slídíče“.  Stalkeři  tajně  vnikají  z  hraničních  oblastí  do  Pásma  a  riskují  svůj  život  při  střetu  s  neznámými  mimozemskými  silami,  aby  odtud  vynesly  zasažené  předměty,  střepiny.  Za  tyto  objekty  s  podivnými  vlastnostmi,  na  zbytku  zemského  povrchu  zcela  nevídanými,  jsou  ochotni  překupníci  na  černém  trhu  zaplatit  pohádkové  částky.    Jedním  z  nich  je  i  vnitřně  rozpolcený  Roderick  Shoehardt.    Žádný  ze  stalkerů  však  netuší,  jaké  nebezpečí  představují  nejen  pro  ně  samotné,  ale  i  pro  jejich  potomky.  Pásmo  si  účtuje  vysokou  cenu.  A  zaplatit  musí  všichni.  Někde  v  jeho  středu  se  však  možná  skrývá  naděje…

Arkadij  Natanovič  Strugackij  (1925  –  1991)

Narodil  se  do  rodiny  experta  na  umění  a  učitelky.  Po  absolvování  desetiletky  pracoval  na  výrobě  granátů  v  nacisty  obleženém  Leningradě.  Doprovázel  nemocného  otce  přes  Ladožské  jezero,  otec  však  cestou  zemřel  a  Arkadij  se  dostal  do  dětského  domova. V  roce  1943  narukoval  a  po  válce  vystudoval  orientalistiku  a  japonštinu.  V  roce  1955  opustil  armádu,  znovu  se  setkal  s  bratrem  a  začal  se  živit jako  redaktor.  Společně  s  brArkadij a Boris Strugačtí | Stalkeratrem Borisem  jsou  autory  více  než  25  románů  a  novel,  kromě Stalkera,  který  původně  nesl  název  Piknik  u  cesty,  je  proslavily  také  sci-fi  romány  a  povídky  Poledne22.  století;  Je  těžké  být  bohem  nebo  Špunt.  Od  románů  naplněných  komunistickými ideály se  bratři  Strugačtí  posunuli  až  k  surrealistickému  zpracování  soudobých  problémů  sovětské  společnosti,  za  což  byli  podrobování  oficiální  kritice.  Některá  svá  díla  proto  vydali  pod  pseudonymem  S.  Jaroslavcev.

Boris  Strugackij  (1933  –  2012)

Zůstal  po  celou  dobu  války  s  matkou  v  Leningradě  obleženém  fašisty,  kde  také  později  vystudoval na  fakultě  fyziky  a  mechaniky  při  Lomonosově  státní  univerzitě  v  oboru  astronomie.  Poté  se  profesně  zaměřil  na  studium  vzniku  hvězd  v  naší  galaxii.  V  roce  1960  se  dostal  na  Kavkaz,  kde
měl  možnost  pracovat  na  tamním  velkém  teleskopu.  S  bratrem  se  opět  setkal  po  roce  1955  a  brzy poté  spolu  napsali  první  sci-fi  román  Planeta  nachových  mračen.  Po  smrti  bratra  Arkadije  používal  spisovatelský  pseudonym  S.  Vitickij.

Jiří  Zavřel  (1949  –  2010)

Jiří  Zavřel  se  narodil  v  Praze,  v  rodině  operetního  zpěváka  a  tanečnice.  Začal  svoji  divadelní  dráhu  jako  elév  v  pražském  Hudebním  divadle  v  Karlíně,  poté  hostoval  v  Divadle  Jiřího  Wolkera.  Byl  členem  Kladivadla  v  Ústí  nad  Labem  a  od  roku  1972  působil  v  ústeckém  Činoherním  klubu.  Po  roce  1989  se  začal  kromě  příležitostných  prací  ve  filmu,  televizi  a  rozhlase  věnovat  především dabingu.  Díky  svému  výbornému  hlasu  se  představil  i  v  operetě.  Promlouval  k  nám  např.  jako  Arnold  Schwarzenegger,  Bud  Spencer  nebo  Robbie  Coltrane,  jehož  Hagrida  namluvil  v  šesti  dílech  kouzelnické  ságy  o  Harrym  Potterovi.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)