Proč jsem zůstal bez dvojníka, Vlkodlak (2018)

Přidal: Premek |

Březen 6, 2018

Svetoslav Minkov. Dvě povídky autora bulharského diabolismu. Překlad David Bernstein. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Oldřich Vlach.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Fleyberková, Klára: Povídky bulharského diabolismu. Svetoslav Minkov, Georgi Rajčev. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2018 (článek). – Cit.: Termín diabolismus se poprvé objevil ve 20. letech 20. století v dobových kritikách. Tam byl nejprve vnímán lehce pejorativně, ale pro literaturu pracující s prvky hrůzy, strachu a rozjitřené obrazotvornosti se záhy vžil.

Náměty i ladění svých povídek čerpali bulharští autoři té doby jednak z expresionismu, jednak z velkých světových vzorů, jako byli právě Edgar Allan Poe, Ernst Theodor Amadeus Hoffmann nebo Gustav Meyrink.

Jako základní kameny bulharského diabolismu jsou vnímáni také Georgi Rajčev a Svetoslav Minkov. Jejich texty se teď v řadě Povídka dočkaly rozhlasového zpracování.

Svetoslav Minkov se narodil v roce 1902 a ve své tvorbě se nechal inspirovat především německým expresionismem. Své první vlastní dílo vydal už v roce 1922 – útlou knížku s názvem Modrá chryzantéma, která snoubila tři krátké prózy. S postupem let jich ale Minkov napsal ještě dlouhou řadu. Pro rozhlas jsme zvolili hned čtyři z nich.

Povídka Dům u poslední lucerny poprvé vyšla v roce 1929 v týdeníku Vestnik na ženata a Minkov v ní rozvíjí klasické téma ducha ploužícího se starým domem. Zároveň ale ukazuje i velkou příchylnost diabolismu k humoru a grotesce. Podobně je tomu i u textu Vůně kadidla, který vyšel ve výstižně nazvané knize Časovnik. Groteski. V povídce Proč jsem zůstal bez dvojníka se zase obrací k oblíbenému tématu zdvojené postavy, které diabolismus rozvíjel téměř systematicky. A podobně je to s dalším velikým námětem – poslední text se totiž jmenuje Vlkodlak.

V týdnu věnovaném bulharskému diabolismu se ale objeví také jeden z jeho nejstarších představitelů. Georgi Rajčev se narodil v roce 1882 a k tomuto proudu je řazen díky malé části svého díla. Ačkoli se zabýval i jinými tématy, jeho příbuznost s ostatními diaboliky je patrná zcela jasně. Dobře se ukazuje i na dvou povídkách, které řadíme do výběru. Maškarní ples i Neznámý opět přinášejí nejen tísnivou atmosféru, ale také téma dvojníka, který se tentokrát stává podivným pronásledovatelem.

Týden Povídek tak jasně ukáže, že nahnat husí kůži a mrazení v zádech zdaleka neumí jen velcí klasici hororového žánru a že se podobně zajímavé texty rodily i jinde, než si mnohdy myslíme.

Povídky