Terror (2018)

Přidal: Premek |

Září 11, 2018

Dan Simmons. Kompletní audiokniha. Zvuk Karolína Škápíková. Produkce Martin Pilař. Režie Hynek Pekárek.

Osoby a obsazení: kpt. Francis Crozier (Martin Stránský), sir John Franklin (Vladislav Beneš), dr. Harry Goodsir (David Novotný), Charles Des Voeux (Daniel Rous), Thomas Blanky (Jan Vlasák), John Bridgens (Jiří Hromada), Harry Peglar (Robert Mikluš), poručík John Irving (Ivan Lupták), Thomas Jopson (Miroslav König), Cornelius Hickey (Petr Jeništa), Robert Golding (Lukáš Příkazký).

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook, podzim 2018 (3 CD MP3, katalogové č. AK207; EAN 8594169482071; délka nahrávky 35 hodin 51 minut).

Pozn.: Tohle místo nás chce zabít! Erebus a Terror. Dvě lodě britského královského námořnictva, které se roku 1845 vydaly hledat tzv. severozápadní cestu – tedy způsob, jak obeplout Ameriku od severu a dostat se mezi Kanadskými arktickými ostrovy z Atlantiku do Pacifiku. Z dějin už víme, že Franklinova expedice skončila tragicky, ale co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí druhý kapitán Crozier, velící na lodi Terror, a několik dalších účastníků výpravy. V mozaice výpovědí, proložené retrospektivními pasážemi, se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů. Dramatický příběh boje o přežití je vystavěn na půdorysu dostupných historických fakt, zároveň je však barvitě zprostředkován skrze perspektivu posádky, pro níž cesta za dobrodružstvím postupně nabývá nečekaně děsivých rozměrů.

Podle románu natočila televice AMC úspěšný seriál (2018) v produkci Ridleyho Scotta. Druhá série se připravuje.

Pozn. 2: Původně byl pro postavu Johna Bridgense zamýšlen Miloslav Mejzlík.

Dan Simmons (* 1948)

Americký autor se narodil v Peorii ve státě Illinois. Vystudoval angličtinu na univerzitě v St. Louis, poté osmnáct let vyučoval na základních školách a poslední čtyři roky své pedagogické praxe se věnoval zvláště nadaným dětem. Od roku 1987 se naplno věnuje psaní. Jeho první publikovanou prací byla povídka The River Styx Runs Upstream (Řeka Styx teče proti proudu, 1982) v magazínu Twilight Zone (1982). Jeho románovým debutem byl horor Píseň Kálí. Nejznámější z jeho tvorby je román Hyperion a jeho pokračování Pád Hyperionu, Endymion a Vzestup Endymionu. Kromě science fiction (Ílion, Olymp, Flashback) a hororů (Hladové hry, Drood, Černé léto, Ohně z ráje, Děti noci ad.), ale píše také detektivky (Krutá hra, Kruté mrazy, Krutý osud, Páté srdce) a romány mimo žánrová vymezení (Blackhills, Fáze gravitace). Podle historického románu s hororovými prvky s názvem Terror natočila televice AMC úspěšný seriál v produkci Ridleyho Scotta. Druhá série se připravuje.

Martin Stránský (* 1970)

Po studiích na DAMU nastoupil do stálého angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, v roce 2004 hostoval v Národním divadle v Brně a účinkoval v komponovaném pořadu Martina Hilského uvedeném v rámci Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě, kde se pak roku 2008 představil jako Jago v Othellovi. V současnosti je stálým hostem pražského Divadla pod Palmovkou. Pravidelně se objevuje v televizních seriálech Ulice, Kriminálka Anděl, Místo nahoře, Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě 2, Doktoři z Počátků apod. a ve filmech jako Pravidla lži, Hrobník, Habermannův mlýn, Ženy, které nenávidí muže, Occamova břitva, Intimity… Je jedním z nejlepších současných dabérů; získal Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu a Cenu diváků za dabování titulní postavy doktora Gregoryho House v seriálu Dr. House.

Audiokniha roku 2014: Zvláštní cena AVA – za mimořádný přínos v oblasti audioknih.

David Novotný (* 1969)

Po absolutoriu studia herectví na Pražské konzervatoři byl ve svém prvním angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, od roku 1998 je členem souboru Dejvického divadla. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Tmavomodrý svět, Kožené slunce, Non Plus Ultras, Pravidla lži, Karamazovi, O rodičích a dětech, Křídla Vánoc, Díra u Hanušovic či Hodinový manžel nebo ze seriálů Hořící keř, České století, Okresní přebor, Čtvrtá hvězda a Clona. Hojně se věnuje i dabingu.

Vladislav Beneš (* 1956)

Po studiu herectví na DAMU působil ve Středočeském divadle J. Průchy v Kladně a poté v Městském divadle v Mladé Boleslavi, od roku 1983 je členem Činohry Národního divadla, kde dosud ztvárnil více než sedmdesát typově rozdílných rolí. Na filmovém plátně se objevil už jako student gymnázia a pak zejména v 70. a 80. letech, kdy hrál v televizních filmech a inscenacích sebevědomé a temperamentní mladíky (např. Chvíle pro píseň, Nevěsta a Tchyně). V současnosti se objevuje v seriálech (např. Zdivočelá země, Pojišťovna štěstí, Cukrárna, První republika), učí na Pražské konzervatoři a dobře známý je z dabingu – jeho hlasem k českým divákům promlouvají takové hvězdy, jako je Richard Gere nebo Pierce Brosnan.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Miloslav Mejzlík (* 1951)

Absolvoval JAMU v Brně, poté působil v Divadle Jiřího Wolkera v Praze. Účinkoval rovněž v Divadle S. K. Neumanna, Divadle Na zábradlí, Divadle Komedie a Divadle Archa. V brněnském Národním divadle zastával funkci uměleckého ředitele. Televizní diváci si jej mohou pamatovat ze seriálů Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy či Kriminálka Anděl. Hojně se věnuje i práci pro dabing a rozhlas.

Lit.: Události v kultuře. Audiokniha Terror. In web Česká televize, 14. 11. 2018 (anotace + TV reportáž). – Cit.: Jedenáct herců a více než třicetihodinový záznam – českou audioverzi bude mít román Terror od amerického spisovatele Dana Simmonse.

Lit.: anonym: Herec Martin Stránský prožívá Terror! Blesku se svěřil, že pod stromeček chce pravý opak. In web Blesk.cz, 22. 11. 2018 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Erebus a Terror, dvě legendární lodi a jejich posádky. Místo úspěchu našly zkázu. Místo poct se jim dostalo smrti v arktickém mrazu. Přesto vešly do dějin. Jejich příběhu teď velí český Dr. House Martin Stránský se svými hereckými pobočníky.

Dvě lodě britského královského námořnictva Erebus a Terror, které se roku 1845 vydaly hledat tzv. severozápadní cestu – tedy způsob, jak obeplout Ameriku od severu a dostat se mezi Kanadskými arktickými ostrovy z Atlantiku do Pacifiku. Z dějin už víme, že Franklinova expedice skončila tragicky, ale co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí druhý kapitán Crozier, velící na lodi Terror, a několik dalších účastníků výpravy. V mozaice výpovědí, proložené retrospektivními pasážemi, se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů. Dramatický příběh boje o přežití je vystavěn na půdorysu dostupných historických fakt, zároveň je však barvitě zprostředkován skrze perspektivu posádky, pro niž cesta za dobrodružstvím postupně nabývá nečekaně děsivých rozměrů.

Když v produkci Ridleyho Scotta podle románu natočila televice AMC úspěšný seriál (2018), jehož druhá série se nyní připravuje, nebyla to právě sázka na jistotu. Byť zaštítěný jménem otce filmového Vetřelce, mohl temný seriál z jednotvárného prostředí a ještě s motivem historických událostí klidně propadnout. Nestalo se však, zaujal stejně jako kniha Dana Simmonse (70). V audioknižní verzi pak ožívá českými hlasy. Skvělému obsazení vévodí Martin Stránský (48) coby kapitán Francis Crozier. Ten také Blesku odpověděl na několik otázek…

Terror je příběhem mužů uvězněných v nehostinné krajině plné mrazu. Kdybyste sám byl skutečným členem této výpravy, koho nebo co byste nejvíce postrádal a proč?

„Asi nohy v teple. Vůbec si neumím představit, jaké by bylo, být uvězněný tři roky někde, odkud de facto není úniku. Z dnešního pohledu navíc za hrozných hygienických podmínek, to byl velký odvaz a velká jízda z kopce, co tam ti chlapi zažili. Člověk je samozřejmě hrozně rozmazlený a to co nám umožňuje a usnadňuje život dneska, to by mi tam chybělo úplně všechno. Už jenom to, že „moje“ postava Francise Croziera v audioknize navíc trpěla nespavostí… Myslím si, že bez spánku to prostě nejde. Takže spánek a nohy v teple.“

Načetl jste třeba trilogii Milénium, ale také Shakespeara. Kterým žánrům dáváte vy sám přednost, které si nejvíce užíváte?

„Jako čtenář, jako posluchač audioknih, nebo jako interpret? Mě vždycky baví příběhy. A je jedno, jestli je to epický příběh, detektivka, nebo něco jiného. Protože s tím se dá hrát. Když čtu jako interpret například životopis, mám pocit, že se na tom nemůžu tolik vyřádit. A jako posluchač i jako čtenář si užívám detektivky, které mě bavily odjakživa, pohádky, dobrodružství… Jako posluchač si rád zkusím pustit i něco, co už jsem třeba četl. Já si to coby čtenář představuju po svém, mám ty figury v duchu vybarvené jinak než ten, kdo to četl jako audioknihu, a mě zajímá, jestli se v něčem shodneme, nebo ne. Jestli je moje vidění světa, který se skrývá za příběhem, podobné, jako u toho, který příběh vypráví.“

Audioknihu Terror nadělíte posluchačům pod stromeček, co byste pod ním chtěl najít vy?

„Opak teroru. Klid a pohodu a hlavně zdraví pro nás pro všechny, protože to je asi to nejdůležitější.“

Kolegy Stránského pak jsou v roli Sira Johna Franklina herec Vladislav Beneš, jako Dr. Harry Goodsir oblíbený David Novotný, poručíka Johna Irvinga načetl Ivan Lupták, Thomase Blankyho audioknižní bard Jan Vlasák, Johna Bridgense Jiří Hromada a další. V režii Hynka Pekárka (59) a doplněný skvělým hudebním doprovodem se pak příběh v audioknižní podobě stává jedním z vrcholů letošních titulů.

Dokonale koresponduje s ponurou a zoufalou atmosférou vládnoucí v mrazivém arktickém prostředí. Posluchač doslova procítí a prožije každou vteřinu spolu s posádkou lodí, zvolna se propadající do beznaděje. Terror je titulem, který jistě vynikne při dalším rozdělování cen Audiokniha roku. Precizně zpracovaným, napínavým, hlasově bezchybným. Přestože posluchač může znát celý příběh a ví, k jakému závěru spěje, na zážitku to nic neubírá. Celých 36 hodin nahrávky si naplno užije, protože každá další stopa jej naplní očekáváním a potěšením ze samotného poslechu. Terror je hrozivý příběh v bravurním provedení. Je zárukou, že kvalitní audioknihy existují a pravidelně na trh přicházejí.

Lit: Smolíková, Klára: Umrznutí bílého muže. In web Naposlech.cz, 2. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Od vydání knihy Terror uplynulo sotva pár roků, přesto se text amerického prozaika Dana Simmonse hlásí k sto let starým dobrodružným románům popisujícím výpravy odvážných polárníků. Fascinace, která formovala celé generace mladých čtenářů, se v novém tisíciletí vrací s odlišnými důrazy. Nad polární krajinou se vznáší přízraky umanutých námořníků a jejich černobílé vidění světa pomalu dusí nadějné vyhlídky, které v nás tato četba v dětství probouzela. Že hrdina si vždy ví rady, bílý muž udává směr a nakonec zvítězí.

Audiokniha z produkce OneHotBook využívá Simmonsova řazení kapitol, ve kterých se střídají postavy a jejich promluvy. Režisér Hynek Pekárek rozdal karty podle hodností a charakterů a jedenáct herců si rozdělilo dvanáct hlasů. Jen ten, kdo stráví téměř třicet šest hodin v arktických krajích, se dozví, kdo z narátorů dostal dvojitou porci sucharů a kapitoly navíc.Rozsáhlý román je řazen někdy k hororům, jindy k fantasy. Přesto se při poslechu neubráníte myšlence, že infikování až hyperrealistického vyprávění fantastickými žánry je vlastně zbytečné. Syrovost extrémních situací si vystačí sama. Při neobratném čtení by kniha mohla vzhledem k detailním popisům působit nudně, herci se však činí, aby slovům dodali zaujetí, vášeň, horlivost, v některých případech až zaťatost.

Stejně jako kapitáni na svých lodích, sir John Franklin na Erebu a kapitán Francis Crozier na Terroru, kralují v nahrávce Vladislav Beneš a Martin Stránský. Zejména druhý jmenovaný projde během výpravy mnoha osobními zvraty, které se do hlasu čitelně propisují. Osobně jsem si oblíbila poručíka Johna Irvinga v podání Ivana Luptáka, zklamáním (ovšem v rámci vysokého standardu) pro mě byl Robert Mikluš, který se poněkud neobratně zhostil nesmírně zajímavé postavy Harryho Peglara.

Je třeba počítat s tím, že poslech Terroru klade vyšší nároky na venkovní ošacení. Slyšíte přece, jak fatální následky má, když si v teplotách minus čtyřicet stupňů a víc stáhnete palčáky nebo čepici! O to směšněji na mě působil stejnojmenný seriál, který svévolně změnil výtečně vykreslené charaktery, především však na filmovém plátně muži viditelně nemrznou. Mezi papundeklovými kulisami a umělohmotným ledem se evidentně potí, venku pobíhají jen v čepicích a kůže jim nepřimrzá ke kovu.

Vraťme se proto raději ke zvukové nahrávce, ve které se rozezní zdařilý překlad Pavla Medka. Líčení lodí, okolní pustiny, ledového moře i každodenních rituálů námořníků, kteří dva roky tráví zamrzlí v ledu, se představují s nečekanou poetikou a jazykovou rozmanitostí. Při poslechu je zejména v začátcích nutno zpracovat velké množství zeměpisných údajů. Se sluchátky v uších budete hledat na mapě Severozápadní cestu, kontrolovat ostrovy a poloostrovy a odhadovat, jak moc reálné bylo v polovině 19. století proplutí Severním ledovým oceánem.

Starší ročníky odkojené Amundsenem si vybaví, jak se o padesát let později do průzkumu pólů zapojily mnohem lehčí lodě, též letadla, balóny a vzducholodě. Jak další generace objevitelů vsadila na psí spřežení, kožešinové oblečení a lyže. A nepochybně tuto čtenářskou zkušenost má i Simmons. Spisovatel nejprve rozehrává tradiční hru, při které se mužstvo uctivě oslovuje hodnostmi, kde disciplína, čest, přímost a odvaha nedovolí sto dvaceti námořníkům propadnout se do chaosu. S každou další kapitolou však podobenství získává odlišný tvar.

Spodní proud vyprávění zprvu ohlašuje zejména hudební složka a zvukové efekty. Kapitoly často doznívají ve zlověstných tónech či znepokojivém dunění, hudba evokuje bezvýchodnost situace i nicotnost lidské existence. Šumění větru nakonec spoutá zpěv inuitských šamanů. Možná právě oni mají moc sejmout z bílého muže jeho břímě.

Mluvené slovo na zvukových nosičích