Jak to vidí Pavel Kosatík – Osmičková výročí (2018)

Přidal: Premek |

Leden 19, 2018

Host: Pavel Kosatík. Témata: Osmičková výročí v naší historii: 1918, 1938, 1948, 1968 a jaký bude rok 2018? Jaký mají vztah k historii mladí? Role TGM a prezidentů vůbec. Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 19. 1. 2018 (ČRo 2 Praha,8:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Senková, Zita – Luptáková, Věra – Kosatík, Pavel: Pavel Kosatík: Historie vás vystaví zkouškám, při kterých zrajete. Mladé to ale vůbec nezajímá. In web Čro 2 Praha, 19. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zapíše se rok 2018 znovu do historie? Asi není náhoda, že většina velkých výročí se opravdu stala v letech, která osmičkou končila. Nebo vás to vůbec nezajímá?

Podle spisovatele Pavla Kosatíka ale ani tak významná národní historie, jakou jsme zažili v přelomových letech 1918, 1938, 1948 nebo 1968, mnoho lidí vůbec nezajímá. Zarážející je to pak u současných středoškoláků.

„Nechci je všechny hnát pod jednu střechu, ale dnešní mladá generace má docela problém se čtením. Možná proto je historie dvakrát nebere,“ říká Kosatík. „Zajímají se pouze o své vrstevníky. Když se pak mluví o historii a o lidech, kteří už nežijí, je pro ně blbost o tom vůbec přemýšlet. Jich samotných se to přece netýká.“

Není to o memorování

Podle školního dějepisu nejen vlastních středoškolských dětí Kosatík usuzuje, že současná výuka nepodporuje myšlení o dějinách. „Neptá se: Co já bych dělal, kdybych tam byl?“ Studenti tak vnímají historii jen jako učební látku k memorování.

„Historie mě vystavuje nějakým zkouškám, abych pak dál při nich zrál, abych se sám o sobě něco dozvěděl. Nebo když na to nemám, abych se dozvěděl aspoň tuhle špatnou zprávu. Ale musí mě nějak proměnit, jinak by to ani historie nebyla.“ Podle Kosatíka se ale k zájmu o historii musí každý propracovat sám.

K historii se musíte prožít

„To ale nejde, když je vám 20 let, to je mi jasné. Člověk musí projít nějakými životními zkušenostmi. Obrovsky důležité je dospět k vědomí, že existuje smrt a každý jednou zemře. To se málokomu stane před třicítkou. Do té doby se biologicky rozpínáme.“

Až pak se podle Kosatíka skutečně stanete obyvatelem historie a dojde vám, že jste jen jedním zrníčkem na dlouhé cestě, která je vyplněná jinými zrnky úplně cizích lidí.

Radiodokument