On Air – Ká jako kult (2017)

Připravila Alžběta Medková.

Natočeno 2017. Premiéra 5. 1. 2017 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Medková, Alžběta: Ká jako kult. AZ-kvíz oslavil dvacáté narozeniny. In web ČRo Radio Wave, 5. leden 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Popularita AZ-kvízu je věc, která mě myšlenkově zaměstnávala dlouhodobě,“ přiznává i sám dlouholetý režisér nejznámějšího pořadu studia Brno Ladislav Cmíral. A není jediný. Dvacáté výročí se těší slušné mediální pozornosti i ohlasu na sociálních sítích. Nenápadná soutěž dokázala zaujmout velmi různorodé skupiny diváků, které ji vtáhly i do dalších mediálních světů a vdechly nový život.

Dost možná má před sebou AZ-kvíz dokonce život věčný. Podoba studia i celkový koncept pořadu prý svou okultní symbolikou odkazují ke starému Egyptu. Nejde jen o banální symboliku pyramidy, začít lze již u samotného názvu – AZ vyjadřuje celek, jak to známe například ze rčení od A do ZET či být alfou a omegou. A nejen fanoušci jistě vědí, že jméno ikonického moderátora soutěže začíná stejnými iniciálami. Aleše Zbořila tak teoreticky můžeme považovat za Všemohoucího. Podle autorů Priglu, kteří se odvážili na živou show AZ-kvízu, se Aleš Zbořil za všemohoucího opravdu považuje, a že máme možná co dočinění se supernaturální entitou, dokazují i transparenty ALEŠ JE BŮH!, které se objevily právě na turné pořadu po českých městech, hradech a zámcích.

Staří bohové nebývali vždy nejcharakternější a kdo jiný by o tom měl vědět než ilumináti, jejichž lokální (jak jinak než brněnská) buňka se symbolikou hitu České televize zevrubně zabývala. Moderátorka Eva Machourková je tak možná vtělením sfingy a počet políček v pyramidě odkazuje na délku Osiridovy vlády nad Egyptem.

Důležitost této symboliky potvrzuje i scenárista a dramaturg Lukáš Jiřička, který společně s režisérem Petrem Šprinclem využil motivu AZ-kvízu v jejich novém filmu Morava, krásná zem II – Zrození fašismu z ducha fašaňku. „Ne náhodou AZ-kvíz používá všechny podstatné symboly (pyramidu atp.), barevnou symboliku studia a má i své velmistry – velekněze a velekněžku moudrosti a vzdělanosti. Každý díl AZ-kvízu je obřad, rituál, mše. Má pevnou strukturu, ta však vznikla dávno před křesťanským ritem.“

Odkazy na AZ-kvíz se objevují jak v umění, tak v lidové tvořivosti, zejména na sociálních sítích a obzvlášť na YouTube. Většinou se jedná o parodie nebo více či méně upravené sestřihy originálního pořadu, přičemž jeden z nejúspěšnějších má téměř 2 miliony zhlédnutí. Nijak se nevymyká ani nejznámější dílko čerpající z brněnského hitu, videoklip PSH Vim já?. Ani v něm ale údajně nechybí okultní motivy (sledujte bankovky!). Temná symbolika byla mimo jiné důvodem, proč AZ-kvízu využili i Jiřička se Šprinclem: „Do našeho filmu jsme jej zasadili z prostého důvodu – AZ-kvíz je největším moravským bojištěm současnosti a kde jinde se může utkat moravský fašista s ďáblem než na tomto spravedlivém území v ČT Brno?“ Vracíme se tedy zpět na začátek.

A tedy i zpět k otázce, kde se bere nehynoucí popularita AZ-kvízu (průměrná sledovanost činí okolo půl milionů diváků na díl). Podle mediálního analytika Milana Krumla jsou jeho přednostmi jednoduchost a všeobecné zaměření otázek. „Nesoutěží tu odbornici nebo specialisté, se kterými se může průměrný divák jen stěží porovnávat, ale pravě průměrní diváci. A s těmi se muže srovnávat každý. Navíc většinou takové srovnání dopadne lépe pro diváka u televizoru, protože není ve stresu ve studiu. Diváci se rádi podívají na pořad, který jim sdělí, že na tom se znalostmi nejsou zase tak špatně.“

Samotní tvůrci vidí přednost svého výtvoru v univerzálnosti – mohou se zde utkat lékařka s kuchařem nebo horník s důchodkyní, tedy všechny věkové i sociální vrstvy, přičemž k nejúspěšnějším patří železničáři. Dalším faktorem jsou podle webu České televize moderátoři, kteří podle diváků „vytvářejí svým jednáním atmosféru úsměvné pohody a klidu“. Pohoda, klid, napětí, které ale ve skutečnosti žádným napětím není, protože v téhle soutěži vůbec o nic nejde…

Zdá se, že AZ-kvíz naplňuje klišé o tom, jakou mají Češi rádi zábavu – pohodovou, nekonfliktní a také neměnnou. Jak přiznávají Jiřička se Šprinclem: „Baví nás právě ta neměnnost, nejvíc trpíme, když se mění kulisy studia-chrámu nebo když má Aleš Zbořil nové sako.“

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)