Pro a proti – Co ohrožuje demokracii? (2018)

Institut Václava Klause vydal začátkem léta manifest, ve kterém bývalý prezident varuje před ohrožením demokracie ze strany, jak píše Klaus, „západních mocenských center.“ Je třeba dát si pozor na liberální demokracii nebo ji spíš chránit ve snaze uchovat společnost svobodnou? Moderuje Veronika Sedláčková

Hovoří výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigel, a publicista, vysokoškolský pedagog Jan Urban.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Liberální demokracie je protiliberální a protidemokratická, tvrdí Weigl z Institutu Václava Klause. In web ČRo Plus, 14. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bývalý prezident Václav Klaus v nedávno vydaném manifestu varuje před ohrožením parlamentní demokracie. Za největší nebezpečí považuje liberální demokracii reprezentovanou Evropskou unií a jejími institucemi.

„V dnešní západní společnosti je realizován velmi zásadní projekt přeměny společnosti. Probíhá velmi potichu a salámovou metodou a užívá se pro něj termín liberální demokracie. Ten zastírá podstatu změny, která je podle nás protiliberální a protidemokratická,“ říká Jiří Weigl, spoluautor manifestu a výkonný ředitel Institutu Václava Klause.

Zmiňovaný projekt je podle Weigla dílem západoevropské moderní levice, která vychází z myšlenek tzv. frankfurtské školy a studentské revolty roku 1968. „Tehdejší revolucionáři dosáhli pozic dvorních radů a uskutečňují své představy. A to v dobré víře, myslí si, že je to tak správné a kapitalistická společnost je špatná,“ upozorňuje.

Začíná převládat pohled na společnost jako na společenství menšin. Nikoli jako na celek sobě rovných občanů, kteří demokratickými procedurami vytvářejí většinový názor a podle toho se vládne. Jiří Weigl

Evropská levice prý ovládla akademický i mediální svět, a dokonce se jí podařilo levicovou agendu kombinovanou s politickou korektností propašovat napříč politickým spektrem. Na Západě podle Weigla vymizel protiklad mezi pravicí a levicí, což dokládá na příkladu Německa, kde rozdíly mezi sociálními a křesťanskými demokraty a zelenými považuje za marginální.

„Podívejme, jak je měněn pohled na zásadní instituce jako rodina, národ nebo lidská identita. Jaký je tlak na změny těchto základních společenských kotev. Stát dnes zajímá pouze manželství homosexuálů. Manželství není soukromá věc, ale vytváří základní společenskou jednotku, a to je rodina. A ta se nám rozpadá,“ poukazuje Weigl.

Manifest je nekvalitní studentská práce

Atomizace společnosti je problém i podle publicisty Jana Urbana. „To ale nezačalo s Evropskou unií, ale s totalitními ideologiemi, které zlomily tisíce let budované společenské vazby včetně rodiny a vyměnily je za příslib nového začátku,“ tvrdí.

Společnosti se podle něj rozpadají všude ve světě, a to díky rozvoji technologií, které mimo jiné mění i demokracii. „Politické strany a politici se přizpůsobili té teatrálnosti, kterou vyžadují nové komunikační technologie,“ domnívá se novinář.

Pokud se nenaučíme hledat ten klasický model demokracie, tedy budovat většinové stanovisko pro něco, a ne proti někomu, tak máme velký problém. Jan Urban

Tvrzení, že za vším je projekt na přeměnu společnosti, Urban označuje za nesmysl. „Projekt by musel někdo vymyslet s nějakým cílem, a to je v chaosu dnešního světa naprostý nesmysl. Všechny ty teorie o Bilderbergu, evropských elitách, Donaldu Trumpovi a podobně,“ oponuje.

„Jsem rád, že si Institut Václava Klause začal všímat změn, které probíhají. Že to zatím dělá na úrovni nekvalitní studentské práce se starou terminologií, to není v tuto chvíli podstatné. Podstatné je, aby se různé přemýšlející skupiny v české společnosti začaly stýkat a vyměňovat si názory,“ uzavírá Urban.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)