Osud někdy naděluje i plnými hrstmi, Znovuzrození pravoslaví v našem městě (2019)

Daniel Majling. Povídka současného slovenského spisovatele, scenáristy, dramaturga a komiksového tvůrce ze sbírky Ruzká klazika. Překlad Ondřej Kavalír. Pro rozhlas připravila Klára Fleyberková. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jiří Vyorálek a Petr Čtvrtníček.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.). Repríza 31. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Taková široká ruská duša. Povídky Daniela Majlinga z knihy Ruzká klazika. In web ČRo 3 Vltava, 16. duben 2019 (článek). – Cit.: Třeskutý a inteligentní humor v podání  Jiřího Vyorálka a Petra Čtvrtníčka. Povídky současného slovenského spisovatele, scenáristy, dramaturga a komiksového tvůrce ze sbírky Ruzká klazika poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Je jen málo národů, které do světové literatury přinesly tak formující vlivy jako Rusové. A je jen pár spisovatelů, jejichž díla se v edičních plánech (či na divadelních prknech) drží tak pevně, jako právě Rusové. Jejich veliké texty vypovídají o zásadních aspektech lidského života a dodnes fungují jako nehynoucí archetypy.

A jak známo, takové veličiny je třeba sem tam trochu popostrčit k okraji jejich piedestalu, abychom to všechno nebrali zase až moc vážně. Přesně o to se postaral slovenský spisovatel, dramatik, dramaturg a komiksový tvůrce Daniel Majling. V roce 2017 vydal knihu Ruzká klazika, která se loni dočkala i českého překladu (pro nakladatelství Labyrint ji přeložil jeho redaktor Ondřej Kavalír).

Autor se chopil všech zaběhnutých vzorů ruských povídkářů a přesně v jejich řádu sepsal více než desítku svých vlastních povídek, které se starým ruským klasikům stejně tak vysmívají, jako je respektují a ctí. V závěrečném rozhovoru v knize to jako fiktivní postava Anton Pavlovič Čehov vystihuje jasně:

„Ráno, jen co Ivan Ivanovič Balota vstal, roztáhl záclony a sledoval ruch na Něvském prospektu.“ Hned po první větě víte, že to, co se chystáte číst, bude v nějakém vztahu s Dostojevským, Tolstým, velkou říjnovou revolucí nebo Stalinovými čistkami a pravděpodobně se tam budou (možná s humorem, ale budou) řešit i velké problémy života, smrti a existence Boha. A to vás nutí číst dál. A teď si představte tu stejnou větu ve slovenském románu: „Ráno, len čo Ján Močiar vstal, roztiahol závesy a sledoval ruch na ulici Boženy Slančíkovej Timravy,“ a víte, že vás nečeká žádný velký román, ale jen lokální fraška. Úplně vás přejde chuť číst.

Devět povídek z knihy Ruzká klazika se teď dočkalo také rozhlasové podoby. Prostřednictvím hlasů Jiřího Vyorálka a Petra Čtvrníčka se tak posluchač v jednom týdnu setká s bizarním milostným trojúhelníkem, s čistou láskou ke zvířatům, s několika osudovými nedorozuměními, pár litry prolité krve a sem tam i se sprostým slovem. Především ho ale čeká pět odpolední třeskutého a inteligentního humoru s ruskou klasikou, tedy vlastně s ruzkou klazikou.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)