ArtCafé – Umělecká ocenění (2018)

Přidal: Premek |

Leden 17, 2018

Připravil Tomáš Novotný. Hudební dramaturg Pavel Zelinka.

Hovoří Tomáš Dimter, Ondřej Horák a Tomáš Stejskal.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Novotný, Tomáš: Chalupecký, Jugmann, nebo lev? Jaká je úroveň a reálný dopad cen udělovaných na české kulturní scéně? In web ČRo 3 Vltava, 16. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: První česká kulturní cena za rok 2018 patří dokumentu Mečiar. Tereza Nvotová v něm zaznamenala vzestup a pád jedné z klíčových osobností moderního Slovenska.

Ceny udělované za film, literaturu a výtvarné umění mají svá specifika, všem oborům by ale prospělo více oborových soutěží, které opravdu dokáží odhalit výjimečné talenty.

Kulturních ocenění se za jeden rok v České republice rozdá více než 100 napříč všemi obory. Kolik z nich si ale z hlavy vybavíte? Navíc se oproti zahraničí příliš neujaly ani anticeny. Plyšový lev, který měl odlehčit slavnostní vyhlašování cen Český lev, byl brán natolik vážně, že byl naposledy vyhlášen v roce 2007. Tradici si tak drží jen ocenění Skřipec za nekvalitní překlady, které od roku 1994 vyhlašuje Obec překladatelů. Hosté ve studiu se však shodli, že bychom se měli naučit být kritičtější a přijímat podobná ocenění lépe.

Chalupecký a co dál

V oboru výtvarného umění si respekt a zájem médií vybudovala zejména Cena Jindřicha Chalupeckého. Žádné jiné ocenění v českém výtvarném umění podle Ondřeje Horáka, známého propagátora výtvarného umění, takovou pozici nezískalo. Horák se domnívá, že soutěží by mohlo být klidně víc, zejména kvalitních oborových. Dalším nedostatkem podle něj je, že oceněním za výtvarné počiny také chybí návaznost. Ceny udělované umělcům nad 35 let třeba nemají takovou kvalitu a dopad jako Cena Jindřicha Chalupeckého. „Pokud má tedy 45tiletý umělec výstavu v Rudolfinu, tak čeho pak chce v dalších 30 letech dosáhnout,“ ptá se Horák.

Jaký má cena reálný dopad?

Literární teoretik Tomáš Dimter uvádí, že se v České republice za rok vyhlásí kolem 30 literárních ocenění, ale v Německu se toto číslo pohybuje okolo 2 000. Podle Dimtera hrají prim české státní ceny za literaturu a na vrcholu překladatelských cen stojí Jungmannova cena. Bohužel ale tato ocenění nemají vliv na budoucí honoráře výherců: „Můžete získat státní cenu za překlad a následující den zase spadnete na zem a začínáte s vyjednáváním v nakladatelství od nuly.“

Festivaly pomáhají

V kinematografii je situace podle filmového kritika Tomáše Stejskala komplikovaná, protože Český lev i Ceny filmových kritiků jsou založeny na desítkách hlasů, ve kterých se jakákoli výjimečnost smaže průměrným hodnocením všech porotců. Zajímavější jsou z jeho pohledu festivalové ceny, kde o vítězství rozhoduje menší okruh odborníků. „Zejména pro artové filmy je mnohem důležitější dostat se na mezinárodní festivaly než zisk českých ocenění. Účast na festivalech jim zajistí daleko větší pozornost,“ soudí Stejskal.

Názor odborníků má svou váhu

Všichni tři hosté se ve studiu shodli, že respektují hlavně žánrové ceny. Na těchto soutěžích vnímají kladně, že ocenění udělují kolegové ze stejného oboru, takže jejich hodnocení mají váhu. Ve filmu podle Tomáše Stejskala rozhodně chybí podobné ceny, jakými jsou v hudbě Apollo nebo Vinyla, kde může menší hrstka osobností udělit ocenění výjimečnému počinu, aniž by byl jejich názor smeten většinovým postojem. „Jak mohou být oceněna díla, která se vymykají? Laureáti jsou často předem dáni již samotnou strukturou průmyslu.“ Názor Tomáše Stejskala potvrzuje i skutečnost, že poslední dobou na mezinárodních festivalech zaznamenávají úspěch zejména české krátkometrážní snímky, nikoli ty celovečerní. „Drama z vietnamské večerky Bo Hai za 25 minut zvládne mnohem víc než většina celovečerních filmů,“ doplňuje. Podle Ondřeje Horáka si respekt zaslouží každá soutěž, za kterou stojí kvalitní rozhodnutí. Práce porotců je pro reputaci soutěží klíčová a má zásadní vliv na přijetí výsledků laickou i odbornou veřejností.

Radiodokument