Fašismus – Varování (2019)

Přidal: Premek |

Březen 11, 2019

Madeleine Albrightová. Kompletní audiokniha. Z anglického originálu Fascism: A Warning, vydaného nakladatelstvím HarperCollins v New Yorku roku 2018, preložil Tomáš Vrba. Režie, zvuk a mastering Pavel Kadlec. Hudba Richard Mlynář. Úprava obalu pro CD Emil Križka. Odpovědná redaktorka Tereza Melicharová.

Čte Tána Fischerová.

Natočeno 2019. Vydalo Tympanum, březen 2019 (1 CD MP3, celková délka 11 hodin 50 minut).

Pozn.: Téměř celé 20. století probíhalo ve znamení střetu demokracie s fašismem. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že svět už nepřipustí, aby se duchovní dědicové Hitlera a Mussoliniho pokusili o návrat. Audiokniha přední osobnosti světové diplomacie s českými kořeny, Madeleine Albrightové, v jedinečném podání Táni Fischerové tento optimistický předpoklad zpochybňuje. Kyvadlo dějin směřující po pádu Berlínské zdi k demokracii se vydává opačným směrem. V řadě zemí světa posilují extrémy a objevují se vůdcové s podobnými taktikami, které používali ve dvacátých a třicátých letech fašisté a nacisté. Audiokniha Fašismus – Varování je výzvou k pochopení vážnosti situace, jež je nezbytné k tomu, abychom se vyhnuli opakování tragických chyb minulosti.

Madeleine Albrightová (1937) | narodila se v Praze v rodině českého diplomata Josefa Körbela jako Marie Jana Körbelová. Během dětství odešla s rodinou hned dvakrát do exilu, poprvé před Hitlerem do Londýna, podruhé – a nadobro – před komunistickou totalitou dále do Spojených státu. Tam vystudovala a zahájila oslnivou akademickou a politickou kariéru, jež vyvrcholila postem americké ministryně zahraničí ve vládě Billa Clintona, který zastávala jako první žena v historii USA. Působila také jako velvyslankyně USA při OSN a sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku. Je nositelkou rady významných ocenění, včetně českého Řádu Bílého lva či americké Prezidentské medaile svobody.

Táňa Fischerová (1947) | česká herečka, politička a občanská aktivistka. V letech 2002 – 2006 byla nezávislou poslankyní v Parlamentu CR. V roce 2013 pak kandidovala na prezidentku České republiky. Oba její rodiče byli za války vězněni v Terezíne a Osvětimi. Po dvou letech studia na brněnské JAMU nastoupila do pražského Činoherního klubu. Zde působila až do roku1973, kdy ji z normalizačních důvodů vyhodili. Podepsala petici Několik věta celá 70. a 80. léta byla prakticky vytěsněna z uměleckého života. Po Sametové revoluci se vedle politické činnosti podílela na práci řady neziskových organizací, nadací a občanských sdružení.

Lit.: Gregor, Lukáš: Varování před fašismem. In web Naposlech.cz, 10. 5. 2019 (recenze). – Cit.: Bývalá ministryně zahraničních věcí USA, Madeleine Albrightová, se již poněkolikáté vrátila k psaní. Pětici u nás doposud přeložených knižních titulů doplnilo loni nakladatelství Argo i o její dosud nejangažovanější práci, Fašismus – Varování, které se nyní díky Tympanu dočkalo zvukové verze.

Od předchozích textů české rodačky se novinka liší dvěma podstatnými rysy. Zatím nejvíce se snaží být historiografickou prací, která mapuje politický vývoj 20. století a dneška. A svým vyzněním působí jako apel. Kniha tedy nechce pouze informovat, ale i postrčit čtenáře k jisté (re)akci. Bohužel právě tyto dvě odlišnosti od tvorby, v níž se Madeleine Albrightová vracela ke svým vlastním životním zkušenostem a zážitkům, spolutvoří nejvýznamnější slabinu knihy.

Předchozí text Madeleine Albrightové, Pražská zima, který se rovněž dočkal převedení do zvuku, kombinoval vhled do historických událostí, ale výsostně (přiznaným) prizmatem osobních prožitků a subjektivní perspektivy. Fašismus – Varování v úvodu sice pojmenovává autorčinu motivaci (vyprovokovalo ji především zvolení Donalda Trumpa za prezidenta USA), následně má však působit jako objektivizující, spíše odborný text, který odkrývá projevy fašismu a pády demokratických systémů ve světě od počátku minulého století až po současnost. Jenže snaha odkročit od osobních postřehů zde moc nefunguje.

Už zvláštní, jaksi rozmělněnou definicí samotného pojmu „fašismus“ Albrightová otevírá prostor ke kritice zvolené metodologie. Autorka se vzdává doposud zavedených definic a s postupujícím čtením se zdá, že fašistou je prakticky jakýkoliv státník, který se rozhodne ohnout demokratický systém. Jenže… jenže vlastně ne každý takový státník, protože jednotlivé kapitoly (a tedy jednotliví fašisté) odrážejí nejen onu samozřejmou skutečnost, kde o projevech fašismu není pochyb (tedy zejména první polovina minulého století), ale také politické preference Madeleine Albrightové. Marně bychom tak hledali v knize ty státníky, kteří zastupují autoritářský systém, ale kteří současně nějak jdou na ruku Spojeným státům americkým.

Zvolená strategie – co kapitola, to nějaký ten „fašista“ – má na svědomí i rozbití textu, kterým tak vlastně neprochází žádná jednotící sevřená koncepce. Srovnat to můžeme s jinou knihou-apelem – Tyranií: 20 lekcemi 20. století Timothy Snydera. Ten, motivován obdobně jako Albrightová, sice útlou knihu „rozparceloval“ na dvacet malých kousků, stále však zastřešených jednotnou myšlenkou. Mimochodem, při srovnání právě s touto knihou se dobře odkrývá, že Albrightová není historička, ale politička. Snyder byl sice hnán osobním zaujetím, přesto ale v textu pracuje s historickými fakty pečlivě (i při napojení na současné jevy), metodologicky, zatímco Albrightová jako by chtěla stvořit svou první historiografickou práci, ale stále je v ní cítit především diplomat a reprezentantka určité politické frakce USA.

V neposlední řadě nepomůže ani porovnání s jinou, v obdobný čas vydanou knihou autorů Stevena Levitského a Daniela Ziblatta. Jejich Jak umírá demokracie nemá od Albrightové a Snydera daleko co do znepokojení ze stavu dnešních demokratických systémů, ale je ještě o poznání akademičtější, tedy důsledná na sesbíraná fakta, na objektivitu práce s nimi. Pánové nejdou po emocích, přesto jich vyvolají dost možná víc.

A právě emocemi se můžeme konečně napojit na to, proč se tento článek nachází na audioknižním portálu. Fašismus – Varování nechalo nakladatelství Tympanum načíst Táňou Fischerovou, a to v nezkrácené podobě. Zatímco už zmíněná Jak umírá demokracie by mohla být pro poslech docela náročná, styl psaní ve Fašismus – Varování vykazuje o poznání „lehčí pero“. Albrightová nezatěžuje přemírou faktů, formuluje věty srozumitelně a bez tendence skládat je do dlouhých souvětí, nepotřebuje ani bohatý poznámkový aparát. Převedení její knihy do zvukové podoby tedy smysl má a přehlednost nepostrádá. Jestliže jsem ale tento odstavec otevřel můstkem „emocí“, tak z toho důvodu, že Táňa Fischerová je do svého přednesu náležitě vměstnala.

Je to jistě dáno i Fischerovou samotnou – stačí si pustit rozhovory s ní, abychom z hlasu vycítili její zaujetí pro věc. Její apelativnost se naštěstí více skrývá v zabarvení hlasu a jakési „tragické slze“, nikoliv v nadbytečně posílené rytmizaci, kadenci, či dokonce hlasitosti. Fischerová s textem pracuje citlivě, ale zkrátka emotivní je – podporuje to, co čte, což lze na jedné straně vnímat jako klad, na straně druhé to může posluchače ještě více postavit vůči textu samotnému. To proto, že i díky intepretaci se odkopává „pravá podstata“ knihy – není moc historiografická, zato osobně zaujatá.

Nabízí se Fischerovou porovnat s jen o dva roky starší Danou Syslovou. Její volba pro četbu Pražské zimy byla vhodnější, už proto že je věkem o něco blíže autorce, ale také dokázala náležitě pracovat s větším množstvím emocionálních poloh ukrytých v osobních zážitcích Albrightové, jakož i s odosobněním v popisu historických událostí. Zda by se lépe popasovala s Fašismem těžko soudit. U Fischerové o poznání lépe funguje artikulace a frázování, díky kterému je přeci jen tato více faktografická práce čitelnější a přehlednější.

Je dobře, že Tympanum pomůže šíření nové knihy Madeleine Albrightové. Na druhou stranu by samotnému textu posloužila širší debata, nebo přinejmenším alespoň dostatečně avizovaný autorčin postoj a autorský přístup. Protože právě ono autorčino selektivní vidění politického vývoje a současnosti text nejvíce oslabuje.

Mluvené slovo na zvukových nosičích