Na dotek Petra Viziny – Daniel Anýž (2020)

Přidal: Premek |

Srpen 26, 2020

Petr Vizina. Podcast. S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani „Zavražděna komunisty“.

Hovoří Daniel Anýž. Ukázku čte Eva Srpová.

Natočeno 2020. Webová premiéra 26. 8. 2020 (Aktuálně.cz, 18 min.).

Lit.: Vizina, Petr: Podcast Petra Viziny: Za komunistů mi jméno Horáková nic neříkalo, vzpomíná Anýž. In web Aktuálně.cz, 26. 8. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jmenuji se Daniel Anýž, jsem novinář a nejsem ve službě,“ představil se ve dveřích washingtonského bytu zpola žertem tehdejší redaktor Hospodářských novin. Proti němu stála Jana Kánská, která už od 60. let žije v americkém exilu. Psal se rok 2006 a kontury děsivého příběhu její maminky, Milady Horákové, už byly dobře známé. Anýž tak neměl v úmyslu s Kánskou rozmlouvat o tragické rodinné historii. Už proto, že k traumatu, které ve stalinistickém Československu zažila jako šestnáctiletá, se vrací jen nerada.

Přesto je jedním z výsledků jejich setkání kniha Jdu s hlavou vztyčenou. Příběh rodiny Milady Horákové. (…)

Byly to vzpomínky na Janina otce Bohuslava Horáka (1899-1976), manžela Milady Horákové, které nakonec daly vzniknout knize. Nabízely příležitost o něco hlouběji porozumět rodině národněsocialistické političky a feministky, která se nesehnula před nacisty a nesmířila se ani s komunistickým násilím.

„Jak rychle se přitom národ dokáže ohnout, je pro mě velkou lekcí,“ komentuje dnes Anýž rozhlasové „chvilky nenávisti“ vůči „zrádcům“. Přenosy z monstrprocesů a žádosti pracovních kolektivů o trest smrti pro Miladu Horákovou tehdy z utečeneckého tábora v Německu poslouchal i její manžel Bohuslav Horák.

„Když si člověk čte o tom, jak se zachoval tak slušný a čestný člověk, jako byl Bohuslav, který nebyl takový bojovník jako Milada, začne potom reflektovat sám sebe. Jak se choval na konci komunismu a jak se chová nyní,“ uvažuje Anýž.

„Každý jako já, kdo v 80. letech vystudoval vysokou školu a složil zkoušku z marxismu-leninismu a z mezinárodního dělnického hnutí, nemůže říct, že stál mimo, nebo byl dokonce v opozici,“ dodává.

Možnost dozvědět se více o knize, kterou připravil, zmařila v první polovině roku epidemiologická opatření. Přesto se o Miladě Horákové nakonec snad nikdy nehovořilo více – díky peripetiím, jež provázely kampaň nazvanou „Zavražděna komunisty“.

Podcast