Pro a proti – Odsun brněnského nádraží (2018)

Přidal: Premek |

Únor 23, 2018

Dlouholetá debata o tom, jestli přestěhovat brněnské vlakové nádraží na okraj města nebo ho nechat v centru, v těchto dnech vrcholí. V úterý radní města doporučili přesun hlavního nádraží. A do konce února definitivně rozhodne brněnské zastupitelstvo. Jaká jsou pro a proti obou variant probere Karolína Koubová.

Hovoří náměstek primátora Martin Ander ze strany Zelených a brněnský zastupitel a bývalý náměstek primátora Robert Kotzian, lídr hnutí Brno+ .

Natočeno 2018. Premiéra 21. 2. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 22. 2. 2018 (ČRo Plus, 1:33 h.). K poslechu zde.

Lit.: Erhart, Michael – Koubová, Karolína: Přesun nádraží umožní další rozvoj Brna. Zelení zneužívají neznalosti lidí, tvrdí zastupitel. In web ČRo Plus, 21. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle Andera jsou pro zachování nádraží v centru dvě třetiny Brňanů, podle Kotziana je to ale jen třetina.

Dlouholetá debata o tom, jestli přestěhovat brněnské vlakové nádraží na okraj města nebo ho nechat v centru, vrcholí. 27. února případný přesun odhlasují brněnští zastupitelé. V úterý už tuto variantu doporučili městští radní a podpořil ji i ministr dopravy Dan Ťok, jehož resort bude mít jako investor stavby poslední slovo.

Podle Martina Andera ze strany Zelených je výhodnější nechat nádraží v centru města, a to kvůli návaznosti na uzel městské hromadné dopravy. Tato varianta je ale technicky náročnější a dražší, navíc by se s pracemi mohlo začít později. To by mohlo zkomplikovat financování z Evropské unie.

„Je to klíčová infrastrukturní stavba České republiky, vláda na to samozřejmě peníze najde. A nadále také bude k dispozici financování z evropských fondů.“
Martin Ander

„Negativa vyvažuje kvalita takového řešení, protože zkrátí dobu cestování, což se o druhé variantě říci nedá. Přesun nádraží by si vyžádal obrovské investice, bylo by třeba postavit tramvajové tratě a probourat bulvár širším centrem města,“ upozorňuje náměstek primátora.

Šedesát tisíc cestujících z regionů dnes také vlak doveze až do centra města. „Pokud by ale tito lidé přijeli na odsunuté nádraží u řeky, bylo by třeba zbytek cesty kompenzovat zvýšenými výkony městské hromadné dopravy. Ty už ale neplatí stát, ale město. Budou to desítky milionů korun ročně,“ tvrdí Ander.

Připomíná také, že pro ponechání nádraží v centru je i většina veřejnosti, což prý ukázala dvě referenda a nově také reprezentativní průzkum agentury Focus. Podle něj si dvě třetiny lidí přejí nádraží blízko centra města, variantu u řeky preferuje jen necelá čtvrtina dotázaných.

„Odmítám, aby se směšovaly hlasy pro ponechání dnešního stavu, který je zcela nepřípustný, a hlasy pro rekonstrukci nádraží. Variantu pod Petrovem preferovalo 31 procent lidí, variantu u řeky 24 procent lidí,“ namítá lídr hnutí Brno+ Robert Kotzian.

„Varianta nádraží u řeky umožní rozvoj jižního centra města. Přijde sem dvakrát více nových obyvatel, což ročně přinese 259 milionů ročně na rozpočtovém určení daní.“
Robert Kotzian

Průzkum podle něj ukázal i to, že čím více jsou lidé obeznámeni s problematikou brněnského železničního uzlu, tím více preferují přesun nádraží k řece. „Usvědčuje to stranu Zelených a další zelené organizace z toho, že celá léta zneužívají neznalosti lidí o tomto problému,“ tvrdí Kotzian.

Podle bývalého náměstka brněnského primátora je varianta u řeky levnější, ekologičtější, má větší rozvojový potenciál a je méně riziková pro zavedení vysokorychlostních tratí. Naopak variantu v centru města považuje za nepřipravenou, nebyla by možná dříve než za patnáct let.

Připomíná také, že náklady na přivedení městské hromadné dopravy k nádraží u řeky by město muselo vynaložit i v případě jeho rekonstrukce. Investiční i provozní náklady jsou podle Kotziana srovnatelné.

Radiodokument