Host Radiožurnálu – Vojtěch Zíka (2018)

Evoluce nám dala mechanismus, kterým se v našem životě řídí rozhodování i o těch nejmenších úkonech. Vojtěch Zíka zkoumá, jak to funguje a kde to využít. Jak probíhají experimenty s lidským chováním? Dá se přírodou nastavený mechanismus obelstít? A skutečně jsme o všem podstatném i nepodstatném rozhodnutí za dvě vteřiny a zbytek je jenom vnitřní obhajoba dané volby? Zeptá se moderátorka Patricie Strouhalová.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 10. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Škoulová, Tereza – Strouhalová, Patricie: Rozhodování je energeticky náročné, říká Vojtěch Zíka. In web ČRo 1 Radiožurnál,  20. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vojtěch Zíka absolvoval magisterské programy na Národohospodářské fakultě a Fakultě sociálních věd. Dnes je ředitelem centra behaviorálních experimentů. Studuje lidské chování ve společnosti a mimo jiné zkoumá, co ovlivňuje naše rozhodování.

Naše rozhodování se vyvíjelo během milionů let evoluce našich předků. A zůstaly nám znaky, které byly výhodné, protože nám umožnily přežít. Když lidé neměli vědu ani řeč, poslouchali mozek – a to nám zůstalo. „Sdílíme například chuť na sladké. Po většinu evoluční historie bylo jediným zdrojem cukru ovoce. Když jsme potkali strom, mozek vyslal signál: natrhej si ovoce a nacpi se – to přetrvalo dodnes, ačkoli zdroj cukru je všude,“ vysvětluje Vojtěch Zíka.

Vývojově mladší chyby v rozhodování jsou spojeny s životem ve velkých společenstvích, které nejsou v přírodě běžné. Vyvinuli jsme si normy „chovat se jako ostatní“, abychom přežili. „Sociální normy mají obrovský vliv na to, jak se rozhodujeme: máme v sobě potřebu chovat se tak, jak se chová většina společnosti,“ říká Vojtěch.

A protože je rozhodování energeticky náročné, měli bychom se držet rčení „ráno moudřejší večera“ – je pravdivé. „Mozek spotřebuje 20 % naší energie. Naše schopnost rozhodovat se není neomezená. Během dne se snižuje a večer děláváme špatná rozhodnutí,“ vysvětluje Vojtěch.

V souvislosti s rozvojem internetu a jeho nekonečnými možnostmi se hovoří o krizi rozhodování. Tváří v tvář tolika příležitostem – a tolika lidem, kteří se jim věnují – mohou mít lidé strach ze selhání. Jak tomu čelit? „Lidé by měli dělat, co je baví, co mají rádi. Když na něco myslíme a dělá nám to dobře, měli bychom se tomu věnovat a nehledět na statistiky,“ uzavírá Vojtěch Zíka.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)