Interview Plus – Petr Pavel (2018)

„Stali jsme se členy NATO a Evropské unie a tím se hlásíme nejen k benefitům, které z tohoto členství plynou, ale i k závazkům. Je to také o tom, že nejsme uzavřeni ve vlastních hranicích, ale vnímáme, že v dnešní globalizované době se problémy bezprostředně či nepřímo odrážejí i u nás,“ tvrdí bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Afghánistán podle něj představoval pro Českou republiku bezpečnostní riziko, které je dnes menší než v minulosti. „Pokud se kterákoli země stane územím bez pravidel, kam se stahují extremisté z celého světa a kde se mohou cvičit k útokům proti našim zemím, tak je v našem přímém zájmu tomu předejít,“ pokračuje Pavel.

Zároveň si klade otázku, proti komu či čemu by měli vojáci chránit české hranice, jak požadují někteří politici. „Jsme obstoupeni hradbou partnerů a přátel, z čehož můžeme do určité míry těžit. Ale ne tak, abychom toho zneužívali,“ upozorňuje někdejší náčelník generálního štábu.

Vývoz demokracie?

Státy, které se účastní mise v Afghánistánu, ji podle Pavla považují za nezbytnou k tomu, aby se z válkou rozvrácené země stal standardně fungující stát. „Nikdo neočekává, že to bude demokracie západního typu, ale minimálně stát, ve kterém funguje vláda a zajišťuje základní funkce,“ zdůrazňuje.

Nikdo Afgháncům nepředepisuje, jak má jejich stát vypadat. Každému je asi zřejmé, že Afghánistán nemůže fungovat podle stejných principů jako západní země. Petr Pavel

Pavel připouští, že zhroucených států je po světě více, ale ne každý se stal útočištěm extremistů a teroristů. „V Afghánistánu byli vycvičeni teroristé, kteří spáchali útok na Světové obchodní centrum v New Yorku,“ připomíná důvod následné invaze do Afghánistánu z roku 2001.

Ruská hrozba

Severoatlantická aliance podle závěrů červencového summitu viní Rusko z toho, že ji svými akcemi ohrožuje, podrývá euroatlantickou bezpečnost a mezinárodní pořádek. „Rusko neskrývá, že bude chránit ruské menšiny, ať už jsou kdekoli. A když se podíváme, jak početné jsou v pobaltských zemích a jak se Rusko vyjadřovalo k alianci, bylo na místě ho považovat za když ne přímou, tak potenciální hrozbu,“ vysvětluje.

Pokud by vůči Rusku nebyly uplatněny sankce, pak by mělo mnohem více prostředků k tomu, aby se chovalo agresivněji než dosud. Petr Pavel

Naopak Rusko nesouhlasí s dalším rozšiřováním aliance ke svým hranicím. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přitom v červenci zopakoval, že počítá s budoucím přijetím Gruzie.

„Aliance nikoho nenutí, aby se stal jejím členem, naopak státy mají velký zájem do ní vstoupit, a to byl i případ České republiky. To, že dnes naše členství a zakotvení zpochybňujeme, svědčí o tom, že jsme se nedostatečně poučili z historie a že nesledujeme, co se kolem nás děje,“ podotýká Pavel.

Připouští, že reakci NATO na ruskou invazi do Gruzie v roce 2008 je z dnešního pohledu možné hodnotit jako slabou. „Rusko díky okupaci území v Gruzii, anexí Krymu a přítomností na Donbasu úspěšně blokuje jakýkoli pokrok Gruzie či Ukrajiny na cestě do severoatlantických struktur,“ konstatuje.