Jak to vidí Václav Cílek – Co bude s Libeňským mostem? (2018)

Přidal: Premek |

Duben 26, 2018

Host: Václav Cílek. Témata: Co bude s Libeňským mostem? Proč jsou naše lesy v katastrofálním stavu? Jde s tím ještě něco udělat? A co dělat se zemědělstvím? Moderuje Zita Senková.

Natočeno 2018. Premiéra 26. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 8:30 h).

Lit.: Senková, Zita – Cílek, Václav – Luptáková, Věra: Václav Cílek: Ještě nikdy jsme nestáli před tak obrovskou kůrovcovou kalamitou. In web ČRo 2 Praha, 26. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stačí jen jeden, dva suché roky a může dojít ke kůrovcové kalamitě, se kterou si nebudeme vědět rady, varuje Cílek.

Naše země začíná mít problémy nejen s padajícími mosty, ale taky s velkým zhoršením kvality lesů. Podle geologa začínáme platit za chyby z minulosti, ale i za naši národní povahu. Každý totiž chce jen brát, ale co nechá za sebou, ho už nezajímá.

„Zrovna včera jsem se vrátil z Francie a Německa a vidím ten rozdíl. Francouz se systémem spolupracuje, přitom se občas vzbouří. Němec je spolupracující občan. A my? V naší národní povaze je touha systém přechytračit, ať to stojí, co to stojí,“ říká Václav Cílek.

„Chceme jen vydělat peníze a rychle zbohatnou. Přitom ale naděláme dluhy, které už ale bude platit už někdo jiný. Důsledkem jsou padající mosty nebo katastrofa, která na nás čeká v českých lesích.“ Se silnou kritikou stavu lesního hospodářství totiž vystoupil náměstek ministra životního prostředí. O velké hrozbě kalamity prý od roku 2008 jen mluvíme.

Kůrovec je všude. Skoro

Podle Cílka ale máme na kůrovcovou kalamitu „zaděláno“ už od roku 2003. „Zvýšení poškození lesů se týká 40−70 % ploch. Táhne se to od půlky Českého lesa, přes Šumavu, střední Čechy, přes jižní polovinu Českomoravské vysočiny a končí to v Jeseníkách. Ještě nikdy jsme nestáli před tak rozsáhlou kůrovcovou kalamitou.“

Stačí prý i jen jeden suchý roky a může dojít k problémům, se kterými si nebudeme vědět rady. „Spadnou ceny dřeva, a co se vytěží, bude hodně nekvalitní. Pokud třeba Polabí přijde o půlku hektaru, moc se toho nestane. Ale když půjde k zemi celá Českomoravská vysočina, to je už jiná. Taky můžeme být konfrontováni s ekologickým smutkem. Je to terminus technicus pro zničenou krajinu, kde se vám dobře nežije.“

Snaha obnovit odlesněné plochy může narazit na další problémy. Třeba s narušenou hydrologií půdy, kde se nové sazeničky nemají šanci uchytit. Dluh lesa se pak přesune na několik dalších desetiletí. „Sklízíme tady plody něčeho, co se zanedbalo v roce 1930, 1950 a i v posledních desetiletích. Možná, že leccos v této zemi dokážeme přechytračit, ale přírodní zákony určitě ne.“

Libeňský most je jen příklad

Podle Cílka je to hodně podobné, jako s padajícími mosty v Česku. Každá obec, město nebo kraj si musí nechat vypracovat nejlíp veřejnou studii, kde zjistí svá nejslabší místa. Jestli to je kanalizace, čistírna odpadů, nebo most. „Jen tak vás pak přece nemůže překvapit ani stav Libeňského mostu.“

Právě dnes má totiž magistrát rozhodnout, jestli půjde páteřní pražský most k zemi, nebo se opraví. „My jsme se probrali, až když se Libeňák začal rozpadat. Najednou není čas na pořádnou veřejnou soutěž, hledají se peníze ve zvláštních fondech a situace je kritická,“ zlobí se geolog.

Radiodokument