Studio N – Trump, nebo Harris? Odhadujeme, kdo usedne v Bílém domě (2024)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Pavel Tomášek a Jan Wirnitzer.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Studio N: Trump, nebo Harris? Odhadujeme, kdo usedne v Bílém domě. In web Deník N, 1. 11. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pavel Tomášek a Jan Wirnitzer si ve Studiu N povídají s Filipem Titlbachem o tom, kdo pravděpodobně na příští čtyři roky usedne v Bílém domě a co to znamená pro nás a pro celý svět.

Jaké vnitřní problémy dovedly podstatnou část americké společnosti do stavu, že za řešení považuje volbu mnohokrát usvědčeného lháře, který čelí řadě trestních obvinění? Jakou zodpovědnost za nespokojenost nese současná administrativa v čele s Joem Bidenem a Kamalou Harris? A přijde v případě výhry demokratické kandidátky scénář podobný útoku na Kapitol? (…)

Studovna – Štěpánka Cimlová alias Štěkánka (2024)

Jsou domácí úkoly povinné? Připravila Aneta Štokrová.

Natočeno 2024. Premiéra 31. 10. 2024 (ČRo Rádio Wave, 24 min.).

Lit.: Štokrová, Aneta: K dobrému učiteli mají děti pozitivní vztah, říká Štěkánka ke knize Aby škola neškodila. In web ČRo Radio Wave, 31. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.: Jak může vypadat průvodce pro žáky, studující a dobré učitele? Aby škola neškodila je nová kniha pedagoga Roberta Čapka a Štěpánky Cimlové alias Štěkánky, která se věnuje častým problémům českého školství.

„Chodí mi tisíce podnětů od školáků, co se jim ve škole děje, a tak jsem si říkala, že by si zasloužilo zpracovat to do knížky,“ říká učitelka a influencerka, která na svých sítích rozebírá palčivá témata.

„Dlouhodobě se řeší chování učitele, například agresivní projevy jako křik, sarkasmus a negativní přístup,“ říká. „Učitel nehledá v žácích to, co jim jde, ale vypichuje to, co jim nejde,“ poukazuje na jeden z častých problémů.

„Dobrého učitele poznáte tak, že k němu mají děti pozitivní vztah,“ vysvětluje. „Snažím se nezanevřít na celý systém, ale spíš vnímat to, co mi píšou sledující, a sděluji děti, které učím,“ říká. (…)

5:59 – Sliby, urážky i celebrity. Závěr bitvy o Bílý dům (2024)

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, CNN – Anderson Cooper 360, YouTube – Kamala Harris (@kamalaharris), YT – The TImes and The Sunday Times (@TheTimes), YT – Sky News Australia (@SkyNewsAustralia), YT – Associated Press (@AssociatedPress), YT – MassLive (@MassLive), YT – PBS NewsHour (@PBSNewsHour), YT – Forbes Breaking News (@ForbesBreakingNews), YT – Fox News (@FoxNews).

Hovoří  amerikanistka Kateřina Březinová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 1. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 32 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: Finiš souboje o Bílý dům rozhodnou emoce, říká expertka. In web Seznam Zprávy, 1. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtyři dny zbývají do chvíle, kdy se rozhodne o dalším směřování Spojených států. Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump v cílové rovince prezidentských voleb usilují o každý hlas. Co může hrát roli? Rozebíráme v podcastu 5:59 s amerikanistkou Kateřinou Březinovou. (…)

Souboj před prezidentskými volbami ve Spojených státech se chýlí ke konci. Dokladem může být i fakt, že oba kandidáti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak současná viceprezidentka Kamala Harrisová, tak exprezident Donald Trump –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už mají za sebou také mítinky považované za vrcholy svých kampaní.

Nejprve Donald Trump v neděli zaplnil newyorskou halu Madison Square Garden. O dva dny později Kamala Harrisová řečnila v centru Washingtonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozoruhodně šlo o stejné místo, kde nynější republikánský kandidát v lednu 2021 hovořil před svými přívrženci krátce předtím, než jemu nakloněný dav zaútočil na sídlo amerického Kongresu. (..)

Galerie osobností – Bára Basiková (2024)

Soudruhům vadilo, že neznám prezidenta z Ulánbátáru, říká zpěvačka Bára Basiková. Připravil Jiří Kubík.

Natočeno 2024. Webová premiéra 31. 10. 2024 (Seznam Zprávy, 18:30 h.; 33 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: Všechny ceny skončily u popelnic, vzpomíná Bára Basiková. In web Seznam Zprávy, 31. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Krabici se všemi cenami jsem postavila k popelnicím, ať si každý vybere. Někdo si vybere Bratislavskou lyru, někdo Slavíka,“ říká Bára Basiková ve videoukázce z rozhovoru.

Dokumentaristka Helena Třeštíková dokončuje svůj další časosběrný portrét. Od roku 1996 na kameru zachytila také množství dramatických situací ze života populární zpěvačky. Bára Basiková k tomu říká: „Občas tam dnes místo sebe vidím cizí paní.“

„V tom dokumentu je pravda, síla a absolutně necenzurovaná autenticita,“ popisuje Bára Basiková v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. „Z nás s Helenou se posléze staly kamarádky. Když jsem přistoupila na to, že budeme točit všechno, tak jsem si musela uvědomit, že tam opravdu nebudou jen hezké věci.“

Film, který by měl do kin vstoupit na jaře 2025, zachycuje mimo jiné i období krachu postupně tří zpěvaččiných manželství, neúspěchy v kariéře i zdravotní problémy. „Je to o přešlapech, chybách, o životě… Jaká jsem máma, jaká jsem v civilu, v soukromí. V kontextu filmu to má jiné vyznění, než když někdo vytrhne nějakou informaci a dá ji do bulváru. Ten film je pravdivý a můžu díky němu ukázat, jak je to doopravdy,“ vysvětluje Bára Basiková, proč si filmovou kameru na tak dlouhou dobu pustila k tělu. (…)

Moci bez nemoci – Vaskulitida (2024)

Další díl pořadu se bude věnovat vaskulitidě, tedy vážnému onemocnění cév a nové biologické léčbě, která pacientům umožňuje návrat do života. Svůj příběh přijde vyprávět Klára, které se po kolapsu ze dne na den otočil život naruby. A cestu do kvalitního života jí nabídla nová biologická léčba. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal i Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D. – přednosta Revmatologické kliniky 1. LF UK a předseda České revmatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Chyba systému – Mytické devadesátky (2024)

Na natáčení v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava byla speciálním hostem ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Adéla Gjuričová. Moderátor Jan Pokorný se zaměřil na to, že devadesátá léta vyvolávají v mnohých nostalgické vzpomínky, zatímco jiní se zas rádi zaměřují na to, co se mohlo udělat lépe. Jaké problémy si z této dekády neseme až dodnes – a umíme naopak ocenit vše, co se povedlo? Editorka Karolína Kašparová. Zvukový obal Jaroslav Pokorný. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Adéla Gjuričová.

Natočeno 2024 (MFDF Ji.hlava). Premiéra  3. 11. 2024 (ČRo Plus, 18:10 h.; 54 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Pokorný, Jan: Speciál z Jihlavy: Plody devadesátek sklízíme dodnes, mlčeli jsme o negativech transformace, míní historička Gjuričová. In web ČRo Plus, 1. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Devadesátá léta – éra transformace, nekonečných možností, ale i výzev, které zásadně formovaly českou společnost. Jak na tuto dobu vzpomínáme a co z ní přetrvalo dodnes? Podle historičky Adély Gjuričové je dědictví devadesátek stále relevantní i pro dnešní politiku: „Instituce si od té doby velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ uvádí v podcastu Chyba systému.

Historička poukazuje na souboje prezidenta Václava Havla s federálním parlamentem – na dobových karikaturách je dokonce zobrazován, jak míří do sněmovny s nasazenou boxerskou rukavicí. (…)

„To je výrazný motiv těch prvních let. A ne úplně vábný ze strany idealizovaného prezidenta, který se snažil svobodně zvolený parlament zatlačit do defenzivy a delegitimizovat ho,“ podotýká.

Podle komentátora Davida Klimeše je to mimo jiné dané tím, že v jiných zemích k politickým změnám nedošlo tak rychle jako v tehdejším Československu. S komunisty bylo důležité spolupracovat, protože znali parlamentní procedury.

„Na druhou stranu, přestože si instituce tak personalizujeme, tak po těch 30 letech je máme asi nejstabilnější v celé střední Evropě. Přispívají k tomu, že zde máme poměrně odolnou liberální demokracii,“ poznamenává. (…)

Noční Mikrofórum – Zdena Fleglová a Václav Flegl (2024)

Host: Zdena a Václav Fleglovi. Co je přivedlo do Dismanova rozhlasového dětského souboru? Kolik let v něm strávili a co pro ně ten čas znamenal? Kdo z osobností kulturního života souborem prošel a jak ve své další profesi uspěl? Moderuje Tereza Boučková.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Úžasné životy – Stanislav Zindulka podle Dany Černé (2024)

Herec Stanislav Zindulka ztvárnil během svého života stovky rolí v divadle i před kamerou. Roky hrál v pražském Činoherním klubu, kde se s ním potkávala také herečka Dana Černá. Na svého kolegu, který do vysokého věku hrál s obrovským elánem a láskou k divadlu i divákům, zavzpomíná v dalším vydání Úžasných životů. Připravila Kateřina Kubalová.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Hovory Plus – David Honys (2024)

Profesor genomiky a proteomiky a vedoucí Laboratoře biologie pylu na Ústavu experimentální botaniky AV David Honys bude dnes hostem Hovorů. Čím je vzrušující zkoumat pyl? A jak může být užitečné studovat vývojovou biologii rostlin? Ptá se Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 1. 11. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Portréty – George W. Bush (2011)

Připravil Jan Sedmidubský.

Hovoří autor a historik Jan Adamec.

Natočeno 2011. Repríza 7. 11. 2022 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus; 1. 11. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: George W. Bush: Nevýrazný politik i vůdce na těžké časy. In web ČRo Plus, 7. listopad 2022 (článek). – Cit.: Republikánský politik George Bush mladší vstoupil do dějin jako 43. prezident Spojených států. Do funkce byl poprvé zvolen v říjnu 2000, o čtyři roky později funkci obhájil a vydržel v čele USA celá dvě funkční období. Bush byl i po svém zvolení velkou částí Američanů považován za nepříliš inteligentního a nevýrazného politika, kterému do prezidentského křesla pomohly rodinné konexe.

Pak přišlo 11. září 2001 a teroristické útoky, po kterých ho lidé začali respektovat jako vůdce pro těžké časy.

Když ho ale v prezidentském křesle v lednu 2009 střídal jeho nástupce Barack Obama, byla jeho popularita opět velmi nízká.

Před vstupem do politiky podnikal v ropném průmyslu a spoluvlastnil profesionální baseballové mužstvo. Poprvé byl zvolen prezidentem za Republikánskou stranu v roce 2000, i když poněkud kontroverzním způsobem.

Na počet hlasů George W. Bush prohrál, na rozdíl od demokrata Ala Gora ale získal těsnou většinu volitelů po vítězství na Floridě. Bushovo vítězství ale potvrdil až soud, který zastavil přepočítávání hlasů. (…)