Interview Plus – Leo Pavlát (2018)

Přidal: Premek |

Únor 2, 2018

Polský Senát schválil návrh zákona, který trestá připisování odpovědnosti za holokaust Polákům. Potřebujeme politické mantinely v diskusi o minulosti? Hostem Interview Plus je ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Leo Pavlát.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 2. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Poláci za války pronásledovali Židy. Zákon potvrzuje, že jde o nežádoucí téma, říká Leo Pavlát. In web ČRo Plus, 2. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Pokud někdo vytváří dojem, že Polsko je téměř totéž, co nacistické Německo, tak to je urážlivé,“ říká Leo Pavlát.

Polský Senát schválil návrh zákona, který trestá připisování odpovědnosti za holokaust Polákům. Zákon kritizují Spojené státy nebo Izrael, který stáhne velvyslankyni z Varšavy. „Označení ‚polské koncentrační tábory‘ je lež a chápu odmítavý postoj Polska, které za druhé světové války přineslo obrovské oběti. Má i nejvíce Spravedlivých mezi národy, což je ocenění pro nežidovské zachránce Židů. Ale nesporné je i to, že tisíce Poláků se aktivně podílely na pronásledování Židů,“ říká Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.

Připomíná, že v roce 2004 to veřejně uznal i tehdejší polský prezident Aleksander Kwaśniewski a zároveň vyzval, aby se k tomu Polsko postavilo čelem. Už tehdy za to ale byl kritizován a současný zákon je toho odrazem.

„Je zde nový antisemitismus, který se snaží zpochybnit válečné utrpení Židů a z toho vyvodit argumenty proti Židům a státu Izrael.“
Leo Pavlát

„Je to snaha popřít, že mnoho Poláků se pronásledování Židů účastnilo. Tady jde především o to, co se dělo mimo koncentrační tábory. Docházelo k protižidovským pogromům bez účasti nacistů, Židé byli vražděni a okrádáni Poláky. Antisemitismus byl v Polsku velice živý a do značné míry je tomu tak i dnes,“ zdůrazňuje.

Důkazy existují

Podle něj je vždy třeba mluvit o konkrétních zločinech. „Problém je, že pokud mluvíme o Polácích, kteří se jich dopustili, tak podle dikce zákona jsou automaticky ztotožňováni s polským národem a státem. Podtext je jasný: zabránit tomu, aby se vůbec hovořilo o polské účasti na pronásledování Židů,“ tvrdí.

Pokuta nebo až tříletý trest vězení má hrozit za veřejné připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše polskému lidu či státu v rozporu s fakty. Podle navrhovatelů má novela zabránit používání spojení ‚polský vyhlazovací‘ nebo ‚polský koncentrační tábor‘, je ale obecná.

Pavlát připouští, že podle zákona hrozí trest jen tomu, kdo se činu dopustí v rozporu s fakty. Zatímco ale u popírání holocaustu byly argumenty popíračů jednoznačně vyvráceny, tak v případě pronásledování Židů Poláky důkazy existují. „Ale historici, kteří se tímto tématem zabývali, například Jan Tomasz Gross, se stali terčem nenávistné kritiky. Je to téma, které není v Polsku vítané, a tento zákon to jen potvrzuje,“ upozorňuje.

Terminologie je zásadní

Deník New York Times před časem použil označení „český koncentrační tábor“ v souvislosti s pevností Terezín. „Je to nechutné a Česká republika by se proti tomu měla jednoznačně ohradit. Byl to koncentrační tábor nebo ghetto zřízené nacisty na okupovaném území,“ vysvětluje Pavlát s dovětkem, že zde působili i čeští četníci. Někteří z nich pomáhali, jiní se chovali zle.

„Terminologie je velmi důležitá, protože léta od druhé světové války přibývají a lidem zůstávají v paměti zavádějící zkratky. Deformují historii a současně jsou urážlivé pro ty, kdo tam trpěli, a jejich potomky,“ uzavírá Pavlát.

Dokáží se Poláci vyrovnat se svou minulostí? Přibývá v České republice antisemitismu? A lze ho srovnávat s islamofobií? Poslechněte si celé Interview Plus >>

Radiodokument