Hergot! Rozhovor o Martinu Lutherovi: Osvícení na klášterním záchodě (2017)

Hovoří Jakub Ort, Dominik Čejka, Petr Wagner.

Natočeno 2017. Premiéra 20. 11. 2017 (ČRo Radio Wave).

Lit.: Ort, Jan – Čejka, Dominik – Wagner, Petr: Hergot o Martinu Lutherovi: Osvícení na klášterním záchodě. In web ČRo Radio Wave, 20. listopad 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: K pětisetletému lutherovskému výročí jsme se rozhodli natočit dva pořady. Ten první pojednával o historickém a kulturním kontextu reformace, v tomto jsme se podívali na Luthera trochu osobněji. Zajímala nás jeho teologie a spiritualita i jeho osobní život. Pozvali jsme si proto mladého lutherského teologa a faráře Tomáše Živného, který nás zasvětil do Lutherových textů i specifické zbožnosti.

„Je to jako s masem a se psem. Pes se už těší, že si pro maso skočí, ale v tu chvíli ho někdo zvedne a pes skočí na prázdno,“ vysvětluje pomocí Lutherova vlastního přirovnání Tomáš Živný Lutherovu teologii ospravdlnění. Luther skrze vlastní existenciální zážitek pochopí, že víru nezíská vlastním úsilím. Pokud by usiloval o vlastní dokonalost, vždycky nakonec zjistí, že mu onen kus masa uniká. Místo důrazu na lidské úsilí proto pojal po četbě Pavlových epištol spásu jako Boží dar.

Právě vlastní niterná zkušenost stojí v jádru Lutherova teologického myšlení. To je jeho největší přednostní i slabinou. Na jednu stranu je právě existenciální ražení Lutherovy teologie tím, co ji činí přitažlivou i dnes. Na druhou stranu je nutné říct, že v Lutherově případě těžko můžeme mluvit o nějakém uceleném myšlenkovém systému. Ten pomáhají nahradit slavné slogany: sola scriptura, solus christus, sola gratia, sola fide, tedy pouhým písmem, pouhým kristem, pouhou milostí a pouhou vírou. Ty vyznačují základní a dostačující předpoklady pro lidské spasení, které mají nahradit představu, že spásy lze docílit vlastními skutky.

Specifickou a zábavnou vlastností Lutherova myšlení a psaní je jeho schopnost kombinovat vysoké a nízké. Ten vidíme ostatně už v jeho životě. Jeho slavný zážitek ve věži, při kterém se mu zjevil význam Pavlových epištol, se pravděpodobně odehrál na klášterním záchodě. Jeho slavné a dosud užívané písně vznikaly často tak, že spojil své přebásnění Žalmů s dobovými hospodskými popěvky. Ostatně i jeho překlad bible do němčiny podle Tomáše Živného používá jadrnou mluvu německých studentů. Spojení vysokých a nízkých prvků není náhoda. Vyjadřují Lutherovo teologické přesvědčení, že Bůh sestupuje dolů v člověku. Ať už v jesličkách, kde se Bůh pokakává a počůrává, jak Luther píše, nebo na kříži.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)