Píběhy slavných – Miloslav Vlk 1/5 (2018)

Scénář Karolína Opatřilová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Jan Vlasák a Aleš Procházka.

Natočeno v roce 2018. Premiéra 19. – 23. 3. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Opatřilová, Kateřina – Luptáková, Věra: StB měl v zádech od roku 1968. Říkali mu Sekretář. Příběhy slavných: Miloslav Vlk. In web ČRo 2 Praha, březen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Katolický klerik a teolog Miloslav Vlk byl v letech 1991– 2010 primasem českým, což je čestný titul prvního mezi biskupy.  Totalitní moc si na Vlkovi doslova pochutnávala. V jeho životním příběhu účinkují Jan Vlasák a Aleš Procházka.

Miloslav Vlk (1932–2017) se narodil jako nemanželské dítě a nový otec mu odmítl dát své příjmení. Tak se jako jediný v rodině jmenoval po matce. Protože rodina byla chudá, šel na školu, kterou hradila Charita. Tamní ředitel mu po přijímačkách na potvrzení o studiu připsal: „Dáli Bůh, bude knězem.“

Studovat teologii se rozhodl už v dětství. Přihlášku ale směl podat až jako ředitel okresního archivu v Českých Budějovicích. Poprvé nedostal doporučení zaměstnavatele. Podruhé argumentoval, že jinak stejně odejde. Klidně do dolů. A tak ho pustili.

Krycí jméno Sekretář

Po vysvěcení na kněze se o něj začala podrobně zajímat StB. Dali mu krycí jméno Sekretář. Problémy s režimem měl vlastně ještě jako maturant, když odmítl vstoupit do svazu mládeže. Po vysvěcení zase spoluzakládal Junáka a pracoval v nejrůznějších kroužcích a klubech.

„Sekretář má značný vliv na českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. Svého vlivu využívá i proti kněžím s loajálním vztahem k socialistické společnosti,“ stojí ve spisu. Kvůli zamezení negativního vlivu měl být přeložen mimo okres. 

Ze spisu STB na Miloslava Vlka

Má vztahy ke kněžím oddaným Vatikánu, ale sám se projevuje jako zaujatý nepřítel socialistického státu. Vlk je záludný, církevní zvyklosti a zákony zná zpaměti a pro církevní hierarchii bojuje všemi prostředky.

Lidi zpovídal na ulici

Nakonec mu vzali státní souhlas. Vyfasoval kýbl a spolu s jedním profesorem umývali po Praze sedm let výlohy. Zpovídat nesměl, přesto to dělal přímo na ulici. Později dokonce přímo v budově krajského soudu. Až sametová revoluce z něj udělala biskupa.

Po roce 1989 se snažil stavět církev znovu na nohy. Obsadit prázdné fary, získat nové kněží, obnovit společenství, založit farní a pastorační rady, školy, nemocnice. Taky spolu s ostatními biskupy požádal veřejnost o odpuštění za to, že si StB některé kněze zavázala ke spolupráci.

„Setřásli jsme sice ze sebe komunisty, ale taky jsme se museli učit s nově získanou svobodou zacházet. Národ se ale vrhl na honbu za blahobytem a duchovní hodnoty stále víc vytrácí. Jakoby člověk přestal hledat pravdu, kterou nedokáže odlišit od lží. Realitu od fikce.“
Miloslav Vlk

Kauza katedrála sv. Víta

Později jako lev bojoval za zachování katedrály sv. Víta církvi. Oponenti mu tehdy vytýkali, že to přece vždy bylo místo korunovace českých králů. Podle kardinála byla ale každá korunovace liturgickým úkonem církve, ne státu. Připomínal, že už od dob Karla IV. je to obřad Svěcení krále.

Arcibiskupové vždy, když vkládali korunu na hlavu nového panovníka, pronášel modlitbu „Z Boží milosti král“. Dnešní politici se ale do katedrály modlit nechodí, nemají k ní stejný vztah, jako kdysi králové… Miloslav Vlk zemřel 18. března 2017 na rakovinu plic. Pohřeb proběhl v katedrále sv. Víta.

Jednou se ho prý nějaké dítě zeptalo, proč má tu červenou čepičku. „Napadl mě takový vtip: Já jsem Vlk a tohle je zbytek po Karkulce, kterou jsem sežral,“ vtipkoval Miloslav Vlk.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)