Alter Eko – Richard Hindls (2018)

Přední čeští ekonomové Martin Kupka a Richard Hindls hledají paralely mezi obdobími před vznikem a rozpadem Československa, od kterého si letos připomínáme 100, respektive 25 let.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 2. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Kupka, Martin – Hindls, Richard: Vždycky jsme byli průmyslovou zemí, soudí Hindls o paralelách české a československé ekonomiky. In web ČRo Plus, 7. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Letos si připomínáme sté výročí vzniku Československa a 25 let od počátku samostatné České republiky. Jaké jsou ekonomické paralely stavu ekonomiky v období před vznikem Československa v roce 1918 a před jeho rozpadem v roce 1993? „Vždycky jsme byli považováni za průmyslovou zemi, ve 20. letech jsme patřili mezi deset nejbohatších států světa. Má to ale své ale,” říká v magazínu Alter Eko emeritní rektor VŠE Richard Hindls.

Podle Hindlse mají výchozí podmínky před vznikem Československa a Česka některé společné prvky. „Mají také celou řadu rozdílných prvků. Už samotná geneze, rozpad v roce 1992, byl velmi klidný, nepředcházela mu žádná významnější celosvětová záležitost, zatímco rok 1918 je posledním rokem 1. světové války a porážkou států, které se začaly velmi rychle rozpadat.”

„Stále jsme průmyslovým státem, ale využívání nových technologií nebo vysoká produktivita práce rozhodně není na té nejvyšší evropské úrovni.“
Richard Hindls

To mělo své negativní důsledky, protože hospodářství byla značně pošramocená, mělo to ale podle ekonoma i své pozitivní dopady.

„Po válce je totiž obnova o něco jednodušší, je tam vždycky entusiasmus. Rozpad republiky a následný ekonomický vývoj byl poměrně rychlý, protože Česká republika byla především republikou industriální. Na svém území skrývala 75 nebo 80 procent průmyslu Rakouska-Uherska,” říká Hindls. 

Posilování role průmyslu

„Už samotná geneze, rozpad v roce 1992 byl velmi klidný, nepředcházela mu žádná významnější celosvětová záležitost, zatímco rok 1918 je posledním rokem 1. světové války,“ říká rektor.

„Zajímavé je sledovat údaje, jak silné zastoupení zemědělství v jednotlivých částech Československa bylo. Zdaleka nejmenší podíl zemědělství byl na území dnešní České republiky. Čím dále na východ půjdeme, tím se podíl zemědělství zvyšoval až do Podkarpatské Rusi, kde byl největší. V porovnání s dneškem, kdy se zemědělství podílí na tvorbě HDP jedním nebo dvěma procenty, tenkrát to rozhodně byla čísla dvouciferná,” říká ekonom, podle kterého bylo celé stoleté období charakteristické poklesem podílu zemědělství a posilováním role průmyslu.

„Vždycky jsme byli považováni za průmyslovou zemi, ve 20. letech jsme patřili mezi deset nejbohatších států světa. Na druhou stranu je potřeba vidět to, že už tenkrát existovalo v českém průmyslu určité technologické zaostávání. Měli jsme sice Laurin & Klement a podobně, ale i na automobilovém průmyslu bylo vidět, že nedosahuje parametrů jako například v USA,” tvrdí Hindls a dodává, že zde vzniká paralela k současnosti.

„Stále jsme průmyslovým státem, máme skoro největší podíl průmyslu na tvorbě HDP v Evropské unii, ale využívání nových technologií nebo vysoká produktivita práce rozhodně není na nejvyšší evropské úrovni. V tomto si ty země mohly být podobné,” shrnuje.

Proč nebylo Československo zadluženou ekonomikou? Kolik marek byl v roce 1923 jeden dolar? Poslechněte si celý pořad Alter Eko.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)