Pro a proti – Měla by se z vodárenství stát veřejná služba? (2018)

„V řadě případů to chyba byla. Obce tím přišly o možnost získat granty a dotace z Evropské unie, navíc jsou pochybnosti o tom, zda k privatizaci došlo čistým způsobem,“ říká poslanec Radek Holomčík z Pirátské strany.

Uvádí příklad Zlína, kde město privatizací získalo 80 milionů korun, ale za posledních deset let měl provozovatel zisk 800 milionů. „To jsou peníze, které odtékají z České republiky pryč místo toho, aby se tu investovaly,“ upozorňuje.

Kritizujeme model, kdy se prodávají nebo pronajímají provozní divize vodárenských podniků. Je to socializace nákladů a privatizace zisků. Radek Holomčík

Holomčík poukazuje na to, že cena vodného a stočného v posledních dekádách dramaticky narostla: „Pro nejzranitelnější lidi na okraji sociálního spektra a důchodce už začíná být dost kritická.“

„Podle nás by dodávky vody občanům měly být veřejnou službou, kterou bude zajišťovat stát tak, aby voda byla dostupná finančně i v prostoru a čase,“ navrhuje Holomčík. Cestou podle něj je odkoupení, neprodloužení končících smluv nebo vybudování obecních vodárenských společností.

Dražší než v Izraeli

Ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Oldřich Vlasák (ODS) se naproti tomu nedomnívá, že je třeba do vodárenského trhu zasahovat.

„Říká se, že cena vody je vysoká a nedostupná. Uvědomme si, že litr vody stojí osm haléřů a za měsíc se platí asi 169 korun na osobu. Abyste vodu nabranou z rybníka mohli pít, musíte ji nejdřív upravit a vyrobit. A protože se neustále zpřísňují kritéria na kvalitu vody, rostou i nároky na technologie, a to se promítá do ceny,“ připomíná Vlasák.

Máme několi případů, které se v rámci privatizace nepovedly. Ale v počtu asi 6700 vlastníků je to stále minimum. Oldřich Vlasák

Cena vodného a stočeného je prý navíc kontrolována ministerstvem financí, které zohledňuje oprávněné náklady i přiměřený zisk. Podle serveru Vodazákladživota.cz ale cena za metr krychlový od roku 2006 stoupla o téměř 80 procent a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) si povzdechl, že je v Česku dražší voda než v Izraeli.

„V roce 1989 byla spotřeba na osobu asi 180 litrů, dnes je to 88 litrů. Fixní náklady zůstávají a napojenost obcí na kanalizaci (84 procent) a pitnou vodou (86 procent) je jedna z nejvyšších v Evropské unii. A to snižuje efektivitu,“ reaguje Vlasák.

Vodárenské společnosti se prý navíc snaží udržovat sociálně únosnou cenu vody. Zvláště menší a střední firmy si také neukládají prostředky na obnovu a rozvoj vodovodní sítě – pokud by tak činily, vodné a stočné by muselo vzrůst.

„Nevadilo by nám, kdyby bylo dotované z obecního rozpočtu. Ale je třeba, aby si občané uvědomili, kolik voda stojí,“ uzavírá Vlasák.