Baletky (2020)

Miřenka Čechová. Kompletní audiokniha. Režie Tomáš Soldán.

Čte Tereza Dočkalová.

Natočeno 2020. Vydalo Tympanum v roce 2020 (1 CD MP3, celková délka 4 hod. 34 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Když baletky zmizí za oponou, obličej se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí. Při tanci totiž nemohou dýchat pusou. Na utrpení jsou trénované. Próza tanečnice a režisérky Miřenky Čechové vychází z vlasních zkušeností a deníkových zápisů. Hlavní hrdince ještě nebylo čtrnáct, a už je odbornicí na používání projímadel, na ošetřování krvavých palců a stahování prsou. Poznává klubový život v Praze, sex a drogy, a zjišťuje, že má nevlastního bratra, který je úplně jiný, než by chtěla. Syrová, sebeironická audiokniha v podání Terezy Dočkalové je nepřikrášleným obrazem studií na taneční konzervatoři a pražského života v 90. letech.  (anotace)

Lit.: Vavrečka, Lukáš: Prostě to tam cejtíš. In web Naposlech.cz, 19. 11. 2020 (recenze). – Cit.:  Tereza Dočkalová, která rozhodně není v audioknižní sféře nováčkem, se ujala nejnovější prózy Miřenky Čechové. A dopadlo to přesně tak, jak to dopadnout mělo: posluchač je už po několika minutách vděčen prozřetelnosti, že se stal posluchačem a nezůstal „jen“ čtenářem.

Rozhlasovou četbu na pokračování z prvotiny Miřenky Čechové Miss AmeriKa si lze poslechnout na stránkách Českého rozhlasu nebo prostřednictvím jeho aplikace už od ledna 2019. Vzhledem k nasazení, s jakým se Tereza Dočkalová zhostila interpretace textů pojednávajících o životě v New Yorku, nepřekvapí, že si ji vydavatelství Tympanum vybralo jako interpretku nezkráceného audioknižního vydání nové autorčiny knihy Baletky. Režie byla při tom svěřena zkušenému Tomáši Soldánovi.

Silný zážitek z poslechu zprostředkovává audiokniha hned ze dvou důvodů. Prvním je dílo samo. Současná česká představitelka tanečního a fyzického divadla, performerka, režisérka a spisovatelka Miřenka Čechová (která se mimo jiné stala spoluzakladatelkou divadelní skupiny Tantehorse a umělecké skupiny Spitfire Company) totiž pojala Baletky jako autobiografickou prózu, byť bez přísně chronologického pořádku. V desítkách kratičkých kapitol a úryvků z deníků zužitkovala své letité zkušenosti z taneční konzervatoře, kterou svého času téměř dokončila.
Stejně jako v předchozí Miss Americe předkládá sebeironické i syrové obrazy, črty a glosy na účet studia i pražského života v 90. letech. Téma studia baletu vyčerpává až na dřeň a nechává čtenáře zakoušet vše „na vlastní kůži“, jelikož opětovně volí takzvanou du-formu. To, co popisuje, se v próze neděje konkrétní hrdince nebo jí samé, ale adresátovi vyprávění – ke všemu v přítomném čase. Takže si může sám ozkoušet, že „baletky mají dvě tváře. Tu přední, usměvavou a dokonalou. A pak tu odvrácenou, když zmizí za oponou, obličej se zkřiví do ztrhaného šklebu, protože se dusí.“

O to intenzivnější je prožitek vyprávění ve chvíli, kdy adresátem není čtenář, ale posluchač. Tereza Dočkalová k němu dokáže promlouvat zcela nekompromisně. Nic mu neodpustí. Žádný pocit, stres, bolest. Přitom, až na úvodní text (což možná nebylo právě strategickým řešením, jelikož ten zazní v kterékoli ukázce), jsou vyprávění i interpretace prosty jakéhokoli bolestínství. To zde potírá účinný, osobitý a literárně kultivovaný sarkasmus.

Jen málo přes čtyři hodiny trvající poslech s sebou nese punc opravdovosti a naléhavosti, která se odvíjí jednak ve slovech a významech, jednak v souznění autorčina vybroušeně rytmického stylu (Miřenka Čechová zkrátka umí psát tak, aby její slova a věty při hlasité četbě vyzněly) s Dočkalové interpretačním uchopením. Jinak řečeno, ty dvě ženy jsou na stejné vlně.

Pokud tedy nějakému čtenáři chybělo zásadní napojení na vypravěčku (čili se pak nedostatečně ztotožňoval s adresátem narace), mohl ještě knihu odložit a říkat si, že se k ní později vrátí, až přijde lepší chvíle, až si budou s autorkou a jejím stylem lépe rozumět. Nakonec, jsou takové knihy, které může člověk plně docenit až tehdy, kdy budou dostatečně rezonovat s jeho vlastními zkušenostmi. Jestliže si ovšem takový čtenář pustí několik kapitol Baletek v jejich audioknižním vydání, je velice pravděpodobné, že mu vše bude dávat o něco větší smysl. Potřeba předporozumění bude ta tam, jelikož právě to do interpretace vkládá sama Dočkalová.

A přesně tak by měla v ideálním světě fungovat každá audioknižní interpretace, totiž že mezi adresáta a dílo, k němuž by si možná stěží hledal cestu, postaví takto poctivý most.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)