Maigret v akci (2018)

Book coverGeorges Simenon. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2018. Vydal OneHotBook (1 CD MP3, katalogové č.: AK224).

Pozn.: V mezinárodním rychlíku Hvězda severu je nalezeno tělo muže, který byl k nerozeznání podobný dalšímu cestujícímu téhož vlaku. Mohlo by jít o zločince hledaného policií mnoha zemí? Nebo je oním gangsterem tajemný dvojník, který se ubytoval v luxusním hotelu Majestic? Komisař Maigret se svými spolupracovníky kousek po kousku odhaluje souvislosti vedoucí ke konečnému rozuzlení zamotaného případu… První „oficiální“ maigretovka, kterou Georges Simenon napsal pod svým jménem.  Podle příběhu byl natočen jeden z dílů seriálu Vyšetřování komisaře Maigreta s Jeanem Richardem v hlavní roli.

Georges Simenon (1903–1989)

Napsal více než 200 románů a 150 povídek a díky postavě komisaře Maigreta se stal jedním z nejznámějších frankofonních spisovatelů. Psaním se živil už od šestnácti let, kdy pracoval jako novinář ve svém rodném městě v Belgii. První knihu, humoristický románek, napsal ve svých osmnácti letech, poté se odstěhoval do Paříže, kde mu pak 10 let vycházely pod různými pseudonymy sešitové psychologické romány. První detektivku napsal pod svým skutečným jménem v roce 1930 – už v ní se objevuje postava rozšafného a zdvořilého, převážně nabručeného Pařížana, komisaře Maigreta. Poslední případ Maigret vyřešil v roce 1972. Simenonovy romány byly přeloženy do mnoha jazyků a desítky z nich byly zfilmovány.

Jan Vlasák (* 1943)

Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).

Lit.: Macháček, Tomáš: Maigret poprvé na scéně. In web Naposlech.cz, 13. 12. 2018 (recenze). – Cit.: Jednoho chladného prosincového rána obdrží pařížská policie telegram, sdělující, že mezinárodně hledaný gangster má toho odpoledne dorazit rychlíkem na Severní nádraží. Když komisař Maigret na místo dorazí, zjistí, že muž odpovídající udanému popisu leží v jednom z vagonů mrtvý. Zdálo by se, že tímto pátrání skončilo. To by však před chvílí nesměl Maigret zahlédnout postavu v zeleném plášti, vystupující ze stejného vlaku. Neznámý jako by totiž mrtvému z oka vypadl. Byl během cesty opravdu zavražděn hledaný zločinec, nebo jen jeho dvojník?

Vydavatelství OneHotBook již popáté sfoukává prach z klasické detektivky Georgese Simenona a uvádí ji do audioknižního světa. Tentokrát přišel na řadu Maigret v akci, román z roku 1930, považovaný za úplný počátek celé maigretovské série. Herecký part byl stejně jako v předchozích nahrávkách svěřen zkušenému Janu Vlasákovi, který se v komisaře s neodmyslitelnou dýmkou v ústech převtělil i na obálce audioknihy. Při jejich prvních společných setkáních to mezi nimi trochu skřípalo, herec si na autorův styl zvykal jen pozvolna. V aktuálním pátém díle už ale vše jede jako po dobře namazaných kolejnicích. A to navzdory faktu, že zde Simenon výsledný tvar svého nejslavnějšího hrdiny teprve hledal. Před Maigretem v akci sice stvořil již stovky novel a povídek pod mnoha pseudonymy, tato však byla první, u níž se rozhodl uvést na obálce své skutečné jméno.Maigret tu vystupuje jako hřmotný policista s dýmkou, který necítí únavu a jde sveřepě za svým cílem. Připomíná více chlapíky z americké drsné školy než brilantního znalce psychologie, jak ho znají a milují miliony čtenářů po celém světě. Do něj museli komisař i jeho autor teprve dorůst.
Jan Vlasák se naproti tomu s detektivním žánrem sžil již natolik, že i v méně typické maigretovce dokáže zvýraznit autorovy silné stránky. Mezi ně zcela nepochybně patří schopnost brilantní črty prostředí, kdy i pouhými několika úspornými slovy dokáže bohatě vykreslit panující atmosféru místa. Herectví Jana Vlasáka se může projevit nejlépe právě v takových pasážích. Jeho syrový hlas tu burácí stejně jako vlny přílivu, které se v příběhu rozrážejí o holá skaliska na pobřeží. Z hercova projevu sálá chlad ledového větru, vanoucího od moře. Je slyšet jeho napětí, když Maigret ve tmě čeká na svého protivníka. Spolu s komisařem se brodí hlubokými kalužemi vody, odírá si dlaně o balvany a promočený a zubožený vyhlíží teplo hostinského pokoje s rozpálenými kamny. I přes to, že mu text namísto ironického tónu, s nímž umí skvěle zacházet, podstrkuje po většinu času postavu nevrlého bručouna, dokáže posluchače provést pěti hodinami poslechu se sebevědomou jistotou. Dík jistě patří také režisérskému vedení, kterého se interpretovi dostalo od Hynka Pekárka.

Hudební doprovod tvoří převážně svižné tóny akordeonu, které sice příliš neladí s melancholickým laděním maigretovek, zato alespoň svou čilostí narušují občasnou monotónnost některých statických scén.

Maigretem v akci začala jedna z nejslavnějších detektivních sérií světové krimi literatury. Nad některými událostmi a jejich reálností je třeba shovívavě přimhouřit oko, Maigret jak ho všichni známe se tu teprve pomalu rodí. Díky interpretaci Jana Vlasáka však i toto uvedení oblíbeného komisaře na scénu stojí za pozornost.

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Maigret: Nová odysea 3. In web Naposlech.cz, 5. 5. 2020 (článek). – Cit.: První čtyři audioknižní případy komisaře Maigreta se až na výjimku nesly v temnějším, zádumčivém duchu. Zároveň v nich ale došlo z většiny k vykrystalizovaní charakteru samotného Maigreta v interpretaci Jana Vlasáka. Následují čtveřice sice začíná na jedné straně „návratem“ a to jednohlasou četbou první maigretovky vůbec, nicméně pokračuje třemi velmi svěžími příběhy, jež jako by v plné míře demonstrovaly příchod nového Maigreta: Maigreta, který se našel.

Tento nový, a až jaksi lyricky svěží Maigret by snad býval přišel dříve, nicméně coby pátou audioknihu v řadě natočilo OneHotBook první případ, v němž se tento vyšetřovatel historicky vyskytl, tedy Maigret v akci z roku 1930. Mrtvé tělo je tentokrát nalezeno prosincového rána v mezinárodním rychlíku a poměrně brzy se do hry dostává téma dvojníků a mezinárodního zločinu. „Je znát, že na této knize si Simenon svého nového vyšetřovatele teprve testoval. Už z toho důvodu je to jakýsi Urmaigret.“ (Hynek Pekárek, režisér maigretovské série) Což ovšem neznamená, že jde z audioknižního hlediska o krok zpět. Pouze nám zde zcela exkluzivně dává Simenon poznat svůj „prvotní plán“. Maigret v příběhu neustále mokne, je až překvapivě zimomřivý, vztekle hryže troubel dýmky, je robustní, hřmotný, neúnavný, nakvašený a neustále se shání po obložených chlebech.

Byť je nad některými událostmi třeba shovívavě přimhouřit oko (i motiv dvojnictví zde působí jakoby ze staré školy), je tahle audiokniha v rámci série výjimečně silná. Už jenom proto, že si Simenon už nikdy znovu nedal takovou práci (přirozeně), aby svého hrdinu na malém rozsahu tak intenzivně prokreslil. Jestliže jsme tedy Maigreta do té chvíle ne zcela chápali, díky této audioknize se nám vyjeví v plných barvách. Tím se však interpret Jan Vlasák nenechal zaskočit: „On (Maigret) je pro mě vždycky nový. S každou novou audioknihou je to pro mě čerstvé, trošku jiné. Už tím, že vyprávím odlišný příběh, rozdílné okolnosti, tak mám pocit, jako by se tím trošičku proměňoval i ten Maigret, ale možná je to jenom moje chiméra.“ (Jan Vlasák)

Vlasák si na hlavního hrdinu i autorův styl už dávno zvykl, tím spíš se do četby prvního dílu nepouští nikterak opatrně, právě naopak. O to více máme dojem, že poznáváme Maigreta in medias res. K tomu přidejme, že Maigret v akci není z hlediska vývoje postavy chronologicky prvním případem, ve skutečnosti mu mnoho jiných později napsaných případů časově předchází (nejde tedy ze strany vydavatelství o svého druhu „umělé vytvoření“ prequelu).

Zdá se, jako by se ona iniciační cesta interpreta i režiséra maigretovskými případy završila a nově nabytá radost z familiárního stylu i skrz naskrz poznané postavy se projevila na následujících třech audioknihách, které do konce roku 2019 vznikly. Nikdy předtím nebyl Maigret tak ucelený, vyvážený, lidský, opravdový a jeho příběhy tak svěží.

Maigret na dovolené z května 2019 podává svědectví o kriminalistově pobytu v malém francouzském letovisku Les Sables d’Olonne. Zde se k němu dostane podivný vzkaz: Pro smilování boží, požádejte o návštěvu u pacientky na čísle 15. Zatímco paní Maigretová leží v nemocnici kvůli zánětu slepého střeva, její manžel je nucen přijít na kloub jedné chorobné posedlosti. A stejně jako o ostatních maigretovkách platí i o této, že není radno přestat dávat pozor a nechat se pouze lenivě unášet vyprávěním.

„Když příběh čtete poprvé, jeho pointa je dlouho, dlouho odkládána, díky čemuž je napínavý až do samotného konce. A závěr je pak příjemně překvapivý.“ (Jan Vlasák) Jenže, Simenon psal své kriminálky ovlivněn drsnou školou, což má za následek, že se zbytečně nezdržuje opakováním souvislostí. Maigret na něco přijde a posluchači, pokud dával pozor, by mělo být jasné, jak. Někoho se rozhodne navštívit a tentýž posluchač by měl vědět proč. Z téhož důvodu samotnému rozuzlení nepředchází žádná rekapitulace po vzoru Agathy Christie. Simenon zkrátka předpokládá, že veškeré detaily, které už jen tak stručně prolétne, si budete pamatovat. I proto je strategičtější nedělit poslech těchto vesměs čtyř až pětihodinových audioknih do více než dvou dnů.

S tím souvisí i velmi zajímavým počin, kdy v listopadu a prosinci 2019 vyšly krátce po sobě dvě maigretovky – čímž OneHotBook narušilo do té doby pravidelné půlroční dávkování. Nicméně tak učinilo z dobrého důvodu. Příběhy Maigret se brání a Maigretova trpělivost na sebe totiž v mnohém navazují. V první jmenované detektivce sice sledujeme, jak Maigret zápolí se svízelnou situací, kdy je (přestože se zachoval jako gentleman) obviněn z pokusu o znásilnění a postaven mimo službu. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že v aféře má prsty mazaný gangster Manuel Palmari se svou ženou Alinou. A právě tyto postavy se stanou stěžejními v následujícím příběhu s názvem Maigretova trpělivost. Oba případy totiž propojuje vyšetřování sériových krádeží šperků.

Za zmínku stojí, což lze po poslechu osmi případů této nové maigretovské odysey směle konstatovat, jak zanedbatelné jsou rozdíly v překladech jednotlivých předloh. Všechny bez výjimky s citem reflektují Simenonův úsporný styl (až překvapivě současný vzhledem k tomu, kdy začal Maigreta psát) a běžný posluchač nemá ani v nejmenším šanci postřehnout, že na textech pracovali celkem čtyři překladatelé: většinu příběhů mají na svědomí střídavě Jarmila Friedlová a Jarmila Fialová, za překladem Noci na křižovatce však stojí Alexandra Pflimpflová a za případem z Picratt Baru Jiří Pechar. Navíc některé z těchto překladů od sebe dělí více než dvacet let. Dozajista lze tento jev přisoudit jednak kvalitní překladatelské i redaktorské práci, jednak tomu, že výsledný dojem z vyprávění sjednocuje jediný interpret. Tentýž, který se po vzoru jiných (kteří se podíleli na produkci téhož vydavatelství) nechal fotografovat na obálky jednotlivých audioknih, stylizován do role hlavní postavy.

Co říct závěrem? Na této maigretovské sérii můžeme pozorovat jev, o němž jsme výše psali coby o iniciační cestě. Bezesporu se s podobným fenoménem setkáme i u dalších audioknižních sérií, v nichž nedošlo ke střídání interpretů, nicméně tato je do značné míry výjimečná. Právě tím, jak jiná jsou vyprávění jednotlivých případů a především pak tím, že ze zjevných důvodů byl první napsaný komisařův případ natočen až jako v pořadí pátý.

Jan Vlasák, kterého jsme mohli slyšet například v audioknihách Atlas mraků, Mycelium, Knihy džunglí nebo Soumrak dne, vešel ještě před zahájením maigretovské odysey ve známost nejvíce coby audioknižní interpret románu Muž jménem Ove (načež se tato audiokniha stala Absolutním vítězem ceny Audiokniha roku 2014). Byť by mohl posluchačům připadat jako důvěrně známý a v interpretaci Maigreta evokovat neméně bručounského Oveho, Vlasákův nezanedbatelný přínos této sérii tkví v tom, že jeho Maigret není Ove (a dokonce ani majordomus Stevens nebo nakladatel Cavendish z Atlasu Mraků). Jeho Maigret, jakkoli je lidský, není tragikomickou postavou, ani nevzbuzuje lítost. Navíc Maigreta zdaleka nepozorujeme tak „zvenčí“, z odstupu, jako svého času Oveho. Vlasákův Maigret je k posluchači zkrátka blíž. „Mám na poslechu četby rád tu intimní atmosféru, která je hodně „na těsno“. Když se povede, že člověk, který to vypráví, a člověk, který to poslouchá, jsou si na chvíli opravdu blízko.“ (Jan Vlasák) A právě tato blízkost je jednou z velkých předností celé série, bez ohledu na to, jakou cestu od roku 2016 Maigret a s ním i Vlasák a Pekárek ve vydavatelství OneHotBook vykonali.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)