Řecká tanečnice (1991)

Přidal: Premek |

Leden 3, 2021

Arthur Schnitzler. Povídku přeložil a pro rozhlas upravil Vladimír Tomeš. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkují Marta Vančurová a Eduard Cupák.

Natočeno 1991. Obnovená premiéra 2. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.). Repríza 14. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.)

Lit.: Tomeš, Vladimír: Arthur Schnitzler: Řecká tanečnice. In web ČRo 3 Vltava, 2. leden 2021 (článek). – Cit.: Jaký byl Matyldin osud a jak s ním souvisela řecká tanečnice? (…) Rakouský spisovatel a doktor Arthur Schnitzler se narodil ve Vídni roku 1862 do rodiny židovského lékaře a zemřel tamtéž v roce 1931. Vystudoval medicínu a pracoval jako asistent ve všeobecné nemocnici, později na laryngologii u otce. Absolvoval psychiatrickou praxi, kde se seznámil s užitím hypnózy a sugesce, což ovlivnilo i jeho literární tvorbu. Psaní se věnoval již od mládí, ale teprve po otcově smrti (1893) tvořil intenzivněji.

Moje díla jsou samé diagnózy.

Jako člen avantgardní skupiny Jung-Wien (Mladá Vídeň) si pohrával s formálními i společenskými konvencemi. S novelou Leutnant Gustl (1900) byl první, kdo psal německou beletrii v proudu vědomí. Mladá Vídeň zpochybňovala moralistický postoj literatury ve prospěch sociologické pravdy a psychologické (obzvláště sexuální) otevřenosti. Některá Schnitzlerova díla byla z tohoto důvodu cenzurovaná, zejména pro bezprostřednost a otevřenost ženských hrdinek k erotickým tématům, jako například soubor mileneckých jednoaktovek Der Reigen (Kolo) z roku 1900, zachycující rozhovory před a po sexuálním aktu napříč sociálními vrstvami. V politickém dramatu Profesor Bernhardi (1912) vykreslil portrét a profesní zkušenosti svého otce, a jakožto žid reagoval na tehdejší vlnu antisemitismu. (…)

Povídky